Krauzeho impérium vybudované na státních zakázkách
Společnost Prokom Software SA je s ročními tržbami přes miliardu zlotých (zhruba osm miliard korun) bezkonkurenční polskou jedničkou v oblasti informačních technologií. V Čechách se bude její jméno nyní také často skloňovat – má se stát majitelem společnosti PVT (EURO 18, 21/2003). Polští analytici uvádějí, že letošní rok má Prokom šanci odtrhnout se od pronásledovatelů. Příležitostí k tomu budou velká výběrová řízení na dodávky integrovaných informačních systémů pro velké státní společnosti; bankovní domy PKO BP a BGŽ a pojišťovnu PZU. Kromě toho má severopolská firma zajištěnou účast v programech hospodářské spolupráce, které budou provázet nákup 48 bojových stíhacích letounů pro potřeby polských vzdušných sil. Právě státní zakázky hrály na cestě Prokomu na polskou špičku dosud nejvýznamnější roli.
Důležité je vyhrát.
„Pokud se Prokom zúčastní státního výběrového řízení, obvykle vítězí,“ přiznal v rozhovoru pro týdeník EURO vysoce postavený manažer jedné z konkurenčních firem. Také v nadcházejících velkých tendrech má Prokom značnou šanci. Eventuální úspěch by silně posílil nejen firmu, ale také jejího zakladatele a současného předsedu představenstva Ryszarda Krauzeho. Pokud firma lukrativní kontrakty získá, má Krauze reálnou šanci přeskočit na žebříčku nejbohatších Poláků podílníka soukromé televizní stanice Polsat Zygmunta Solorze-Žaka, jehož majetek polský týdeník Wprost odhadl na 2,8 miliardy zlotých, (zhruba 22,4 miliardy korun). List Krauzeho ve svém žebříčku stovky nejbohatších Poláků zatím umísťuje na čtvrtou pozici s odhadovaným majetkem v hodnotě 2,5 miliardy zlotých (asi 20 miliard korun). Čemu Prokom, který na začátku devadesátých let začínal v malé vilce v severopolském přístavním městě Gdyně, vděčí za takový úspěch? Krauze kolem sebe dokázal shromáždit skupinu vynikajících profesionálů. „Věřím v týmovou práci. Většina osob, které začínaly zároveň se mnou, dodnes pracuje v Prokomu,“ říká zakladatel firmy. Vše ale ukazuje na to, že za rychlým výstupem na vrchol nestojí jen skvělí odborníci, technologické zázemí a nabízená řešení v oblasti IT. Prokom by se jen těžko mohl ve svém oboru pyšnit pozicí jedničky na polském trhu nebýt velmi těsných kontaktů šéfa firmy s čelnými představiteli státní administrativy a vysoké politiky. „Panuje všeobecné přesvědčení, že předseda představenstva Prokomu má vynikající vazby s politiky a státními úředníky,“ potvrdil expert polského Centra Adama Smithe Andrzej Piotrowski.
Politika za vším.
Síla Prokomu stojí na dvou pilířích; na Prokom Software SA obchodované na varšavské a londýnské burze cenných papírů a na společnosti s ručením omezeným Prokom Investments. Ta vlastní podíly v několika desítkách firem, které jsou často klíčem k dalším zakázkám. Kam se Krauze nemůže dostat přímo s Prokomem, otevírá dveře některá z dceřiných firem. Například očekávaný snazší přístup k zakázkám v oblasti bankovnictví přiměl Prokom na konci loňského roku k převzetí kontroly nad jedním z dosavadních rivalů, společností Softbank. I při promyšlené strategii a přístupu k informacím, mají ale rozhodující váhu Krauzeho osobní kontakty. „V tak znárodněné a byrokratické ekonomice, jakou je polská, se Krauzeho úspěch přirozeně vázal s rozhodnutími osob závislých na politicích,“ citoval bývalého politika a současného podnikatele Jacka Merkela v polském vydání týdeník Newsweek. Právě politické kontakty předsedy představenstva Prokomu však vzbuzují v polských médiích řadu otázek. Krauze se k politikům z titulních stránek polských deníků dostává jakoby mimochodem zadními vrátky. Finančně podporuje představitelům významných politických sil blízké organizace. Do osobního kontaktu s nimi přichází při jiných příležitostech; například během banketů, které každoročně provázejí tenisový turnaj Prokom Polish Open.
Trocha historie.
Prokom ve své historii uskutečnil mnoho velkých státních zakázek. Významným kontraktem bylo zajištění prvních demokratických parlamentních voleb v Polsku v roce 1991, kdy firma dodala volební programy polské Ústřední volební komisi. V zápětí se sypaly další smlouvy, což Prokomu umožnilo postupně krok po kroku oblast veřejných zakázek v oblasti IT opanovat. Firma v posledních letech dodala integrované informační systémy například polskému Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NIK), Správě sociálního zabezpečení (ZUS), několika ministerstvům, pojišťovně PZU, dominantnímu telekomunikačnímu operátorovi TPSA, Polské poště a dalším státním institucím a firmám. Některé projekty se ale neobešly bez značných potíží. Pokusu o instalaci systému v ZUS nebo zajištění posledních parlamentních voleb na podzim roku 2001 nechyběl dokonce nádech skandálu. Informační systém v ZUS se Prokom snaží instalovat od roku 1999. Polská média v této souvislosti kousavě poznamenávají, že firma to dělá už tak dlouho, že příspěvky na zákonné sociální pojištění řady Poláků dosud nemohou kvůli nedostatkům systému pravidelně přecházet na jejich konta v penzijních fondech. Polské právo přitom předpokládá, že část z příspěvků na sociální pojištění nezůstane v systému, ale bude se ukládat v penzijních fondech jako příspěvek na budoucí starobní důchody konkrétních vkladatelů. Přestože případem se intenzivně zabývá rovněž polský Nejvyšší kontrolní úřad, Krauze tvrdí, že zpoždění může nikoliv Prokom jako dodavatel, ale spěch, s jakým předchozí pravicová vláda Jerzyho Buzka zaváděla reformu důchodového systému. „Své sehrály rovněž změny v předpisech, které regulují pravidla fungování celého systému důchodového zabezpečení,“ dodává. Předtím, než Prokom zvítězil ve výběrovém řízení na informační systému v ZUS, koupil gdyňskou firmu ZETO, která dříve s polskou správou sociálního zabezpečení spolupracovala. Pro firmu Ryszarda Krauzeho tak mohla být zdrojem důležitých informací. Krok je sice z pohledu polského práva bez kazu, po pozdějších závažných skluzech ve zprovoznění informačního systému ale vyvolal spekulace o metodách, jaké Krauze a jeho firma používá. Tím spíše, že polské daňové poplatníky realizace projektu stála přes 300 milionů dolarů. NIK podrobil kritice jak samotné výběrové řízení, tak způsob, jakým komise Prokom vybrala. Firma například v rozporu s platnými procedurami získala téměř maximální možný počet bodů za důvěryhodnost, přestože nedisponovala zkušenostmi v přípravě a zavádění systémů takového rozsahu a stupně komplikovanosti, tvrdí NIK.
Dvoudenní zpoždění.
Černým dnem se pro Prokom stal kolaps informačního systému, který zajišťoval parlamentní volby na podzim roku 2001. Závažné nedostatky způsobily skluz ve zveřejnění výsledků o dva dny. Piotr Chadzyňski ze Svazu polských okresů připisuje odpovědnost právě Prokomu. Ten ale na sobě nenechal vinu dlouho. K zanedbáním se přiznala nevelká firma Pixel, která vybavila příslušnými programy volební komise v terénu. „Tím, že jsme společně opravili chyby Pixelu, obhájili jsme potřebu uplatnit informatiku během voleb,“ komentoval Krauze. I tak však reputace značky Prokom poklesla. Jak přiznal Krauze, od vypuknutí skandálu se ZUS společnost nezvítězila v žádném velkém výběrovém řízení. To ale neznamená, že by Prokom vypadl ze hry, opak je pravdou. Svědčí o tom rovněž hospodářské výsledky firmy, které jí vynesly až na 38. místo v žebříčku největších polských společností otištěném v ekonomickým magazínem Home & Market. Společnost za loňský rok vykázala zisk po zdanění 100,914 milionu zlotých (asi 807,312 milionu korun) při tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb za 891,930 milionu zlotých (zhruba 7,14 miliardy korun). O rok dříve zdaněný zisk dosáhl 56,241 milionu zlotých (433,928 milionu korun), tržby 841,077 milionu zlotých (6,73 miliardy korun). Stejně jako v loňském roce i letos Prokom neplánuje výplatu dividend. Prostředky jsou potřebné na rozvojové programy, zdůvodnil její šéf.
Těsná rodná země.
Rychlý růst, který Krauzeho firma vykazuje od začátku devadesátých let, způsobil, že Prokomu začíná být polský trh příliš těsný. Firma minulý týden varšavské burze cenných papírů oznámila, že s polskou bankou PBH BPK uzavřela úvěrovou smlouvu na 300 milionů zlotých, v přepočtu zhruba 2,4 miliardy korun. Značnou část této částky Prokom hodlá využít k akvizicím konkurenčních společností z oblasti IT. Do hledáčku Ryszarda Krauzeho se dostaly vedle Česka i další země. „Zajímáme se o možnost převzetí zahraniční společnosti, ale nemohu v tuto chvíli odkrýt podrobnosti,“ komentoval Krauze těsně po zveřejnění informací o majetkovém vstupu Prokomu do české PVT případné další zahraniční akvizice. Jak ale s odvoláním na neoficiální zdroje uvedl polský ekonomický deník Puls Biznesu, dalším tučným zahraničním soustem by mohla být nejmenovaná rakouská IT společnost, která vlastní podíly v několika dalších zemích střední a východní Evropy. O osudu této operace by se mělo rozhodnout ještě letos, uzavřel list. Ryszard Krauze (47) Zakladatel holdingu Prokom, jehož nejznámější součástí je společnost Prokom Software, kótovaná na burzách cenných papírů ve Varšavě a Londýně. První větší peníze, které použil na založení Prokom Software, vydělal v osmdesátých letech ve Spolkové republice Německo jako představitel centrály zahraničního obchodu Polservice. Tehdy měl sice jen mlhavé pojetí o počítačích, na radu své matky Ireny, která v té době byla předsedkyní představenstva společnosti německé IDT Data Technology, přesto po návratu do Polska založil Prokom Software.