Ve vesmíru okolo naší planety je až příliš mnoho satelitů. Od prvního vypuštění Sputniku 1 v roce 1957 vyslalo lidstvo na oběžnou dráhu více než 15 tisíc umělých družic. Většina z nich dosud stále funguje, určitá jejich část ovšem obíhá Zemi bez jakékoliv kontroly, což představuje velkou hrozbu.
Závažnost situace dokládají i data Evropské kosmické agentury, podle nichž zatím došlo k více než 640 „výbuchům, srážkám nebo jiným neobvyklým událostem vedoucím k fragmentaci satelitů“. Okolo Země už se v současnosti vznáší zhruba 36 500 objektů větších než 10 centimetrů a neuvěřitelných 130 milionů úlomků o velikosti do jednoho centimetru. Hrozba srážky tohoto odpadu s funkčními satelity tedy prudce narůstá.
Avšak protože úklid vesmíru je extrémně komplikovaná a drahá záležitost a nikdo dosud nevymyslel žádné uspokojivé řešení, chtějí se vědci zatím soustředit na to, aby na oběžnou dráhu posílali co nejmenší množství potenciálního odpadu. S tím jim hodlá pomoci i americká společnosti Orbit Fab, jež plánuje ve vesmíru vybudovat čerpací stanice, v nichž se bude do satelitů doplňovat palivo.
Perspektivní myšlenku popsal pro CNN ředitel firmy Daniel Faber. „Když satelitům dojde palivo, není možné je udržet na správném místě. Kvůli tomu se z nich stávají nebezpečné předměty pohybující se velmi vysokou rychlostí, takže hrozí riziko srážek,“ vysvětlil. Omezené množství pohonných hmot ale podle něj způsobuje i další problémy. Jednotlivé vesmírné společnosti či agentury nyní musí navrhovat své mise tak, aby se jejich satelity pohybovaly co nejméně.
Tankování za 45 miliard
Koncept tankování na oběžné dráze poprvé vyzkoušela americká vesmírná agentura NASA už v roce 2007. Tehdy byla úspěšně zrealizována mise Orbital Express, jež zahrnovala dva speciální satelity, které si ve vesmíru vyměnily palivo. Od té doby se celý proces dále zkoumal a zlepšoval, přičemž nyní chce NASA doplnit pohonné hmoty satelitu Landsat 7, jehož účelem je pořízení podrobných snímků naší planety.
Tato unikátní mise jménem OSAM-1 se má uskutečnit v roce 2026, ovšem podle šéfa Orbit Fab se bude muset vypořádat s řadou komplikací. „OSAM-1 chce doplnit palivo do satelitu, který na to nebyl připraven. Do Landsatu 7 tedy bude nutné vyřezat otvor, aby bylo možné získat přístup k jeho palivovému potrubí. Následně bude nutné družici opravit, což bude velmi nákladné,“ okomentoval proces Faber. NASA už dříve uvedla, že celý projekt může stát až dvě miliardy dolarů (zhruba 45 miliard korun).
Právě kvůli velmi vysokým nákladům nechce Orbit Fab doplňovat palivo do stávajících satelitů. Cílem firmy je vybavit nové družice standardizovaným portem RAFTI (Rapid Attachable Fluid Transfer Interface), což má celý proces doplňování paliva výrazně zjednodušit a snížit jeho cenu.
„Zatím neexistuje žádný komerčně dostupný palivový port pro doplňování paliva na oběžné dráze. Navzdory všem velkým aspiracím, které máme ohledně našeho vesmírného průmyslu, skutečně pracujeme na vytvoření víčka palivové nádrže,“ shrnul Faber.
O systém má zájem i armáda
Rozsáhlý projekt Orbit Fab počítá s komplexním zázemím, jež má proces tankování co nejvíce usnadnit. Kromě vesmírné čerpací stanice by tak měly vzniknout i tankovací raketoplány, které budou dopravovat palivo družicím v nouzi. Jedno natankování hydrazinu, což je nejběžnější palivo pro satelity, má podle plánů americké firmy stát zhruba 20 milionů dolarů (asi 450 milionů korun).
Orbit Fab už některé své technologie testoval přímo ve vesmíru, přičemž další mise je podle Fabera naplánována už na příští rok: „Dodáme palivo na geostacionární dráhu pro misi organizovanou výzkumnou laboratoří amerického letectva. V tuto chvíli to berou jako demonstraci potenciálních možností, o naše technologie je ale stále větší zájem ze strany všech lidí a organizací, jež si uvědomují hodnotu vesmírného tankování.“
Prvním komerčním zákazníkem zmíněné firmy má být japonská společnost Astroscale, která se zabývá odstraňováním orbitálních trosek. Ta už za tímto účelem dokonce vyvinula i první satelit vhodný pro doplňování paliva využívající porty RAFTI. Jeho spuštění je aktuálně naplánováno na rok 2026.
Auto na jedno použití? Nesmysl
Získání prvních klientů ukazuje, že Orbit Fab může být za pár let velmi významným hráčem v celém vesmírném průmyslu. Schopnost doplnit palivo přímo na oběžné dráze je totiž důležitá i podle vyjádření mnoha zkušených odborníků. „Dokážete si představit silnice a města bez čerpacích stanic a autoservisů? Nebo třeba auta či letadla na jedno použití?“ upozornil na absurditu současného stavu profesor astronautiky na Stanfordské univerzitě Simone D’Amico.
Podle tohoto experta nyní rozvoj vesmírného průmyslu dosahuje kritického objemu, kvůli němuž se stává neudržitelným bez zásadní změny paradigmatu. „Myslím, že přístup Orbit Fab je opravdu vizionářský a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu se určitě může vyplatit. Tato americká firma je navíc pravděpodobně jedinou společností na světě, která se veřejně přihlásila k tomu, že chce rozmístit čerpací stanice na oběžné dráze,“ uzavřel D’Amico.
