Stát radí lidem to, co nemohou udělat
Vstup nových členských zemí do Evropské unie přinesl důležitější starosti, než je cestovní ruch domácích zvířat. Oznamovala-li tedy Státní veterinární správa (SVS) koncem dubna, že po prvním máji budou u úředně schválených veterinárních lékařů k dispozici jednotné europasy pro malá zvířata, byla to chiméra. Žádné pasy tam nebyly. „Fasovaly“ se až po 20. květnu. Jejich vydání stojí 350 až 400 korun. Pasy zavedla Evropská unie koncem roku 2003 a mají nahradit dosavadní mezinárodní očkovací průkaz. Týkají se pejsků, kočiček a také fretek.
Úřední závora.
Další novou povinností chovatele je opatřit cestujícího domácího mazlíka identifikačním znakem – buď módním tetováním, anebo technicky pokročilejším mikročipem splňujícím normy ISO 11 784 a 11 785. Třetím požadavkem je potvrzení o očkování proti vzteklině, protože pasem opatřovaná zvířátka jsou riziková z hlediska jejího přenášení. Neproklamovaným smyslem těchto opatření je lidem cestování s domácím zvířectvem řádně osladit. Žádný stát příjezdy zahraničních zvířat na své území nevidí rád.
Na podzim?
Europasy měly platit od soboty 3. července. I to bylo patrně jen zbožné přání. Koncem května, krátce poté, co se týdeník EURO o tuto problematiku zajímal, vydala SVS a po ní i ministerstvo zemědělství upozornění, že „po dohodě zástupců členských států by měl být termín posunut na začátek října“. Zda opravdu posunut bude, prý zatím nelze říci. Ale vypadá to tak, protože to navrhuje Evropská komise. Dana Večeřová z ministerstva zemědělství sdělila, že návrh bude projednáván 7. až 9. června. „V návrhu je obsaženo odložení povinnosti zavedení pasů na 1. října a zároveň by tento návrh zavazoval členské státy, aby akceptovaly pasy včetně identifikace a potvrzení o vakcinaci proti vzteklině již od 3. července. Pro ty chovatele, kteří tyto podmínky v předstihu nesplní, budou platit do 1. října dosavadní podmínky (to znamená očkování proti vzteklině plus kulaté razítko veterinární správy – pozn. red.),“ uvedla Dana Večeřová. Odklad alespoň dočasně zahalí neprovázanost nových opatření, protože zvířata sice budou muset mít pod kůží čipy, ale na stanovištích pohraniční policie na ně nemají čtečky.
Nedopatření.
Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy říká, že v případě posunu platnosti uvedených opatření by mohla být odložena na podzim i na další nová povinnost (vyšší stupeň obstrukce): sérologické vyšetření na vzteklinu. To je povinné pro cesty do Velké Británie, Irska a Švédska a při návratu z většiny zemí mimo Evropskou unii, kromě dvacítky takzvaných vyjmenovaných států. Ani odklad ale nezbaví SVS ostudy, že ukládá - pravda jako prostředník - lidem povinnost, pro jejíž splnění nebyly vytvořeny základní podmínky.
Státní veterinární správa na svých internetových stránkách informuje, že žádosti o sérologické vyšetření přijímá Státní veterinární ústav Liberec, národní referenční laboratoř pro vzteklinu. Dokonce uvádí cenu: kolem 1650 korun, odeslání vzorku prostřednictvím kurýra kolem 500 až 1000 korun. Jenže odeslat vzorek do Liberce je stejně platné, jako házet dopisy do nevybírané schránky. Česká referenční laboratoř nemá na sérologická vyšetření licenci neboli schválení. A hned tak mít nebude. Mluvčí SVS Josef Duben doufá, že by se tak mohlo stát do konce roku. Ale ředitel libereckého ústavu Oldřich Matouch nešíří marné naděje: „Nejdřív, nejdřív koncem roku. Ale nejspíš ne. Slováci si vyřizovali schválení dva roky, my zatím rok. Takže reálně to vidím až na příští rok, uvedl s tím, že se do licence nijak zvlášť nehrnuli, protože to z ekonomického hlediska není podstatná záležitost a týká se jen několika desítek zájemců.
Na Slovensko.
Čeští zájemci o cestování se psi, kočkami a fretkami mají na vybranou, zda si pro sérologické vyšetření na vzteklinu zajedou na Slovensko do Zvolena, nebo do Německa, kde je schválených laboratoří pět. Ve zvolenském Státním veterinárním ústavu vyjde vyšetření na 2000 slovenských korun. K tomu je třeba připočítat zhruba 2000 korun českých při velmi hospodárné jízdě z Prahy tam a zpátky. Doprava kurýrem by byla ještě dražší. Jen nejlevnější speciální obal na infekční materiál stojí 200 korun.
To, že sérologické vyšetření není masová ani ekonomicky zásadní záležitost, konstatuje i ředitel zvolenského ústavu Miroslav Mojžiš. Klienti z Čech se ale prý v poslední době vyskytují. Ředitel hájí poměry v Česku konstatováním, že s výjimkou Slovinska nemá zatím schválenou laboratoř žádná další nová členská země Evropské unie. Na otázku, proč zrovna na Slovensku schválená laboratoř je, ale odpovídá: „Když stát od lidí něco chce, nemůže hodit všechny starosti na ně.“
Paseka.
Jaroslav Chlupatý z Veterinární kliniky v Praze 10 má ovšem podezření, že v Česku se zrovna tak postupovalo. „Dobře, musíme plnit předpisy Evropské unie. Ale nařízení o nových veterinárních požadavcích je rok staré. Až do dubna bylo ticho po pěšině. Pak se objevily informace, někdy rozporuplné, jindy neúplné, nebo i chybné, které je třeba komplikovaně upřesňovat. A za několik dní neplatí a máme čekat nové. Jak mám vysvětlovat lidem, že to, co jsem jim radil před dvěma týdny, už není pravda? To, že liberecká laboratoř zažádala o schválení pozdě, už vůbec nechápu,“ říká doktor Chlupatý. Pozastavuje se nad tím, že v této situaci mu ústřední ředitel SVS Josef Holejšovský poslal dopis se žádostí, aby podpořil jeho kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu.
