Změna ve struktuře poptávky vysvětluje i výši diskontu na ruskou ropu
Výše slevy na ruskou ropu, která se pohybovala v rozmezí od dvou do osmi dolarů za barel, má kromě politického i ekonomické pozadí. Po opětovném zestátnění ruských producentů ropy (EURO 45/2005) zesílil tlak na snížení diskontu. Relativně nižší cena ruské ropy z ropovodu Družba přitom představuje soutěžní výhodu pro české rafinerie oproti jejich konkurentům v sousedním Německu a Rakousku. Cena ruské ropy, které se v České republice spotřebuje nejvíce, je pro tuzemské rafinerie klíčová.
Ředitel z londýnské ratingové společnosti Fitch Ratings Josef Pospíšil dodal týdeníku EURO ekonomický a statistický pohled na problematiku diskontů na ruskou ropu. Pospíšil má na starosti právě hodnocení energetického sektoru.
Čím vyšší cena, tím vyšší sleva.
Z Pospíšilovy analýzy vývoje cen ropy a diskontů za období od června 1997 do září 2005 vyplývá jejich vzájemná velmi silná korelace. Čím vyšší cena ropy, tím vyšší i diskont na ruskou ropu. V regresní analýze bylo 69 procent pohybu v ceně diskontu vysvětleno pohybem ceny ropy. V posledních týdnech a dnech poklesla cena na světových trzích, a proto dle této statistiky logicky dojde i ke snížení diskontu na ruskou ropu.
Jenže reálný tlak na snížení diskontů vzrůstal již při historicky extrémně vysokých cenách letos na podzim. „Cena ropy je samozřejmě jen jedním z faktorů, ačkoli velmi silným, pro diskont ruské ropy vůči ropě Brent. Obecně jde o rozdíl v hustotě ropy (tzv. API gravity) a obsahu síry. Ruská ropa je těžší a sirnatější,“ říká Josef Pospíšil. Takže stejná rafinerie vyrobí z ruské ropy méně benzínu a nafty a více těžkých topných olejů a asfaltu než z ropy Brent. Rafinerie přitom vydělávají zejména právě na benzínu a naftě, a nikoli na levných topných olejích a asfaltu, jejichž výroba je při vysokých cenách ropy pro rafinerie nevýhodná. Vyšší sirnatost znamená, že rafinerie musí být vybavena větším množstvím nákladných odsiřovacích zařízeních, aby produkovaný benzín a nafta splňovaly normy Evropské unie.
Tatarstán a Baškirie.
Růst ceny ropy je primárně samozřejmě odrazem světové poptávky a nabídky. Poptávka v posledních letech prudce roste, a proto roste i cena. „Důležité je, že se mění i struktura poptávky. Roste poptávka po lehké ropě, neboť roste spotřeba transportních paliv na úkor topných olejů, a to po lehké ropě bez síry, protože nové evropské i americké normy vyžadují stále nižší a nižší obsah síry v benzínu a naftě. V dodatečné nabídce ropy k pokrytí rostoucí poptávky jsou naopak většinou těžší a sirnaté ropy (ruská, saúdská, kanadská a venezuelská). Proto je rostoucí diskont funkcí rostoucí ceny,“ vysvětluje Josef Pospíšil závěry své regresní analýzy.
Rozdílná je rovněž i struktura spotřeby v závislosti na ročním období. V zimě je vždy větší poptávka po topných olejích, v létě po pohonných hmotách pro automobily. Tím Pospíšil vysvětluje, proč bývá diskont na ruskou ropu vyšší na jaře než na podzim.
K publikovaným informacím zástupců společností ČEPRO a Unipetrol (EURO 45/2005), že ruská strana tlačí na snížení diskontů, ředitel Pospíšil říká: „Nevím, jak přesně může Rusko tlačit na snižování diskontu. Je to prostě dáno průměrnou kvalitou jejich exportní ropy. Je fakt, že tento průměr, zejména vyšší obsah síry, je způsoben zejména dvěma producenty z Tatarské a Baškirské republiky, kteří těží ropu s velmi vysokým obsahem síry. V Tatarstánu se ale před pár týdny začala stavět nová rafinérka na zpracování jejich sirnaté ropy a pokud bude její kapacita dostatečná, mohlo by to opravdu diskont ruské ropy v budoucnu snížit. Ale to hovoříme o budoucnosti vzdálené tak pět let. Další faktor pro snížení diskontu ruské ropy vůči Brentu může být ještě na straně Brentu. Produkce ropy v Severním moři se již pět let snižuje a index kvality ropy Brent se může změnit přidáním dodatečných - méně kvalitních - ropných polí k Brentu“.
