Volby do Evropského parlamentu alarmují ke specifickým mediálním kampaním
Evropský parlament (EP), jediná demokraticky volená instituce Evropské unie, bojuje s trvalým poklesem zájmu o „evropské volby“. Podle nedávno zveřejněného průzkumu, který si nechal EP vypracovat, se zdá, že k urnám v červnu zamíří pouhá třetina oprávněných voličů. Evropští marketéři a mediální stratégové proto vymýšlejí nové způsoby politické komunikace. Můžeme se tak setkat s volebními spoty v teenegerském hudebním kanálu MTV, projet se v taxi upraveném do podoby televizního studia a vzkázat představitelům unie svá trápení nebo vstoupit do rozsáhlého světa blogosféry. Evropa se tímto způsobem snaží zastavit negativní trend poklesu volební účasti. Z průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, které zpracovala Evropská komise, mohou kandidáti na europoslance počítat s průměrnou volební účastí 34 procent, což je o dvanáct procent méně, než kolik lidí dorazilo k volbám do EP v roce 2004. Češi, kteří nyní předsedají evropské sedmadvacítce, se umístili na chvostu, když jich hodlá volit pouhých 27 procent. Zeptáte-li se našince, jestli jej zajímají volby do Evropského parlamentu, získáte kladných odpovědí ještě o tři procenta méně. To představuje celoevropsky druhý nejhorší výsledek. Umístili jsme se tak jen před Lotyšskem, jež zasáhla hospodářská recese mimořádně tvrdě. Naopak dobře si Češi vedou ve znalosti data konání voleb (4. až 7. června) a předčili průměr EU o devět procent. Z uveřejněných informací dále vyplývá, že nejméně přitažlivé jsou evropské volby pro mladé lidi a studenty ve věku patnáct až 24 let. V této skupině se červnového klání „rozhodně nezúčastní“ více než čtvrtina mladých lidí.
Chybějící sexappeal
Na první pohled se zdá, že volič postrádá v EP politické drama a silný příběh, jenž by jej zaujal. Obecně se má za to, že eurovolby mají druhořadý význam. Hlasuje se v nich obvykle o spokojenosti s domácí vládní politikou. Neznalost, nedůvěra a skepse. Tak lze shrnout nejčastější důvody, proč Evropané nechtějí jít k červnovým volbám. Průzkum také potvrdil, že v tomto ohledu neexistují rozdíly mezi starými a novými členskými státy. Kupříkladu Švédové, kteří nechtějí volit, jsou přesvědčeni, že o EP a jeho roli v komplikované struktuře EU mnoho nevědí. Bulharští a rakouští nevoliči se v 79 procentech shodují, že jejich hlas prakticky nic nezmění. Evropský parlament kontruje desaterem argumentů, proč se naopak vyplatí zamyslet se nad budoucím složení této instituce. Jde především o jediný demokraticky volený orgán EU, jenž bude po pět let rozhodovat o osudech půlmiliardy Evropanů. „Získejte Evropu, kterou chcete! Pokud nevolíš, tak si nestěžuj,“ píše se ve volebním desateru, které parlament zveřejnil. S každou úpravou evropského práva získává EP stále více pravomocí a spolurozhoduje o 80 procentech unijní legislativy, jež ovlivňuje každodenní realitu od kvality vzduchu, který dýcháme, až po bezpečnost dětských hraček. Je tak fakticky rovnocenným partnerem členských států zastoupených v Radě ministrů. V případě vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se pravomoci europoslanců ještě zvýší, což ostatně podle výsledků průzkumu Evropské komise podporuje 48 procent obyvatel EU. Parlament také několikrát sehrál úlohu politického lídra sjednocené Evropy. Zejména ve chvílích, kdy byly členské země zahleděny do svých parciálních zájmů a Evropská komise postrádala dostatek politické kuráže.
Nasedněte!
Euro taxi – televizní show původem z Maďarska – má pomoci zvýšit atraktivitu evropského dění. Televizní štáb křižuje města EU a snaží se zprostředkovat názory běžných občanů unijním politikům a naopak. „Znovu a znovu mne překvapuje pestrost pohledů a zájem lidí, již chtějí vyjádřit své názory na evropské události a problémy. Lidé postrádají fórum, na němž by mohli říci, co si o věcech kolem sebe myslí, přímo politikům. My jim v tom pomáháme,“ říká moderátorka pořadu Bettina Lunková. Experti se vesměs shodují v tom, že novátorské způsoby, jak přilákat především mladé publikum, zabírají. Proto také Evropská komise ve spolupráci s EP podporuje interaktivní a multimediální projekty, které se snaží zažehnout jiskru zájmu. Takovým příkladem je soutěž o nejlepší blog „Zamysli se“ na serveru milkshaker.eu. Soutěž má stimulovat mladé autory ze všech zemí EU, aby publikovali své texty o Evropě na anglicky psaném blogu. Počátkem června porota sestavená ze zástupců Evropského centra novinářů vybere a ocení nejlepší příspěvky.
Politik, klíč k úspěchu
Stěžejní odpovědnost však i nadále leží na bedrech samotných kandidátů do voleb. Ti musejí přesvědčit voliče, že přijít k volebním urnám má smysl. Nezájem se často vysvětluje pomyslnou vzdáleností „Bruselu“ od života běžných občanů. Tato vzdálenost je navíc umocňována komplikovaným systémem rozhodování o evropských normách, v němž se voliči ztrácí. Nejvíc je evropská politika zajímá, když se projednávají konkrétní opatření v národních parlamentech. Fakt, že v Bruselu o většině legislativních aktů rozhoduje Evropská komise, Evropský parlament i Rada ministrů, a to mnohdy opakovaně, lze jen stěží vysvětlit. „Stále přetrvává obrovský rozpor mezi národní politikou a evropským prostorem. Evropské politické strany jsou hybridem, kterých si není nikdo příliš vědom. Pokud jdou lidé k volbám, je tomu tak proto, že chtějí zvolit tu či onu konkrétní politickou stranu či politika na domácí půdě,“ míní například Karel Barták, vedoucí odboru komunikace na generálním ředitelství pro vzdělávání a kulturu a bývalý dlouholetý bruselský zpravodaj ČTK.
*
GRAFY (2 koláče)
Zájem o volby do EP
Evropské volby se uskuteční v červnu 2009. Jak vás tyto volby zajímají?
EU* ČR
Zajímají* nezajímají* nevím
Pramen: Evropská komise
TABULKA
Důvody, proč lidé nechtějí volit do Evropského parlamentu**
Nevím dost o úloze EP* 64%
Můj hlas nic nezmění* 62%
Nejsem dostatečně informován, abych mohl volit* 59%
Jsem přesvědčen, že se EP nedostatečně věnuje problémům, které zajímají mě osobně* 55%
Jsem proti Evropě, EU a evropské konstrukci* 20%
Pramen: Evropská komise
(Pozn.: Průzkum Eurobarometr se uskutečnil od poloviny ledna do poloviny února 2009 a zahrnoval vzorek 27 218 občanů ze všech 27 členských zemích EU ve věku patnáct let a více.)
