Na začátku byly drahé složenky za elektřinu, na konci pád vlády. ČEZ může přijít o licenci, ve hře je i znárodnění
Šéf bulharského ČEZ Petr Dokládal mě přivítal ve své kanceláři v nejvyšším patře prosklené budovy ve staré části Sofie. Byla sice sobota, přesto bylo všude plno lidí. Bylo vidět, že mají napilno. Není se čemu divit, firmě hrozí odebrání licence na distribuci elektřiny. Pokud by k tomu došlo, ČEZ by přišel o miliardy. Firemní právníci a manažeři mají jen pár dní na to, aby zdejšímu regulátorovi vyvrátili jeho pochybnosti. ČEZ systematicky porušoval místní pravidla – tak zní obvinění bulharského regulátora DKEVR.
„Intenzivně na tom pracujeme. Věříme, že si tu licenci udržíme,“ přesvědčuje Dokládal. Minulou středu předal bulharský ČEZ regulátorovi své stanovisko k předloženým důvodům pro hrozící odebrání licence. Výsledky šetření mají být zveřejněny 22. března.
„Je proti nám vedena kampaň s podpásovými útoky. Tragédií je, že v zemi s nejlevnější elektřinou v Evropě lidé nemají na to, aby ji zaplatili. Za to asi nemůže distributor, ale někdo jiný,“ stěžuje si šéf bulharského ČEZ.
Dokládal má na vysoce postaveného manažera nezvyklou kvalifikaci – je povoláním diplomat. V Bulharsku kdysi sloužil jako velvyslanec a zná tamní mentalitu. Ve vitrínce mu visí Řád Staré planiny, což je nejvyšší bulharské státní vyznamenání. Ne náhodou – do čela bulharského ČEZ byl jmenován před dvěma lety, aby zlepšil jeho špatnou reputaci v balkánské zemi. ČEZ je totiž v Bulharsku nepopulární už dlouho a dvojnásobné účty za elektřinu na lednových složenkách, které zavinilo delší zúčtovací období v období Vánoc, byly jen poslední kapkou. Lidé se pak vydali do ulic s požadavkem znárodnění ČEZ.
v nemilosti Kořeny špatné pověsti českého distributora je třeba hledat někde v roce 2008. Tehdy se ČEZ neúspěšně pokoušel protlačit zavedení tříměsíčních plateb za elektřinu. Bulhaři jsou ale zvyklí platit každý měsíc. „ČEZ na tomhle svém nápadu velmi tvrdě trval, a to lidi hodně naštvalo. Ostatní distributoři tedy rakouský EVN a německý E. ON, tohle nedělali,“ vysvětluje Ilin Stanev, novinář z ekonomického čareport sopisu Kapital, který je odborníkem na energetiku. Tím ale výčet problematických praktik ČEZ nekončí. „Když se podíváte na ČEZ, jsou tam velmi divná jména, která nemají důvod tam být. Třeba Dimitar Stefanov alias Karatista s vazbami na vládu Bojka Borisova. O těchto lidech se říká, že vyvádějí peníze z ČEZ ven. Ale nejsou pro to důkazy,“ říká Stanev. Když se na „Karatistu“ ptám Dokládala, brání se, že tento člověk byl ve správní radě už před jeho příchodem a on s ním nemá nic společného.
V dozorčí radě elektrárny ČEZ v černomořské Varně zase sedí Marek Hanč, 25letý bakalář politologie a tajemník pražského primátora Bohuslava Svobody.
Další zvláštnosti kolem ČEZ v Bulharsku vyplynou při srovnání s jeho konkurenty – rakouským EVN a německým E. ON, který vloni prodal své aktivity firmě Energo-Pro registrované v České republice.
„Když se podíváte na výroční zprávy EVN a srovnáte je s ČEZ, u Rakušanů všemu rozumím.
U ČEZ ne tak docela. Některé náklady jsou skryté. Energetické společnosti nakupují služby a vybavení u třetích firem, aby se vyhnuly tendrům. U EVN vidím, které třetí strany jsou externí a které jsou napojené na EVN. ČEZ píše jen,externí služby‘. Neukazuje procento firem napojených na ČEZ a čistě externích firem. To není zcela transparentní,“ popisuje Stanev.
Zaráží i způsob, jakým ČEZ nakupuje uhlí pro svou elektrárnu ve Varně – tedy nikoli přímo od prodejce, ale přes prostředníka. „Nevím, proč to dělají. Ale je to divné,“ uzavírá Ilin Stanev.
PodezřelÉ zaKázKy Za přidělování zakázek vlastním firmám kritizuje ČEZ i bývalý bulharský ministr pro energetiku a ekonomiku Trajčo Trajkov. „Desítky milionů eur jsou outsourcovány firmami uvnitř skupiny ČEZ bez veřejného tendru. To není nelegální, ale budí to podezření, že zakázka nebyla vždy provedena za nejvýhodnější možnou cenu. To se možná brzy zákonem změní,“ řekl Trajkov týdeníku Euro. Bývalý ministr nicméně věří, že se ČEZ podaří licenci ubránit.
Podle ekonomického analytika Ruslana Stefanova ze sofijského think tanku Centrum pro studium demokracie byla hlavní chybou ČEZ špatná komunikace.
„Málo se jim podařilo oslovit veřejnost a média. Ukázat, co všechno dělají. Kde a jak v Bulharsku investují. Lidé vidí jen to, že mají pěknou kancelář, nová auta. To je lidem k ničemu. Zeptají se: Kde jsou ta stará auta? Proč jste propustili tolik kontrolorů elektroměrů?“ říká Stefanov. Problém s obcházením tendrů podle Stefanova není problémem ČEZ, jako spíše problémem regulátora. „Nikdy nevíte, jestli to byla investice za skutečně výhodnou, tedy tržní cenu. To je ale problém regulátora. Ten má zkontrolovat účty a říci ne. Když se podívá do účtů a vidí, že si koupili mercedes místo dvakrát levnější toyoty, má říci, dobře, jak myslíte, ale dovolíme vám dát do nákladů pouze cenu
soudí Stefanov.
Získat rozhovor s kýmkoli ze státního regulátora DKEVR je však v tuto chvíli nemožné. Jeho nová ředitelka Juliana Ivanova odstoupila jen pár dní po svém jmenování poté, co se provalilo, že na internetu provozuje nelegální obchod s cigaretami. DKEVR sice dále úřaduje, ale jeho členové v pátek 22. února hromadně rezignovali. Prověrku ČEZ prý ale ještě dokončí.
maFia, maFia Osud ředitelky DKEVR je v Bulharsku terčem vtipů. Zároveň bohužel dobře ilustruje tamní korupční prostředí, pro něž je charakteristické propojení soukromého a státního byznysu. Takové prorůstání budí v obyčejných Bulharech pocit, že jejich zemi vládne mafi e. Slogan „mafi a, mafi a“ je také nejoblíbenějším pokřikem, který teď zaznívá na demonstracích po celé zemi.
Ačkoli světovými médii proběhly především fotografi e z demonstrací v hlavním městě Sofi i, největší protesty se konaly v přímořské Varně. Oproti 20 tisícům v Sofi i tady ulicemi prošel až dvojnásobek protestujících. Důvodem je právě prorůstání zdejší politické reprezentace se soukromými firmami podezřívanými z organizovaného zločinu.
Ve Varně je řeč především o neformálním uskupení jménem TIM, které tvoří trojice bývalých vojáků ze speciální jednotky, jež byla rozpuštěna po roce 1990. Skupina TIM podle tajné depeše amerického velvyslance z roku 2005, kterou před dvěma lety zveřejnil server WikiLeaks, ovládá přes 150 firem a zaměstnává více než deset tisíc lidí. Zpráva měla výmluvný titul: Kdo je kdo v bulharském organizovaném zločinu. TIM byl tehdy označen jako skupina na vzestupu. Nyní přímo proti TIM protestují obyvatelé Varny.
Do impéria TIM dnes patří například aerolinky Bulgaria Air, televizní stanice M-SAT nebo Centralna kooperativna banka (CCB).
Skupina také loni v prosinci vstoupila do bulharského ČEZ. Koupila 25 procent ČEZ Electro a 5,4 procenta ČEZ Distribution prostřednictvím svých firem, které patří do jí ovládané skupiny Chimimport. Zástupci Chimimportu jakékoli nekalé praktiky popírají, firma jako taková nikdy nebyla zapletena do ilegálních aktivit. Nelze ani dokázat, že Chimimport alias TIM má v ČEZ jiné zájmy nežli čistě finanční. V této souvislosti nelze nezmínit také jednu z nejoblíbenějších spikleneckých teorií, které nyní kolují po Bulharsku. Totiž že za protesty proti ČEZ částečně stojí právě skupina TIM, která chce, aby ČEZ přišel o licenci a ona mohla levně skoupit jeho majetek.
Příliš chudá země?
Svádět desetitisícové demonstrace na zájmovou skupinu či na složenky za elektřinu je však v každém případě maximálně jen část pravdy. Lidé, kteří chodí na demonstrace, jsou pestrou směsicí převážně chudých obyvatel, kterým vadí celá řada věcí. Od mafiánských struktur v politice přes monopoly v sektoru služeb (to se netýká jen elektřiny) až po celkově nízkou životní úroveň. Bulharsko je nejchudší zemí v EU, hrubá měsíční mzda tu činí v průměru 400 eur (asi 10 200 korun), důchod 150 eur (zhruba 3800 korun). Většina lidí, se kterými jsem předminulý týden mluvil na velké nedělní demonstraci, vydělává ještě méně.
Například důchodce Svijan Cekov. Celý život pracoval jako inženýr, teď má měsíční důchod 120 eur (asi 3000 korun). To mu nestačí ani na elektřinu. „Moji synové jsou v cizině, jeden v Německu, druhý v USA. Už se nikdy nevrátí, získali tam občanství. Je to genocida. Je mi líto, že to zní tak smutně, ale tak to prostě je,“ říká Cekov.
Účty za elektřinu přivedly do protestního pochodu i nezaměstnanou aranžérku Anelii Tomovu. Příčinou byla lednová složenka, která vyskočila na tisíc leva (13 100 korun). Je bez práce a její manžel v invalidním důchodu. „Je to terorismus,“ stěžuje si. Podle ní by politici měli zajistit, aby každý platil za elektřinu podle svého příjmu.
Za vysoké účty, které platí Bulhaři za elektřinu, může také skutečnost, že drtivá většina lidí elektřinou nejen svítí, ale také topí. Současně mají špatně izolované domy – energetická efektivita je tu tristní.
Levněji to nejde Ještě než pravicová vláda Bojka Borisova složila mandát, slíbila snížit cenu elektřiny o osm procent. Bulharský parlament novelu příslušného zákona přijal minulou středu, zda však ke zlevnění dojde již od března, nebo až od dubna, není zatím jasné.
Jenže ceny nemají kam klesat – už nyní jsou maximálně regulované a jsou doslova posledním zbytkem centrálně plánovaného hospodářství z časů komunismu. Jediný způsob, jak cenu snížit, by byl odebírat elektřinu pouze z levného zdroje – atomové elektrárny Kozloduj – a ostatní zdroje, například uhelné elektrárny, odříznout. To je jeden z návrhů DKEVR.
Odborníci se ale shodují, že je to nesmysl.
„Za deset let tu budou dvě firmy bez peněz, které sice budou vyrábět levně, ale nebudou moci reinvestovat, takže budou muset požádat o peníze u daňových poplatníků. A zbude tu řada zbankrotovaných výrobců energie. V tomto ohledu si myslím, že bulharští politici lidem neříkají pravdu,“ varuje analytik Stefanov.
„Jakmile se liberalizuje a otevře trh, energie se tak jako tak zdraží. Takže politici by se spíš měli zaměřit na to, aby podporovali sociálně
slabé. Vytvořit pro ty nejchudší sociální síť a také jim pomoci s energetickou efektivitou.
Tím, že dotují elektřinu, dotují bohaté, což jsou lidé s největší spotřebou energie,“ dodal analytik.
Stát by měl podle Stefanova dát přednost právě investicím do ochranné sociální sítě a přestat plýtvat penězi na zbytečné projekty jako je jaderná elektrárna Belene, kde už Bulhaři utopili miliardy. Projekt nové atomové elektrárny vláda definitivně zamítla.
Vláda, která vzejde z příštích voleb, by měla také pustit z hlavy plány na vykoupení akcií ČEZ zpátky do státních rukou, o čemž uvažují někteří levicoví poslanci. Když ale síť patřila státu, jeho technické ztráty byly přes 20 procent, nyní v rukou ČEZ je to jen 12 procent. ČEZ je zkrátka lepší hospodář než bulharský stát.
Dalším příkladem špatně použitých zdrojů je neomezená podpora zelené energie, kterou bulharský stát zarazil příliš pozdě. O tom, kam taková zelená dotační horečka vede, vědí i Češi svoje. A třetí věcí, co by měla příští bulharská vláda udělat, je zaměřit se na diverzifikaci zdrojů. Bulharská ekonomika je jinak celkem zdravá. Země má jeden z nejnižších státních dluhů v Evropě (18,7 procenta HDP na konci třetího čtvrtletí 2012), rozpočtový deficit činí pouhých 1,3 procenta. Firmy platí nízké daně a země disponuje kvalifikovanou pracovní silou, což ji činí lákavou pro zahraniční investory. Kam bude země směřovat, ukáží předčasné volby 12. května l
je v Bulharsku nepopulární už dlouho a dvojnásobné účty za elektřinu na lednových složenkách byly jen poslední kapkou. Slogan „mafia, mafia“ je nejoblíbenějším pokřikem, který teď zaznívá na demonstracích po celé zemi.
O autorovi| Petr Horký • horky@mf.cz Sofie, autor je redaktorem deníku E15
