* Jak vnímáte vývoj v ICT oblasti?
Startupisté a investoři vytvořili bohatý ekosystém poptávající nejrůznější služby nejen po službách našeho ICT týmu, vedeného kolegou Michalem Matějkou, ale potřebují podporu při etablování základního korporátního nastavení, financování, duševního vlastnictví a v některých segmentech při aplikaci regulatorního desatera. Akvizice, která nemá žádný technologický prvek, už dnes začíná být pomalu raritou. Takže my vidíme potenciál úspěchu českých firem v řadě segmentů, podívejme se na výjimečný tah na branku některých českých e-commerce firem a srovnávačů.
* Kde jsou největší příležitosti?
Z pohledu makroekonomického potenciálu a nových odvětvových domén, kde mají Češi šanci sáhnout si na globální úspěch, se mi zdá, že se nabízí kybernetická bezpečnost a umělá inteligence. Včetně jejich propojení. Rád bych si tedy tipl, že se bude jednat o tyto dvě oblasti.
* Myslíte, že sláva českého průmyslu bude nahrazena novými firmami zaměřenými na kyberbezpečnost a AI?
To asi ne. Tradiční průmysl by se s novými odvětvími neměl vylučovat, obě tyto složky by se mohly stále více propojovat a růst každé z nich podpořit růstem společným. Češi drží tempo se světem v nových technologiích právě díky silné inženýrské tradici a bude dobře, když se tradiční průmysl naučí používat ke svému rozvoji ještě více pomoci těch, kdo umějí nabídnout výzkum, nápady a nové technologické nástroje. Naopak lidé kolem technologií mají velkou příležitost aplikovat své často geniální, ale nevyzkoušené záměry na místní průmyslové nebo třeba i bankovní komunitě. Nejtěžší je najít společné obchodní kanály směrem na větší trhy. Výhodou může být pro obě strany právě to, že si spolupráci vyzkoušejí doma a do světa už vstoupí s určitou obchodní referencí.
* Jak reaguje právo na nástup digitálních technologií?
Věřím, že nás v této oblasti v příštích několika letech čeká značná aktivita a významné změny. A doufám, že půjde o projekty koncepčně promyšlené a funkčně navázané na celý e-government. Velmi přitažlivé je, že online technologie začíná být využívána v soudnictví ve státech, jako jsou USA, Kanada nebo třeba Nizozemsko, k „polidštění“ justice. V případě civilních sporů se mluví dokonce o „re-inventing civil justice“. Tyto moderní trendy dřív nebo později dorazí i do Česka. U nás mimochodem bylo již před lety založeno vůbec první mezinárodní online sudiště – ADR. EU při Rozhodčím soudu HKČR a AKČR. Kolega z naší ICT praxe se na jeho vzniku aktivně podílel. Tedy věřím, že i zde by Češi dokázali vymyslet a postavit moderní prostředí. Jen je otázka, jak k realizaci přistoupí establishment a jak bude řídit takové projekty. Nejedna velká a bohatá země se samozřejmě na první pokus v digitalizaci netrefila.
* Nedávno prošel Evropským parlamentem v prvním čtení návrh směrnice o hromadných žalobách. I u nás se připravuje zákon etablující tento typ žalob. Je to správný krok?
Český návrh nemá mnoho společného s návrhem EU a dává mnohem větší prostor pro zneužití a šikanu. Několik mých kolegů se podílí na oponentuře současného znění. Kolega Michal Sylla připravil komplexní komparativní analýzu hromadných žalob tak, jak (ne)fungují zejména USA, a vyplývá z ní, že spíše nežli přínos pro občana poskytuje novou „obchodní příležitost“ pro specializované vymáhací agentury a záminku pro bizarní soudní spory. Takže já bych se bez hromadných žalob obešel. Kdo se cítí být poškozen, tomu český právní systém poskytuje dostatek nástrojů obrany a ochrany a doufám, že naši legislativci chápou, jaký nepříznivý vliv by mělo na zahraniční investory, ale i české firmy, pokud by se u nás prostřednictvím hromadných žalob rozmohla agresivita vůči korporacím. Zejména zahraniční investory nic nenutí zůstat u nás a vytvoření nepřátelské atmosféry nepřispěje k růstu české ekonomiky a zlepšování její pozice v globálním světě. Takže pokud hromadné žaloby, tak jen v podobě pečlivě promyšlené s dostatkem opatření proti jejich zneužití.