Společná obava obou pánů vychází z toho, že pokud konsorcium s ruskou účastí postaví další temelínské bloky, může se jednoho dne stát, že je také přijede chránit, jako teď „chrání“ ruské obyvatele Ukrajiny na Krymu. „Země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku a může se to odrazit i v této oblasti,“ řekl Jiří Dienstbier. Ministr obrany uvedl v podstatě totéž, když řekl, že Rusko své zájmy uplatňuje prostředky, které lze považovat za nepřípustné a nepřijatelné.
Autoři těchto vět se sice jejich vahou dokázali dostat na televizní obrazovky, fakticky ale varují před něčím, co se nemůže stát, a dělají ze sebe přinejmenším hysterky. Stačí, aby si před otevřením úst nejdříve otevřeli geopolitickou mapu. Česko je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, na takový stát nebude nikdo příčetný, nebo Vladimír Putin, útočit. Jestliže má země nějaké hrozbě čelit, rozhodně to nebude invaze ruských vojsk do jižních Čech. A že by Rusové zamontovali do Temelína knoflík, kterým by se dal z Kremlu vypnout, je také hloupost.
Mělo by Česko kvůli událostem na Ukrajině vyřadit Rusy z tendru na dostavbu Temelína?
Co se týče dodržování lidských práv nebo míry korupce, je Rusko jistě zoufalou zemí. Z ekonomického hlediska jde ale o velmi potřebnou zemi, a to jak pro EU, tak bohužel i pro Ukrajinu – a to nejen kvůli zdrojům ropy a zemního plynu. Patnáct miliard, které Ukrajina nutně potřebuje pro odvrácení bankrotu, jí EU nepůjčila, bylo to Rusko, které ovšem tranše nyní zastavilo.
Na Rusko má také Ukrajina silné ekonomické vazby, šedesát procent vývozu jde právě tam (a do ostatních postsovětských států). Pro EU včetně Česka pak Ruský trh znamená obrovskou výzvu, mluvit by o tom mohl nejen Petr Kellner, ale i firmy jako PSG Zlín a další. Stejná rovnice platí i naopak.
Proto se nemůže nikdo z tuzemských politiků pouštět do jednoduchých soudů o tom, jak je Rusko zemí, které je třeba se bát a dávat od ní ruce pryč. Mimochodem četli asociační dohodu Ukrajina – EU? Jen letmým pohledem je zřejmé, jak v ní EU byla k Ukrajině skoupá. Situace je zkrátka složitější než rychlé soudy populistů.
Další komentáře Petra Weikerta:
