Hotelová restaurace, kam se vyplatí vyjet Restaurace Il Giardino má sice italské jméno, většina menu je italská a nad vybranými jídly drží záštitu toskánský šéfkuchař a restauratér Emanuele Vallini, pravověrný italský restaurant to ale není. Zaprvé má českého šéfkuchaře a zadruhé v nabídce najdete i argentinský steak, cornwallské kuřecí stehno a mezi víny stejně francouzských i jiných lahví jako těch italských. Důvod je logický: Il Giardino je restaurací smíchovského hotelu NH Prague City a musí i gastronomicky uspokojit mezinárodní klientelu.
Pár italských „ingrediencí“ ovšem není nijak na škodu. Ostatně kdyby byly všechny pražské „italské“ restaurace aspoň tak italské jako Il Giardino, byl by život v české metropoli hned mnohem hezčí. Kvalitní hotelové restaurace patří ve městech jako Londýn, Paříž nebo New York mezi nejpopulárnější hlavně na denní obchodní schůzky, to však v Il Giardinu odpadá: otvírá až v šest hodin večer, kdy je na business lunch trochu pozdě i v Itálii. Navíc frekventovaná pražská křižovatka Anděl nepatří zrovna k místům, kam při procházce centrem jen tak náhodou zabloudíte.
Ne že by neměl nádech určité romantiky sám restaurant. Nesídlí totiž přímo ve velkém a rušném hotelu, ale v zeleném parku nad ním, kam musíte z recepce podobně jako na Petřín vyjet lanovkou. A co může být v Praze romantičtějšího než právě tohle, tedy pokud v lanovce zrovna nenatrefíte na početnou partu zmatených turistů?
I proto mě hned po vstupu do prosklené restaurace s rozlehlou terasou, jež vzdáleně připomíná někdejší bruselský restaurant na Letné a v níž jsem stál krátce po šesté zcela sám, napadlo, že jde o ideální místo na večeři, o níž nemusí vědět manželka, případně manžel. Rychle mě pomyšlení na to přešlo: ze všech lidí na světě samozřejmě záhy vstoupil do podniku člověk, jehož znám.
Italské BBQ
Il Giardino připomíná kdysi oblíbenou bruselskou restauraci na Letné interiérem i exteriérem. Součástí nepravidelně uspořádaného stylového interiéru, laděného do bílé, šedé a černé, je totiž i dlouhá oválná prosklená stěna s výhledem na terasu a přilehlý park, jaká zdobí také slavnou letenskou stavbu. Skrz ni vidíte zevnitř i na zastřešený venkovní gril, kde se dělají všechna hlavní jídla. Nebo alespoň jejich masová část.
Il Giardino tomu říká BBQ menu, což evokuje spíš Ameriku než Itálii. Kromě již zmíněného kuřete nebo jihoamerického steaku vám tady připraví i čerstvou mořskou rybu, La bistecca alla Fiorentina, La grigliata mista di pesce fresco (grilovaná chapadla chobotnice, grilovaná sépie, tygří kreveta a vybrané filé) nebo Il pluma Iberico (špičku krku z černých iberijských prasátek). Hlavních jídel je osm a málokdo si nevybere, pokud nehledá rajskou.
Nutno říct, že restaurace není levná. Nejlevnější z BBQ menu je cornwallské kuře za 550 korun, ryby a další maso však stojí kolem 700 korun – v Praze extraligová cena.
Předkrmy, které jsou všechny italské, jsou zhruba za 300 korun, nechcete-li jen grilovanou zeleninu nebo něco na způsob jednoduché bruschetty. Jinak mezi nimi ale najdete italské klasiky jako sépii, grilované krevety, chobotnici či parmskou šunku s melounem.
Jako mezichod, z něhož se dnes, kdy kvůli fotkám na Facebooku nechceme být moc tlustí, stal běžný hlavní chod, menu nabízí i troje těstoviny a taky dvě italská rizota – vše za jednotnou cenu 350 korun. Vybrat si můžete i ze dvou italských polévek za 130 korun a samozřejmě také z nejen sladkých dezertů.
Ať žije Maremma!
Výběr předkrmu mi nezpůsobil nejmenší dilema. Jakmile vidím v menu cokoli z Maremmy, neváhám. Tuhle divokou část Toskánska rozkládající se kolem Grosseta si po českých politicích (pamatujete ještě na slavné plážové rendez-vous v Monte Argentariu?) poslední dobou oblíbili i ostatní Češi a ne náhodou; Maremma nabízí nejen nejlepší jídlo z moře (ryby i plody moře) a přilehlých kopců (hlavně vyhlášeného divočáka), ale také víno – hlavně to červené. Hned jsem proto objednal Il piatto della Maremma, tedy talíř s kančím prosciuttem i salámem a stařeným sýrem Pecorino, a k němu sklenku tmavého Vallina 2009.
Nejde o žádné slavné ani drahé víno, naopak: málokdo Vallino zná a celá láhev stojí v restauraci 750 korun, což vám dost napoví také o nákupní ceně. O to víc radosti vám ovšem způsobí. Zaprvé tím, že ho někdo objevil a také rozlévá místo mnohem dražších a módnějších „toskánců“; a zadruhé i tím, jak zasvěceně vám ho someliér představí. A navíc: díky jehlovému systému budou v Il Giardinu rozlévat i mnohem dražší vína podle vašeho vlastního výběru. „Začínáme zítra,“ říká mi sympatický someliér.
Plné víno perfektně doprovodí výraznou kančí šunku i salám. Cinghiale, jak Italové divočákovi říkají, patří mezi nejdelikátnější zvěřinu a málokde s ním čarují tak jako v Maremmě, kde je něčím jako národním jídlem; kromě výrazných, ale jemných uzenin z něj dělají i steaky a hutné ragú. V kombinaci s podobně výrazným stařeným Pecorinem a olivami byste museli nenávidět svět, aby vám tenhle předkrm neudělal radost.
V Il Giardinu k jídlu servírují pečivo, které číšnice představuje jako „domácí focacciu“, strukturou, chutí i tmavší vizáží ale připomíná spíš chléb s olivovým olejem.
Když je ořech… ořech
Rybou dne byla během mé návštěvy pražma královská a vůbec nic proti ní – zvláště na grilu; má téměř stejně delikátní maso jako mořský vlk, jen trochu tučnější. Jenže když vám dělá radost jisté červené víno a chcete dál zůstat u stejné láhve, objednáváte podle něj i jídlo. Skončil jsem proto s jehněčími kotletkami a zauzeným oříškem z jehněčí kýty, k nimž jsem ještě přiobjednal tradiční italskou grilovanou zeleninu a také černé fazole s chilli, česnekem a pancettou. Protože kde je česnek a chilli, tam…
Tam česnek ani chilli občas nejsou. Nebo je tam přinejmenším necítíte. Obě tyto ingredience jsou pro italskou kuchyni něco jako Silvio Berlusconi pro Itálii: bez nich není na talíři žádné pořádné bunga bunga. Jenže v mých černých fazolích jako by obojí chybělo, takže jsem nejdřív objednal jednu extra porci, pak ještě i druhou… Až když má příloha začala konečně chutnat po horké Itálii, všiml jsem si, že mě personál restaurace pozoruje podobně jako sestry pacienty v nemocnici.
Jehněčí kotletky z grilu udělané medium rare byly vynikající, krásně vláčné a šťavnaté, jak mají být. Jen zauzený tmavší oříšek (část masa) chutnal trochu jako ořech: už na pohled prorostlejší maso bylo tužší i tvrdší, jediným citelným požitkem tak vlastně zůstala jeho zauzenost. Což je na jídlo za 690 korun trochu málo. Na radu someliéra jsem k jehněčímu vyzkoušel také bílý italský sauvignon blanc, ani ten však uzený ořech moc nepovýšil. Někdy je prostě ořech… ořech.
Přesto bych se do Il Giardina klidně vrátil.
Zaprvé kvůli drahým vínům, která someliér slíbil rozlévat i po skleničkách, a to i podle vašeho vlastního výběru; v Praze stále jde o unikát. A zadruhé paradoxně i kvůli místu. Když už vás totiž život zavede k Andělu, není od věci odměnit se za to dobrým jídlem. l
Il Giardino Restaurant NH Prague Hotel Mozartova 1 150 00 Praha 5 tel.: 257 154 262 e-mail: m.kunc@nh-hotels.com www.ilgiardinorestaurant.cz Otevírací doba: 18.00–23.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku • Gli Antipasti • 190 Kč • Il Crostone Toscano con acciuga croccante • 150 Kč • La Pappa al pomodoro e pesto di basilico • 130 Kč • Le „Seppia in Zimino“e spinacini croccanti • 330 Kč • I Gamberi su misticanza fresca e pesto rosso • 330 Kč • L´insalata di polpo • 290 Kč • Il Salmone marinato su crema di zafferano • 290 Kč • Il Prosciutto San Daniele • 290 Kč • Il Carpaccio di manzo BIO • 350 Kč • Il „Piatto della Maremma“ • 290 Kč • La caprese del „Giardino“ • 290 Kč • L´Insalata di spinaci con rucola e pompelmo • 195 Kč • La Zuppa di cozze • 130 Kč • Il Minestrone Calabrese • 130 Kč • La Fregola Sarda con frutti di mare • 350 Kč • Gli Gnocchetti di olive nere, petali di pomodoro e origano fresco • 350 Kč • Gli Spaghetti „De Cecco“ alle Vongole veraci • 350 Kč
Výběr z vinného lístku • Amour de Deutz 2005 • 3900 Kč • Rosé 1er Cuvée Brut • 1900 Kč • Deutz Brut Classic (0,375l) • 700 Kč • Perrier-Jouet Belle Epoque 1996 • 5900 Kč • Welschriesling Brut Méthode Traditionnelle • 600 Kč • Pálava výběr z hroznů (semi sweet) 2011 • 650 Kč • Ryzlink Rýnský Velký Sonberk 2011 • 750 Kč • Pinot Grigio 2014 • 550 Kč • Gavi 2013 • 750 Kč • Verdicchio dei Castelli di Jesi 2013 • 900 Kč • Pinot Noir Trkmanska 2007 • 850 Kč • Rioja Reserva Finca Ygay 2010 • 850 Kč • Vallino IGT 2009 • 750 Kč • La Regola 2008 • 950 Kč • Aglianico del Irpinia IGT 2011 • 700 Kč • Primitivo IGP 2013 • 550 Kč • Bolgheri Rosso 2012 • 950 Kč
O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz
