Lukrativní zakázka na propagaci vína zaujala jen čtyři uchazeče. Antimonopolní úřad už řeší stížnost, že soutěž je šitá na míru
Za reklamu tuzemských vín pod značkou Vína z Moravy, vína z Čech chce Vinařský fond utratit v příštích třech letech více než osmdesát milionů korun. Reklamní agentury se ale o velmi zajímavou zakázku neperou. Nabídku do soutěže vyhlášené 12. července podali pouze čtyři zájemci. Pro zasvěcené to nemusí být až takové překvapení. Za ostatní případné soutěžící vyjádřil názor na tendr jeho pátý potenciální uchazeč. Místo nabídky předložil vážné námitky proti zadávacím podmínkám. U fondu sídlícího v Brně s nimi neuspěl, stěžuje si tedy u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
„Podmínky soutěže jsou netransparentní a diskriminační. Jsou stanoveny tak, aby je mohl splnit pouze předem určený zájemce,“ tvrdí Eva Teclová z pražské společnosti Top event. Vinařský tendr firma napadla u antimonopolního úřadu a chce, aby soutěž zrušil. Fond by pak měl vypsat zakázku znovu a pořádně. S výběrovým řízením přitom fondu pomáhá pražská firma Gordion, která připravuje zakázky pro ministerstvo zemědělství, do jehož ranku Vinařský fond patří.
Mluvčí ÚOHS Martin Švanda potvrzuje, že úřad se stížností zabývá. „Od zadavatele jsme si vyžádali zadávací dokumentaci. Správní řízení by mělo proběhnout ve lhůtě šedesáti dnů,“ uvedl. Je to vůbec poprvé, co se antimonopolní úřad nějak věnuje Vinařskému fondu. Nikdy neprověřoval jeho postup při zadávání zakázek, ačkoli fond si z příslušného zákona nedělal těžkou hlavu. Některým soukromým firmám coby dodavatelům externích služeb vyplácel ročně víc než dvoumilionové částky, aniž by postupoval v souladu s předpisy o zadávání veřejných zakázek. A to měl, jak jasně žádala Evropská komise. Za této podmínky totiž před šesti lety udělila svůj souhlas s tím, že Česko může pokračovat ve státní podpoře, za kterou považuje aktivity Vinařského fondu.
Předem to vzdali Jedinou výjimkou, kdy fond tendr vypisuje, je zakázka na komunikaci značky Vína z Moravy, vína z Čech. První veřejný výběr reklamní agentury proběhl předloni na jaře.
Tehdy u zakázky za sto milionů korun na roky 2010 až 2012 uspěla u poroty zlínská firma Comtech, se kterou brněnský fond spolupracoval už předtím. Při minulé soutěži měl Comtech sedm soupeřů, letos už jen tři. Další zájemci to po prostudování podmínek ani nezkoušejí. Vyčetli z nich, že vítězem má být opět Comtech. S fondem ho pojí letité partnerství. Týdeník Euro už dříve popsal zvláštní obchod, který fond s lidmi ze zlínské firmy uzavřel (Euro 18/2012). Za peníze od vinařů a daňových poplatníků fond založil Vinařský institut, který představoval jako dlouhodobý vzdělávací projekt. Časem ho ovšem v tichosti zprivatizoval. Z institutu je eseróčko, za nímž jsou lidé z Comtechu.
Štěstí ve vinařském tendru zkouší stejně jako před dvěma lety reklamní agentura Ogilvy. „Nabídku jsme podali, přestože na ni byl velmi krátký čas,“ říká Roman Valla z brněnské pobočky agentury. Původní termín pro dodání návrhů byl do 28. srpna, uzávěrka nakonec byla prodloužena alespoň o týden.
Které další firmy se do soutěže přihlásily, fond nesdělil s vysvětlením, že je vázán mlčenlivostí.
Týdeník Euro ale má informace, že dalšími uchazeči jsou pražská firma Beef Brothers a každopádně Comtech. Předloni se kromě vítězné zlínské společnosti zapojily do tendru agentury Bison & Rose, Ogilvy & Mather, Euro RSCG 4D, United people, Remmark, Euroforum a Aegis Media Central Services.
Síto na reklamky „Náš zájem o účast v soutěži trvá, ale musí být vypsána tak, aby neodporovala zákonu,“ říká za Top event Teclová. Zadání označuje za povrchní, nejasné a netransparentní. Firma se obrátila také na Nejvyšší státní zastupitelství, aby přezkoumalo činnost Vinařského fondu při zadání zakázky. Za diskriminační považuje Top event požadavek, aby zájemce v posledních třech letech realizoval alespoň tři služby v oblasti komunikační nebo marketingové strategie, a to za nejméně 15 milionů korun za každou takovou službu zajišťovanou během jednoho roku. „Tímto je soutěž nedostupná pro většinu českých agentur, přitom pro takové omezení není důvod,“ namítá stěžovatel. Domnívá se, že požadovaný objem služeb nejspíš splňuje zájemce, který pro fond pracoval v předchozím období.
Ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec tento kvalifikační předpoklad hájí. „Předpokládaná hodnota zakázky je 82 milionů korun. Zadavatel tedy naprosto oprávněně požaduje, aby uchazeč měl dostatečné zkušenosti se zakázkami alespoň v rozsahu 15 milionů korun za každou takovou službu poskytovanou v průběhu jednoho roku,“ vysvětluje Machovec v rozhodnutí, kterým odmítl všechny výhrady firmy Top event.
Té se nelíbí ani příliš detailní požadavky na realizační tým, jenž má naplňovat veřejnou zakázku. Fond vyjmenovává jedenáct pracovních pozic od kreativního ředitele přes ředitele a manažera zakázky, mediálního či strategického plánovače až po grafika. Všichni musejí mít vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání a minimálně tříletou praxi v oboru na shodné pozici. Ředitel zakázky musí prokázat pětiletou praxi. „Není důvod pro takovou strukturu zaměstnanců. Opět jde o diskriminační požadavek,“ domnívá se Teclová.
Fond ve své reakci k námitkám nijak nevysvětluje, proč striktně žádá právě takové personální zázemí. Pouze se odvolává na minulý tendr, kdy kvalifikaci vyhovělo všech osm uchazečů.
Nízká váha pro cenu Jako zásadní nedostatek soutěže napadla společnost Top event nastavení hodnoticích kritérií. Objektivně měřitelná cena má jen dvacetiprocentní váhu. Rozhodující má být tedy kvalita návrhu, kterou porotci obodují podle sedmi subkritérií. Posoudí kupříkladu komunikační strategii, další vizi značek Vína z Moravy, vína z Čech a Svatomartinské či použití jednotlivých nástrojů komunikace. SvýTendr mi body pak porotci ocení, jestli návrh předčil jejich očekávání nebo splnil či je uspokojil aspoň částečně.
„Takový způsob hodnocení je neobjektivní. Neobsahuje kvalifikovaná kritéria pro následnou kontrolu a případné námitky účastníků. Rozhodnutí tedy ani nelze přezkoumat,“ kritizuje Top event. Ani s touto výhradou firma u fondu nepochodila. Ředitel Machovec vysvětluje, že v zakázce jde hlavně o vysokou kvalitu navrhovaného řešení, proto mu dávají 80procentní váhu.
„Pokud budou ve výběrové komisi odborníci na komunikaci a marketing, kteří budou schopni posoudit kvalitu, ať má cena klidně váhu 20 procent,“ říká Valla za Ogilvy. Jenže s takovými odborníky, kteří mají vybírat nejlepší návrh na propagaci vín, se nepočítá. V soutěžní porotě bude dvanáct lidí z vedení Vinařského fondu. „Jsou to členové rady fondu a jeden zástupce dozorčí rady,“ upřesňuje Machovec. V těchto orgánech jsou zastoupeni vinaři a regionální politici.
Čekání na porotu Dokončení tendru překazila nejen stížnost k ÚOHS, znemožňuje ho i situace v samotném fondu. Celé radě, která má vítěze vybírat, totiž vyprší 6. října mandát. „O výsledku celého výběrového řízení bude rozhodovat už rada nová. S tím se počítalo od samého začátku,“ tvrdí dnes Machovec. Jenže původně fond ve svém zpravodaji informoval, že rozhodnutí může padnout v září. Tedy v době, kdy se ještě scházeli „staří“ radní, dobře zasvěcení do pravidel soutěže. Sami je přece schvalovali. Navíc seznam dosluhujících členů rady coby porotců je uveden i v oznámení o veřejné zakázce zveřejněné ve věstníku. Na fondu ale už vědí, že všechny čtyři přihlášené agentury splňují formální kritéria. Po otevření obálek to posoudili dva zaměstnanci fondu a jedna osoba z Gordionu.
Výběr firmy, která bude v příštích třech letech zviditelňovat tuzemská vína, bude tedy na nových radních, které má ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) jmenovat k 7. říjnu.
Neočekává se ale žádný převrat, po kterém už delší čas volá opozice z branže, jež se snaží prostřednictvím Vinařské asociace změnit poměry na fondu. Obsazování křesel zřejmě zůstane i nadále pod politickým vlivem. V dosluhující radě jsou přímo aktivní politici – senátoři Jan Hajda (ČSSD) a Stanislav Juránek (KDU-ČSL). Končícím předsedou je občanský demokrat Milan Venclík, který v minulých volbách neúspěšně kandidoval na hejtmana Jihomoravského kraje. Jeho politickou dráhu ovšem zastavily nahrávky, ve kterých se mluvilo o korupci při stavebních zakázkách v Brně v souvislosti se stranickou pokladnou. U soudu se ale nic neprokázalo.
Křeslo radního má nejspíš i nadále jisté vlivný vinař Petr Marcinčák (ODS), který podle lidí z vinařského světa řekne rovněž své ke složení budoucí rady. Marcinčáka nominoval Svaz vinařů, stejně jako ředitele Znovínu Znojmo Pavla Vajčnera, který už v radě také zasedal. Do vedení fondu svaz posílá i nové tváře (viz Jména pro ministra). Tři kandidáty nabídla Bendlovi také Vinařská asociace, která by přitom Vinařský fond, pokud by měl fungovat jako dosud, nejraději zrušila. U Bendla s tím ale nepochodila. Ministr přitom začátkem letošního roku ještě mluvil o tom, že si dovede představit, že by si vinaři vydržovali fond dobrovolně, nikoli povinně, jak je k tomu nyní nutí zákon.
Ve starých kolejích Když s fondem nejde hnout, usiluje Vinařská asociace o to, aby se přiblížil víc potřebám vinařů. „Snažíme se ho posunout k větší odbornosti. ‚Nový‘ fond by měli vést odborníci na marketing a komunikaci vína. Lidé, kteří mají mezinárodní zkušenosti v oboru,“ vysvětluje místopředseda asociace Petr Marek. Soutěž na propagaci vína fond ale rozjel ve starých kolejích, kritizuje asociace. Na zadání tendru si proto stěžovala u ministra Bendla a upozornila ho na právní i obsahové nedostatky. „Nikde není ani zmínka, že by se kampaň měla zaměřit také na podporu červených vín. Přitom červené odrůdy jsou na více než třiceti procentech výměry vinic,“ upozorňuje Marek. V podmínkách tendru spatřuje velkou podobnost s minulou soutěží. „V zadání nejsou nové prvky, které by reagovaly na poslední vývoj v našem oboru. Nepočítá se s podporou prodeje ve specializovaných prodejnách, velkoobchodech a gastronomii,“ vytýká za asociaci Marek. I proto by požadavky na tříletou komunikační strategii mělo formulovat nové, „svěžejší“ vedení Vinařského fondu.
Jako zásadní nedostatek soutěže napadla společnost Top event nastavení hodnoticích kritérií. Objektivně měřitelná cena má jen dvacetiprocentní váhu. 82 mil. Kč chce Vinařský fond utratit během tří let za propagaci tuzemských vín 468 mil. Kč darovaly stát a kraje Vinařskému fondu od roku 2002 do loňska Co je Vinařský fond Posláním fondu zřízeného zákonem je marketingová podpora tuzemského vína. Vinohradníci i výrobci vína na účet fondu povinně odvádějí poplatky z každého hektaru či litru. Každoroční příspěvky dostává také od státu a krajů. Loni fond hospodařil s příjmy 68 milionů korun, z toho téměř 36 milionů mu poslal stát.
Jména pro ministra Kandidáti do nové rady Vinařského fondu nominovaní profesními organizacemi Za Svaz vinařů Ondřej Beránek šéf obchodního oddělení Bohemia Sekt Jitka Bezchlebová spolumajitelka vinařství Vinium Moravicum z Bzence Hynek Holánek předseda sdružení Moravín Petr Marcinčák majitel vinařství Víno Marcinčák, v radě Vinařského fondu působí od roku 2008 Tibor Nyitray předseda představenstva vinařství Sonberk, od letoška je předsedou Svazu vinařů Bořek Svoboda ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Michal Tetur vlastní produkční a hudební agenturu, která organizuje vinařské a hudební akce, pracuje v rodinné firmě Tomáše Tetura Sing Wine Pavel Vajčner ředitel Znovínu Znojmo Pavel Žufan pedagog na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně Za Vinařskou asociaci Petr Nejedlík spolumajitel vinařství Dobrá vinice Petr Marek majitel firmy Český archiv vín, pořadatel soutěže Vinař roku Jan Horešovský majitel vinného sklepu a vinařského hotelu
O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz
