Ruský prezident Vladimir Putin před dvěma měsíci zahovořil o nové mezinárodní koalici proti Islámskému státu na Blízkém východě a vyvolal tím v lepším případě jen údiv. V minulém týdnu se ale začaly „dít věci“. Zprvu se objevily opatrné informace, že už na počátku července zástupce šéfa ruské tajné služby přivezl do saúdského Rijádu šéfa syrské rozvědky Alího Mamlúka. Stalo se tak pouhé tři týdny po cestě saúdského ministra obrany Muhammada bin Salmána na ekonomické fórum do Petrohradu.
Nyní o víkendu saúdský list Haját uvedl, že Saúdové jsou prý ochotni přestat podporovat Islámský stát a al-Káidu v Sýrii výměnou za to, že Írán a šíitské síly přestanou podporovat syrskou vládní armádu. A to je zásadní obrat – vůbec poprvé za dobu války totiž Rijád dává najevo, že už mu nevadí setrvání Bašára Asada v čele syrského státu.
Není přitom jasné, jak „tvrdá“ je ona podmínka týkající se šíitů, neboť teroristický útok, při němž Islámský stát v mešitě přímo na jedné ze saúdských vojenských základen zabil nejméně 17 příslušníků saúdských speciálních sil, musel Rijádu připomenout, že ultimáta Íránu a jeho spojencům jsou přepych, na který není ten nejvhodnější čas.
A s tím souvisí další bod obratu – na naléhavosti boje proti terorismu se totiž v pátek shodli i šéfové diplomacií Ománu a Sýrie – byla to vůbec první cesta nějakého vysokého syrského politika do Perského zálivu za pět let od vypuknutí války. Syrský ministr navíc do Ománu přiletěl rovnou z Teheránu, který ujistil všechny, kteří o to měli zájem, že Írán na pomoci režimu v Damašku rozhodně nic měnit nehodlá.
Mezitím se už mluví o tom, že by měl šéf saúdské tajné služby další společný postup dojednávat koncem srpna v Damašku. „Ruské straně se podařilo přesvědčit saúdské vedení, že boj proti IS a všem teroristickým skupinám je velmi významný pro všechny země regionu,“ vysvětlila íránská agentura Fars, podle níž Rusko, hlavní spojenec Íránu, se Saúdy a Egyptem utváří mocenský trojúhelník, který by měl ustát politickou a bezpečnostní situaci na Blízkém východě, jinak „terorismus opanuje celý region a dosáhne do Evropy“.
Saúdové, kteří už v zásadě akceptovali americkou smlouvu o íránském jádru, nyní prý jen potřebují ještě nějaký čas, aby strategickou změnu v Sýrii vstřebali. Nejspíš to znamená, že v dohledné době lze očekávat nové personální otřesy v saúdském establishmentu, z něhož vypadnou všichni radikální wahhábisté a sponzoři Islámského státu. Další detaily se nejspíš dozvíme už brzy, neboť saúdský ministr zahraničí se chystá 11. srpna do Moskvy, kam v září dorazí také prezident Egypta.
Přehnaný optimismus o konci syrské války sice ještě není na místě, především proto, že Islámský stát se může dál opírat o Turecko, člena NATO. Nicméně jedna věc do očí přece jen bije: po dekádách americké hegemonie se zdá, že si Blízký východ hledá svá vlastní řešení problémů – a s novými spojenci.
Autorka je redaktorkou Literárních novin
Čtěte také:
OSN: Počet uprchlíků ze Sýrie přesáhl čtyři miliony
Pošlete do Sýrie vyšetřovatele, shodli se Rusové s Američany
USA rozšířily mandát pro nálety v Sýrii, riskují střet s Asadovou armádou
