Nástroj, který je v současné době neefektivní. Termínované vklady ničí inflace

V minulosti možná termínované vklady představovaly celkem spolehlivou, byť relativně málo výnosnou alternativu pro všechny ty, kteří nechtěli nechat své peníze jen tak ležet ladem, ale zároveň nenašli dost odvahy na to, aby se pustili do jakýchkoliv riskantnějších investic. První aspekt týkající se tohoto nástroje sice platí i nadále, ten druhý už ale nikoliv. Výnos, který díky nim získáte, pohltí inflace.

Míst, kde si můžete sjednat termínovaný vklad, je celá řada, a ne vždy se musí jednat o typickou banku. Velice oblíbené a zároveň i výnosově zajímavější bývají zpravidla takzvané družstevní záložny. Právě ony totiž nejčastěji nabízejí ty nejlepší termínované vklady na trhu. Ale co si pod pojmem družstevní záložna vlastně představit?

Jedná se o finanční instituci, která se v mnohém podobá obyčejným bankovním domům. Také zde si můžete zřídit svůj běžný či spořící účet nebo do ní uložit peníze na delší dobu v rámci právě již zmíněného termínovaného vkladu, potažmo zažádat o nějaký typ úvěru.

Abyste tak ale mohli učinit, je potřeba stát se členem družstva, což mimo jiné vyžaduje uhrazení členského poplatku. Jaká bude jeho výše, záleží víceméně na vás. V souvislosti s ním je však potřeba zohlednit, kolik peněz máte v plánu do tohoto spořitelního družstva uložit, neboť existuje pravidlo, které říká, že v rámci termínovaných vkladů, respektive spořících účtů se bude všem členům úročit pouze desetinásobek jejich poplatku. Čím vyšší tedy bude vaše „členství“, tím více sem můžete vložit, a o to větší bude ve výsledku váš výdělek, respektive výnos.

Poplatek jako takový je vratný, ovšem pokud družstvo zkrachuje, můžete o něj přijít, jelikož není pojištěn.

Mezi nejznámější družstevní záložny operující na tuzemském trhu patří Peněžní dům, Ney či Artesa, přičemž právě poslední dvě zmíněné si v rámci srovnání termínovaných vkladů stojí více než uspokojivě.

Kde konkrétně vám nabídnou nejlepší termínovaný vklad?

Odpovědět na tuto otázku přímo by bylo možná trochu zavádějící. Záleží totiž na celé řadě faktorů. Těmi stěžejními pak jsou, kolik peněz celkem hodláte ve vámi zvolené bance, respektive finanční instituci uložit a také na jak dlouhou dobu.

Pamatujte totiž, že termínované vklady a běžné bankovní účty spolu víceméně nijak nesouvisejí, a tak tedy musíte zapomenout na to, nač jste byli až doposud zvyklí. Peníze uložené na termínovaném vkladu lze vybrat opravdu až na konci inkriminovaného období, protože pokud tak budete chtít učinit v jeho průběhu, musíte počítat s relativně vysokým penále.

V praxi byste kvůli tomu mohli přijít nejen o všechny doposud připsané úroky, ale zároveň po vás v bance mohou chtít i smluvní pokutu. Ve výsledku tak na vašem celém „investičním“ záměru ještě proděláte. Nyní už ale konečně ke konkrétním příkladům.

Jestliže se rozhodnete uložit například částku sto tisíc korun se splatností jednoho roku, pak vám jednoznačně nejvýhodnější termínovaný vklad nabídnou ve spořitelním družstvu Ney. V jejich případě totiž roční úroková sazba činí 2,5 % p. a., z čehož vyplývá, že váš čistý výnos po započtení patnáctiprocentní srážkové daně bude představovat 2 125 korun.

Detaily termínovaných vkladů poskytovaných vybranými finančními institucemi pak nabízí následující tabulka.

Nad inflací nezvítězíte, nebo ano?

Všechny výše uvedené termínované vklady mají nicméně jedno společné, a sice že pokud se pro některý z nich člověk doopravdy rozhodne, reálně veškerý jeho výnos pohltí inflace. Ta totiž ještě do nedávna atakovala hranici tří procent, což je o poznání víc, než jaký je dlouhodobý cíl České národní banky. Existuje tedy v nastalé situaci nějaké schůdné řešení?

Pakliže byste trvali na tom, že na dobu delší než jeden rok své peníze do banky, potažmo kterékoliv jiné finanční instituce vkládat skutečně nechcete, máte nejspíš smůlu. V případě, že by vám ale nevadilo čekat například šest let, podává pomocnou ruku sám stát.

Díky takzvanému protiinflačnímu dluhopisu s pohyblivou úrokovou sazbou máte jistotu, že váš výnos bude vždy o půl procenta vyšší, než o kolik se zvedla za uplynulé výnosové období cenová hladina.

Rozhodující v tomto ohledu je, jaké číslo, respektive procento vykáže vždy na konci dubna index spotřebitelských cen. K této cifře se totiž následně připočte půl procentního bodu, a přesně tolik bude činit váš hrubý výnos. Jestliže pak z hrubého výnosu odečtete patnáctiprocentní daňovou srážku, vznikne vám výnos čistý.

To nicméně neznamená, že byste na něho měli v tuto chvíli nárok. Za tento váš výnos totiž budou automaticky během daného období nakoupeny další dluhopisy, teprve až po uplynutí celých šesti let vzniká majiteli nárok na jeho vyplacení.

Dobrou zprávou nicméně je, že protiinflační dluhopis můžete vždy jednou za rok prodat zpět státu a výnos vybrat. Přitom vám na rozdíl od termínovaných vkladů nehrozí žádné penále. I proto se tedy jedná o relativně zajímavou příležitost, jak velmi bezpečně zhodnotit své finanční úspory, které by jinak ležely ladem například na běžném účtu.