Vzpomenete si, jak jste se minulou středu vyspali? Předpokládám, že dobře, neboť právě na 21. března byl stanoven Mezinárodní den zdravého spánku. A jestli vás hned po ránu napadla pěkná básnička, jen dobře – stejné datum má totiž i Den poezie. A kdyby vám to bylo snad málo, tak příště můžete slavit i další „památné“ atributy tohoto dne: odstranění rasové diskriminace, boj s Downovým syndromem i loutkové divadlo.
Něčemu či někomu zasvěcených dnů nějak přibývá. Nekonečně debaty o původu a smyslu MDŽ by mohly vystřídat diskuse barvitější. Místo „profkláknutých“ Dnů Země (22. 4.), knihy (23. 4.), práce (1. 5.), dětí (1. 6.) či učitelů (5. 10.) si zásluhou UNESCO, WHO a dalších nevládních organizací můžete připomínat i vpravdě kuriózní data. Z několika set výjimečných dní jsou mými favority Mezinárodní den ptačího zpěvu (2. 5.), Světový den UFO (2. 7.), Dny páteře, mozku, koupání, polibku a nenakupování, jimž konkuruje snad už jen Den industrializace Afriky. Ať jsem však pátral sebevíc, Mezinárodní den piva (s možnou zkratkou MDP) jsem nenašel, ačkoliv je známo, jak mocně tento nektar přispívá ku zdraví a upevňování společenských vztahů.
Ale aby tyto řádky nevypadaly jako posměšný úškleb, některým humanitárním a ekologickým dnům nelze upřít užitečnost – jde o chytrou cestičku, jak proniknout do médií a nabízet podstatná témata. Radost jistě mají vegetariáni, diabetici, nevidomí, malomocní, senioři, invalidé, leváci, souchotináři i zasažení HIV, neboť ti všichni mají svůj den, kdy na ně svět myslí.
Ani této oblasti se nevyhnulo globální zelenání. Až druidská poetika dýchne ze Dne Slunce (3. 5.), ale oslava přírody tím nekončí. Totemistický obdiv stromů, květů, mokřadů, hor, vody a pouští pokračuje; svůj den mají dokonce i laboratorní zvířata (24. 4.).
Že by už neplatilo okřídlené Horatiovo „carpe diem“, užij dne, a je nám úřední mocí naznačováno, že nějaká data jsou přece jen významnější? Těžko říci. Ostatně nekončí to jen dny, máme i významné týdny (vesmíru, internetu), měsíce i roky. Každopádně se už těším na rok 2008. OSN ho nazvala rokem brambory.
