Testování testu

11. 5. 2020

Komentář Studie kolektivní imunity budí pochybnosti Od „pátku třináctého“ – tedy poloviny března, kdy premiér Andrej Babiš spustil opatření proti šíření pandemie – uplynuly už dva měsíce. Jestliže se v prvních týdnech pochybná rozhodnutí Babiše a jeho podřízených dala obhájit šokem z neznámého, nyní už by se měla vláda chovat rozvážně a své kroky mít promyšlené a konzultované s odborníky. Což se ovšem o testu kolektivní imunity, jehož výsledky ministerstvo zdravotnictví dlouho syslilo a vyšlo s nimi až minulou středu, zdaleka říct nedá.

Potvrdily se informace, které na veřejnost unikaly hned v prvních dnech hromadných kontrol obyvatel České republiky. S nemocí covid19 v krvi nedorazil skoro nikdo. Odběrové týmy rozmístěné po celé republice kontrolovaly v naprosté většině zdravé lidi. Z 26 500 testovaných jich pozitivních bylo pouze 107. Testů se tedy očividně zúčastnili hlavně lidé, kteří březen a duben strávili vystrašení v domácí karanténě, nebo ti, kdo se prostě chtěli ujistit, že nemocní nejsou.

Proti takovému testování by se nemohlo říct nic, pokud by jej stát od začátku prezentoval jako službu svým občanům, kteří prostě chtějí mít jistotu.

Ovšem v okamžiku, kdy s výsledky pracuje jako se studií, jež má odhalit kolektivní imunitu Čechů, Moravanů a Slezanů, čekal by člověk přece jen propracovanější výběr vzorku testovaných, přesné zacílení populace a vůbec přípravu celého testování. Jenže nic takového se nestalo. Výběr těch, kdo dorazili do odběrových stanů, probíhal spíš ve stylu „jdu kolem a mám čas tak se nechám otestovat“.

Důvěru nevzbuzovalo ani to, jak ministerstvo zdravotnictví od začátku nakládalo se získanými daty, kdy je nechtělo pustit armádě ani ministerstvu vnitra, natožpak veřejnosti či novinářům.

I proto je třeba s oficiálními vyjádřeními resortu Adama Vojtěcha pracovat velmi opatrně a hodnotit je kritickým pohledem.

Ostatně jako s každým jiným prohlášením, jimiž nás zásobuje naše vláda, která si dost často protiřečí.