Menu Zavřít

Těžíme z byrokracie

16. 5. 2003
Autor: Euro.cz

Tomáš Chrobák

Objem dokumentů vyžadovaných úřady při zakládání firem stále stoupá, proces se prodlužuje. Alternativou k založení nové společnosti je nákup již vytvořené a zaregistrované. S finančním ředitelem firmy Společnosti Online Tomášem Chrobákem hovořil týdeník EURO při kávě o tom, jakým způsobem systém funguje, ale také o byrokracii, daňové reformě či cenách nemovitostí.

EURO: Jak vznikla myšlenka zaregistrovat společnost a pak ji jako hotový produkt nabídnout zájemcům k prodeji?
CHROBÁK: Tento byznys není specialitou České republiky, na podobném principu funguje systém předregistrování společností i v jiných zemích, například ve Spojených státech, Německu nebo Anglii. Přišlo nám jako dobrá myšlenka zkusit něco podobného i tady.

EURO: V čem spočívá vaše činnost?
CHROBÁK: My nabízíme již „hotové“ společnosti, které naše firma založí, zapíše do obchodního rejstříku, zaregistruje daň z příjmu a pak je nabídne k prodeji. Firmy nemají žádné závazky ani pohledávky, mají plně splacený základní kapitál a nikdy nevyvíjely žádnou činnost. K převodu obchodního podílu nebo prodeji akcií a změnám ve statutárních orgánech může dojít během několika málo dní.

EURO: Taková firma je potom dražší, než kdyby si ji klient založil sám. O kolik?
CHROBÁK: Společnost s ručením omezeným u nás přijde na šedesát tisíc, v případě akciových společností je to dvojnásobek. Starší firmy jsou o něco dražší, protože za ně zpracováváme daňová přiznání a u akciových společností i audit.

EURO: Kolik společností máte průběžně „na skladě“ a kolik jich za rok prodáte?
CHROBÁK: Momentálně máme asi pětatřicet volných firem a dalších dvacet je rezervovaných. Ročně prodáme zhruba 200 až 250 firem, přičemž to číslo rok od roku narůstá. Zhruba polovina zákazníků po odkupu firmy změní její jméno, pro zbývající to nemá význam nebo se jim název líbí. Poměr mezi akciovými společnostmi a těmi s ručením omezeným je také přibližně vyrovnaný.

EURO: Je známo, že cizinci nesmějí v Česku nakupovat nemovitosti, ale často tak činí prostřednictvím českých firem. Projevuje se to nějak ve vašem oboru?
CHROBÁK: Cizinci jsou našimi častými a typickými zákazníky. Kupují od nás především společnosti s ručením omezeným právě pro pořizování nemovistostí. Všeobecně prodáme hodně firem pro nákup nemovitostí, například lidem, kteří se chtějí zúčastnit dražeb, nebo developerským firmám, jež pro každý projekt používají novou společnost. Obracejí se na nás také advokátní kanceláře, kterým se vyplatí nezakládat pro klienta novou firmu, ale pořídí ji od nás jako subdodávku.

EURO: Máte přehled, jak velká část cizinců, kteří si v tuzemsku pořizují nemovitost, ji používají k podnikání?
CHROBÁK: Zhruba tři čtvrtiny našich zahraničních klientů kupují nemovitost, protože se zde skutečně chtějí etablovat, zbytek jsou spekulanti.

EURO: Myslíte si, že se ceny nemovitostí ještě porostou?
CHROBÁK: Většina lidí předpokládá, že dojde ke zvýšení cen nemovitostí po vstupu do unie a snaží se dům či byt koupit už teď. Naopak zájem cizinců o české nemovitosti může růst jen pár roků, v horizontu čtyř pěti let se zastaví.

EURO: Česká republika je považována za poměrně byrokratickou zemi se zdlouhavými úředními postupy. To vašemu byznysu nahrává…
CHROBÁK: Je pravdou, že objem dokumentů, který je všeobecně vyžadován úřady státní správy, rok od roku roste. Je potřeba čím dál víc dokumentů, ověřování i razítek. V porovnání se západní Evropou je to nesrovnatelné, v tomto ohledu hodně kulháme. Dokumentů se tam všeobecně dokládá daleko méně, například v Anglii je založení firmy otázkou vyplnění dvou formulářů.

EURO: Na polovinu června je naplánováno referendum o vstupu země do Evropské unie. Jak cizinci, s kterými jednáte, vnímají Česko jako možného budoucího člena?
CHROBÁK: Je otázkou velmi krátké doby, kdy budeme považováni za standardní občany unie. Cizinci, kteří v Česku již působí, berou Prahu jako evropské město, které součástí unie už je.

bitcoin_skoleni

EURO: Vláda je v poslední době kritizována za to, že nemá odvahu přistoupit k radikální daňové reformě. Řada firem dokonce zvažuje přesun na Slovensko, které je pro ně v tomto ohledu zajímavější. Jak se na to díváte vy?
CHROBÁK: Nižší daňové zatížení skutečně působí jako lákadlo. Proto firmy z Česka i jiných zemí uvažují o přestěhování svého sídla na Slovensko. Daňová reforma tam již probíhá a kromě zjednodušení systému je pro firmy zajímavé především výrazné snížení daně z příjmu právnických osob, ale také zrušení dědické a darovací daně nebo daně z převodu nemovitostí.

  • Našli jste v článku chybu?