Inflace, zvyšování úrokových sazeb, energetická krize nebo válka na Ukrajině. To vše vloni ukrojilo i z majetku bohatší vrstvy společnosti, respektive dolarových milionářů. Francouzská poradenská společnost Capgemini uvádí, že celkově tito lidé přišli o 3,6 procenta svého jmění, přičemž hodnota jejich majetku poklesla na 83 bilionů dolarů. Jde tedy o největší propad za posledních 10 let.
V čele tohoto vpravdě negativního žebříčku je USA s úbytkem ve výši 7,2 procenta. Movití Evropané si pohoršili o něco méně, konkrétně o 3,2 procenta a Češi pouze o 0,6 procenta. Čísla vycházejí z nejnovější Zprávy o světovém bohatství, v rámci níž pracovníci dotčené firmy zanalyzovali 71 světových trhů, jež tvoří více než 98 procent globálního národního hrubého příjmu a 99 procent burzovní kapitalizace. Průzkumu se celkem zúčastnilo na 3171 respondentů.
„Tuzemští dolaroví milionáři zchudli ve srovnání s bohatými v zahraničí minimálně. V poklesu vedli především nejmajetnější Češi, naopak ti, jejichž majetek dosahuje maximální hodnoty pěti milionů dolarů, byli za rok 2022 dokonce v zelených číslech,“ uvedl Martin Maláník, šéf marketingu Capgemini pro Českou republiku.
„Obecně lze říci, že hlavním důvodem, proč české HNWI dopady krize nezasáhly tolik, je zaprvé fakt, že pokles tržní kapitalizace v tuzemsku dosáhl pouhých devíti procent ve srovnání s americkým trhem NASDAQ, kde ve stejném období došlo ke ztrátě 33 procent. Zadruhé je podíl nemovitostí v portfoliu aktiv tuzemských milionářů ve srovnání se zahraničím nižší, a tak ani pokles o 9,4 procenta neměl výraznější efekt,“ doplnil.
Odpovědnost navzdory ekonomické nejistotě?
Ze zprávy vyplynulo, že velký zájem ze strany dolarových milionářů je především o takzvané ESG investice. Ty zahrnují finanční podporu firem, jejichž podnikání je jednak environmentálně udržitelné a zároveň i společensky odpovědné.
A ačkoliv výnosnost takovýchto investic je kolikrát poněkud diskutabilní, bude tomu tak zřejmě i nadále. Jinými slovy, zhruba 42 procent dotázaných plánuje v tomto způsobu investování pokračovat, i když vyšších výnosů díky nim dosahuje pouze necelá čtvrtina.
Problémem může být podle odborníků těžko měřitelný dopad ESG. Stále chybí dostatek relevantních informací, což stěžuje rozhodování samotným HNWI i jejich finančním poradcům. Téměř každý druhý wealth manažer by podle průzkumu Capgemini potřeboval více dat, aby mohl ve spolupráci s klienty zvolit vhodnou ESG strategii.
Digitalizace jako cesta k efektivní správě majetku
Aby měli možnost své investiční portfolio optimalizovat a efektivně jej spravovat, musejí mít investoři, respektive jejich finanční manažeři přístup ke správným nástrojům. Jenže to se v mnoha případech neděje. Spolehlivé, k tomu určené technologie využívá v dostatečné míře pouhá jedna třetina z nich.
Klíčem k úspěchu mají být hlavně pracovní digitální platformy, jež finančnímu manažerovi pomohou například s plánováním jednotlivých činností, v důsledku čehož tak má více času a možností pro budování vztahů s klienty, tedy investory samotnými. „Společnosti zabývající se správou majetku se nacházejí v kritickém bodě zlomu, protože makroprostředí si vynucuje změnu myšlení a obchodních modelů, které mají vést k udržitelnému růstu příjmů,“ zdůrazňuje Maláník.
Platí to ovšem i naopak – více než polovina oslovených milionářů se nechala slyšet, že služby s přidanou hodnotou ovlivňují jejich výběr firmy pro správu majetku, leč pouze každý druhý vyjádřil spokojenost se schopností svého finančního manažera je poskytovat. „Agilita a přizpůsobivost budou pro dolarové milionáře klíčové, protože jejich pozornost se přesouvá k zachování majetku. Odvětví správy majetku bude muset posílit hodnotu, zlepšit postavení finančních manažerů a uvolnit nové příležitosti k růstu, aby si udrželo svoji relevanci,“ uzavřel Maláník.
