Nejen příroda, ale i mimoparlamentní strany se na jaře probouzejí. Straně zelených k tomu vyrašilo navíc i nové vedení v čele s třicetiletým aktivistou Janem Beránkem. Strana se prý teď bude věnovat více ekologické problematice, jako u německých a rakouských sousedů.
V ne tak dávné minulosti se pod jejími křídly přihřívaly aktivity nespokojenců, jako byl Impuls, Děkujeme, odejděte a kdovíco ještě. Tři procenta vysloužených hlasů v minulých parlamentních volbách nebylo zas tak málo: ze všech sil přikládali polínka lidé jako Petr Uhl a zdravou ekologickou stravou vyhublý Jakub Patočka. K dispozici měli slušné množství novinových stránek. Inspirovat se německými poměry je jedna věc, skutečnost věc druhá. I když v Německu zelení také pochytali hlasy nespokojenců mimo zelené obzory, bylo by dobré vědět, že toto hnutí bylo zde dávno před tím, než začala světem hýbat móda ekologie. Od samého začátku dvacátého století se v Německu šířil kult „zdravého, nezkaženého života“, „návrat k přírodě“ atd., atd. Odtud vyšlo nudistické opalování, znovu praktikované bylinné lékařství a vegetariánství. Toto hnutí nabylo mohutných rozměrů, ale byl v tom jeden háček: bylo ve spojení s krajním nacionalizmem. Většinu těchto prvků převzali později nacisté, aby k tomu připojili kult „zdravé nezkažené germánské rasy.“ I když už tento folklór patří k dávnověku, není špatné si připomenout, že šéf SS doporučoval pěstovat byliny a zeleninu bez pomoci umělých hnojiv v koncentračních táborech (pro potřebu dozorců, samozřejmě). A Hitlerovo vegetariánství! Není proto divu, že hned od začátku nástupu zelených bylo ve vedení, kromě zapálené mládeže, taky pár bývalých nacistů, dokonce z řad oněch SS. Takovou tradici u nás nemáme a makrobiologický fanatizmus ve stravě tu nelze očekávat v masovém měřítku. Navíc se v poslední době prokázalo, že tak vychvalované ekologické farmaření produkuje obilí náchylné k jedovatým plísním atd. Ve světovém měřítku je výživa bez umělých hnojiv a nově vyšlechtěných odrůd stejně nemožná. Naše konzumenty tzv. nezdravá strava stejně neodradí, jak o tom svědčí sběr hub po černobylském výbuchu. K propagaci bylinek náš konzument nepotřebuje ekologického fanatika, o to se starají populární herci. Těžký je úděl českých zelených!
