Menu Zavřít

Těžký život producenta

10. 12. 2001
Autor: Euro.cz

Kinematografii financuje jen málo světových bank

Vzpomeňte si, jaké máte pocity poté, co zhlédnete filmy jako Gladiátor, Základní instinkt, Titanic nebo Hvězdné války. Odcházíte z kina a přemítáte, jaké by to bylo být hlavním hrdinou, režisérem a někteří by chtěli být přímo producentem. Někoho napadne, že to musí být úžasné udělat film, být slavný, mít hodně peněz a třeba si „užít“ s hezkými děvčaty, která touží být novými hvězdami stříbrného plátna. Napadlo vás ovšem, že práce producenta je jednou z nejrizikovějších a nejnáročnějších? Ptáte se, jak je to možné? Filmový producent, zvlášť ten začínající, má velice těžkou úlohu. Je v pozici dirigenta orchestru, který však na rozdíl od skutečného dirigenta nemůže přímo ovládat. Film se skládá z tolika nesourodých činností a prvků, že „ukočírovat“ tuto „hříšnou“ seanci vyžaduje velice pevné nervy.

Svůdcův rozpočet.
Producent je „svůdce“ všech zúčastněných, zvláště lidí s penězi - a je jedno, zda je nazýváme finančníky, investory nebo hochštaplery, kteří díky filmu touží po zviditelnění. Ale ten, co to myslí opravdu vážně, bere film jako produkt a prostředek ke svému výdělku, a tudíž projekt posuzuje velice pečlivě.
K uvedení filmu do distribuce je zapotřebí mnoho, ale především producent musí mít nápad, námět, scénář, rozpočet a hlavně zajištěné financování. O každé z těchto etap, by se mohlo napsat mnoho, zaměřím se ale na to, co je mi nejbližší a na čem se svými filmovými klienty nejčastěji spolupracuji. To je zabezpečení rozpočtu a financí. Rozpočet je vždy navržen na základě rozebraného scénáře a natáčecího plánu. K vytvoření mezinárodně uznávané formy rozpočtu se nejčastěji používá „The Ultimate Screenwriting, Scheduling and Budgeting Software“.
Filmový rozpočet je možno rozdělit na:
1. Náklady nad čarou (above the line costs)
Náklady na výrobu, které se vztahují k tvůrčí činnosti a zahrnují opční práva na využití literární předlohy (námětu), náklady na scénář, honoráře scénáristy, režiséra, hlavních představitelů a producenta.
2. Náklady pod čarou (below the line costs) Vztahují se k vlastní výrobě a člení se na:
a) náklady spojené pouze s natáčením filmu, jako jsou honoráře ostatních pracovníků štábu účastnících se na natáčení, pronájmy, laboratoře, výprava…
b) náklady na dokončovací práce – filmové i video, laboratoře, střih, hudbu, zvuk, otitulkování… c) náklady spojené s výrobou a prodejem projektu – reklama, pojištění, odměny a úroky bank, odměny auditorů, právníků, účetních… K tomu je ještě nutno připočítat:
a) bankovní úroky
b) nepředvídatelná vydání (contingency) – deset procent z celkové částky rozpočtu
c) garance za dokončení (completion bond) – pět procent z celkové částky rozpočtu d) overhead – provize jednotlivých koproducentů za výrobu filmu

WT100

Důležití garanti.
Pokud máme takto detailně připravený rozpočet, můžeme přistoupit k samotnému financování. Jsou různé možnosti jak financovat film, nejčastější jsou prodej distribučních práv, různé druhy podpor a grantů (regionální, státní, evropské…), koprodukce a soukromé investice. Jednou z velmi užívaných metod je profinancování filmu bankovním úvěrem. Je nutno říci, že v praxi většinou jde o kombinaci výše zmíněných zdrojů.
Mohlo by se zdát, že tato půjčka je úplně odlišná od běžných úvěrových operací, ale opak je pravdou. Banky pro ni používají téměř stejné parametry jako pro jiné projektové půjčky. „Filmová“ půjčka má ovšem jednu zvláštnost, a to záruku za dokončení filmu (completion guarantee). Filmovou tvorbu financuje jen málo světových bank (například ING Bank, Barclays Bank, Bank Leumi, Coutts and Co.), protože z jejich pohledu jde o vysoce rizikové investice. Banku jen velice okrajově „zajímá“ tvůrčí část – jako scénář, natáčecí plán, smlouvy s režisérem, herci…, i když to také vyžaduje. Hlavní břímě „tvůrčího“ posouzení projektu totiž přenechává společnostem, které poskytují záruku za dokončení filmu – tzv. completion guarantors. Tyto společnosti jsou „de facto“ nejdůležitějším článkem. Producent by se s nimi měl domluvit dříve, než stanoví rozpočet. Bez uzavřené completion guarantee je bezpředmětné do banky vůbec chodit. Garanti totiž pečlivě zkoumají rozpočet. Detailně studují scénář, tvůrce, osobu režiséra a hlavních představitelů i natáčecí a výrobní plán. Bez jejich souhlasu není možno měnit schválený scénář. To znamená, že nesmí se měnit scény, jejich délky, charakter, střih a ani dialogy. Vždy požadují týdenní cost statement. Na jeho základě kontrolují, zda film nepřekročí jimi schválený rozpočet. Prověřují i mnoho dalších věcí (například náklady na auditory, účetní i právníky), než vydají záruku. Na základě těchto podkladů určí „strike price“, tedy rozpočet, který bude jimi zaručen. Tato částka většinou převýší producentovy náklady. Producent musí do svého rozpočtu zahrnout deset procent z celkového rozpočtu na nepředvídatelné události a také pět procent jako odměnu garantovi. Pokud je film dokončen řádně a včas v souladu s podmínkami záruky, producent dostává zpět až dvě procenta z odměny, kterou vyplatil garantovi.

Vzhůru do banky.
Pokud je záruka vydána, může producent oslovit banku, i když jednání většinou probíhají souběžně. Banky uznávají jen renomované garanční společnosti, jako jsou Film Finances Services Ltd. v Londýně a International Film Guarantors v Los Angeles.
Banka po producentovi vždy vyžaduje:
1. Informace o společnosti, která bude dlužníkem
- vlastnickou strukturu
- management
- finanční výsledky za poslední tři roky
- výpis z obchodního rejstříku
2. Autorská práva k filmu
3. Dokumenty k natáčení filmu
- scénář
- rozpočet (schválený tím, kdo poskytuje garanci za dokončení)
- cash flow (schválený tím, kdo poskytuje garanci za dokončení)
- smlouvu s režisérem
- smlouvu s producentem
- smlouvy s hlavními hereckými představiteli
- produkční a natáčecí plán
- smlouvy s laboratořemi
- distribuční smlouvy
4. Completion guarantee a pojištění filmu
5. Další specifické dokumenty dle dohody.
Po předložení všech těchto podkladů banka žádost o úvěr posoudí. Pokud je vyhodnocena kladně, producent si může alespoň na chvíli oddechnout, že se mu podařilo získat v této „přípravné“ fázi to nejdůležitější – a to finance, a může začít s natáčením. Mnohdy ani netuší, že druhá fáze bude ještě obtížnější než ta předchozí. Ale to je dobře. Kdyby to tušil, svět by přišel o mnoho krásných filmů, jejichž natáčení bylo provázeno různými katastrofami, krachy i skandály.

  • Našli jste v článku chybu?