Spojené státy a Rusko odhalily dohodu, která požaduje po syrském režimu, aby se vzdal chemických zbraní a nechal je pod mezinárodním dohledem zničit. Je to zřejmě nejambicióznější krok v historii kontroly zbraní.
Sýrie má jeden z největších chemických arzenálů na světě. Podle smlouvy má být do devíti měsíců zničen. A toho se má dosáhnout v podmínkách občanské války. Je třeba dohodu uvítat, ale skepse týkající se jejího úspěchu je rovněž na místě. V rezoluci OSN nebude hrozba vojenským útokem. To nechává syrskému režimu slušný prostor, aby protichemické úsilí sabotoval. Prezident Obama ale nechal hrozbu útokem správně viset ve vzduchu. A důvěryhodnost Ruska nyní závisí na Asadově odhodlání dohodu naplnit. Prezident Vladimir Putin vidí sám sebe jako globálního státníka. Jestli si takový status chce zasloužit, nesmí dovolit, aby jeho syrský spojenec bojkotoval dohodu, jíž je Kreml hlavním autorem.
Franfurter Allgemeine: Hluboký pád liberálů
Pro FDP to není úplná novinka ocitnout se mimo zemský sněm. V šedesátých letech se to na jedno období stalo, v osmdesátých dokonce na dvě a také od půlky devadesátých let až do roku 2008 museli liberálové sledovat bavorský zemský sněm zvenčí. Pak se jim ovšem podařilo uspět a vládnout v koalici s nejsilnější bavorskou stranou. Přesto, nebo právě proto, je opětovný pád pod pětiprocentní hranici už po pěti letech zvláště bolestivý. Protože voliči nemohli jasněji než takto straně vzkázat, že FDP už pro ně není zajímavá ani ideologicky, ani svými nápady, ani svými osobnostmi. Už velký nástup v roce 2008, kdy mimoparlamentní strana usedla rovnou k vládnímu stolu, sledoval tuto logiku. Celému státu tehdy vládla velká koalice a FDP se stala cílem hlasů, které chtěly protestovat proti přílišnému uhýbání unionistů doleva. Po pěti letech vládnutí se Seehoferem, proti němuž se před volbami vymezovali, zažívají liberálové celkem logický pád.
SME: Hurá!
Ukažme na dvě temnější stránky dvou příběhů o SPP, v nichž figurují dva Ficovi pobočníci. Bývalý šéf Úřadu vlády Igor Ferderič výhodně odkoupil od státních plynáren byt v centru Bratislavy ve Štefánikově ulici. Asistent Roberta Fica František Határ zase zřejmě navštívil byt ve Vazovově ulici, jehož odposlechem měl vzniknout spis Gorila, a vyptával se na místo v dozorčí radě SPP. Oba příběhy připomínají, že výhodné ceny plynu pro domácnosti nemusejí být jediným důvodem, proč Smer touží po ovládnutí plynáren. Ještě jsou tu fleky, kšefty a majetky. Je také třeba si všimnout rady, kterou podle Gorily dával šéf Penty Haščák Határovi – když si chce člověk vydělat alespoň na domek, lépe poslouží firma, v níž neotravují nějací soukromí, nedej bože západní investoři. Jen co se tedy Smer stane jediným majitelem firmy, v níž se ročně točí stovky milionů eur, chudí majitelé plynových kotlů asi nebudou jediní, kteří budou otvírat šampaňské.
Čtěte také: