Politici převlékli stranická trička a chtějí znovu do sněmovny. Vrací se 83letý Miroslav Grégr nebo bývalá členka zelených Olga Zubová
Letošní předčasné volby se odehrávají ve znamení starých tváří, které změnily politickou příslušnost a snaží se znovu vstoupit do lesku sněmovního sálu.
V jejich počtu vede uskupení Hlavu vzhůru a SPOZ, kam se nahrnuli lidé z ODS a ČSSD.
Do sněmovny chce třeba exministr životního prostředí Miloš Kužvart, exministr školství Eduard Zeman, zelená rebelka Olga Zubová nebo neúspěšný kandidát na ministra průmyslu Michal Doktor.
Zvyknout si na politické prebendy, jako je placená kancelář, ošatné, příspěvek na dopravu, telefon či vlastní asistent, je velmi návykové. Týdeník Euro prošel kandidátky všech stran a našel více než dvě desítky politiků, kteří sice z různých důvodů změnili stranický dres, ale nevzdali se touhy být poslancem.
U některých je účast spíše symbolická a musejí spoléhat na kroužkovací preference voličů. Patří mezi ně třeba bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr nebo exposlanec a ředitel BIS Stanislav Devátý. Jiní mají našlápnuto rovnou v čele kandidátních listin, například nespokojenci z ODS Radim Fiala či Tomáš Úlehla.
Ve sněmovně je líp Osudy těch, kteří se chtějí do sněmovny probojovat, bývají velmi zajímavé. Například Anna Čurdová, někdejší ženská aktivistka v řadách ČSSD, poslankyně a stínová ministryně pro ženu a rodinu, nyní v kolonce povolání uvádí učitelka z Odoleny Vody. Do sněmovny se dostala poprvé v roce 2002 a dotáhla to až na místopředsedkyni výboru pro evropské záležitosti. Na kontě má návrat Mezinárodního dne žen mezi významné dny v Česku, pomohla na svět i zákonu o registrovaném partnerství.
V roce 2010 se už na kandidátku strany nedostala, členství ve straně pak Čurdové zaniklo o rok později, když neuhradila členské příspěvky. SPOZ ji nyní nabízí voličům na 4. místě středočeské kandidátky.
Osud Olgy Zubové je ještě barvitější. Do sněmovny vstoupila v roce 2006 se zelenými a za čas se stala jedním z hlavních oponentů vedení strany. V roce 2008 se nezúčastnila prezidentské volby, když zelení stáli jednotně za Janem Švejnarem. Proti politice šéfa strany Martina Bursíka začala také prosazovat odpor k chystané stavbě amerického vojenského radaru v Brdech. Na podzim pak spolu s kolegyní Věrou Jakubkovou vystoupila z poslaneckého klubu a zanedlouho založila Demokratickou stranu zelených (DSZ). Nyní se živí jako OSVČ v cestovním ruchu a je středočeskou trojkou uskupení Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru.
„S paní Bobošíkovou spolupracuji už tři roky. Velká část lidí z Demokratické strany zelených přešla do Suverenity. Sama DSZ je součástí bloku Hlavu vzhůru,“ popisuje exposlankyně. Chcete mě?
Do sněmovny se chtějí dostat v novém tričku i poslanci, jejichž kandidatura budí rozpory. V Královéhradeckém kraji, kde vede Zemanovce zpěvák Daniel Hůlka, je stranickou trojkou Petr Vrzáň. Pamětníci si jej vybaví jako člena Sládkových republikánů nebo později poslance ČSSD. Muž, který přijel za Milošem Zemanem do pražského Top Hotelu slavit jeho volební vítězství, vzbudil pozornost zejména svou rolí šéfa Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů (SPELOS).
Hazardní lobbista ovšem při prezidentské oslavě odmítal, že by se Zemanem úžeji spolupracoval. Nyní se Vrzáň svého postu ve SPELOS vzdal.
„Nechci být nálepkován svými politickými konkurenty, kteří nemají vlastní téma a jen se do mě opírají. Pokud jsem nějaký byznys zastupoval, byl to legální průmysl, kdežto oni touhou po jeho likvidaci podporují mafii, která se v tomto oboru živí nelegálně,“ vysvětluje Vrzáň. Ve sněmovně by se chtěl věnovat ekologii a bankovnictví – tedy pokud se tam dostane. Bývalému ministrovi zemědělství Zemanovy vlády Janu Fenclovi se zase za doby jeho úřadování podařilo hojně rozšířit rodinný majetek. Pracoval jako předseda prezidia Pozemkového fondu a s fondem pozemky také výhodně směňoval. Jeho rodina skupovala restituční nároky a fond jim za ně přiděloval náhradní pozemky, třeba u plánovaného obchvatu Hodonína. Nyní kandiduje na 34. místě v Jihomoravském kraji.
Zběhlí zleva Fencl, stejně jako další bývalí ministři Zemanovy vlády ČSSD, kandiduje za SPOZ.
S výjimkou 83letého exministra průmyslu Miroslava Grégra, který má na Liberecku 17. pozici, na tom ale nejsou ostatní tak špatně. Pětašedesátiletý Eduard Zeman je dvojkou v Plzeňském kraji, o dva roky starší exministr dopravy Jaromír Schling je na Plzeňsku hned za ním. Byl to přitom on, kdo do Zemanovy vlády přinesl nevýhodnou smlouvu na stavbu dálnice D47, kterou mělo bez výběrového řízení stavět izraelské konsorcium Housing & Construction. Stát musel nakonec draze ze smlouvy vycouvat. Schling také přivedl do dopravy Michala Halu, nyní stíhaného exmanažera Ředitelství silnic a dálnic. Policie ho podezírá z korupce nejen kvůli nevýhodnému pronájmu dálničních odpočívadel. Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart je dokonce jedničkou Zemanovců v Jihočeském kraji. Nyní pracuje v Technickém a zkušebním ústavu stavebním Praha.
„Před dvěma lety jsem se podílel na programu životního prostředí Zemanovců a nabídka za ně kandidovat od nich přišla hned s pádem vlády,“ vykládá Kužvart. Ve vládě nepatřil k nejpopulárnějším. ČSSD o něm sice uvažovala jako o eurokomisaři, ale neukázal se jako příliš silný v cizích jazycích ani organizačních schopnostech, když třeba nedorazil na plánovanou schůzku s předsedou Evropské komise Romanem Prodim.
Zběhlí zprava Ale nejen z řad ČSSD se rekrutují kandidáti s novým logem. Z ODS přeběhli bývalí poslanci k Janě Bobošíkové nebo Tomiu Okamurovi.
A ti se jejich jmény chlubí v čele kandidátek. Odpůrce vládního daňového balíčku z loňského roku Radim Fiala je lídrem Okamurova Úsvitu v Olomouckém kraji. Fialovou výhodou je, že na rozdíl od ostatních dnes obžalovaných poslanců žádnou trafiku od ODS nevzal. Nechal si však poslanecký post a zůstal ve sněmovně jako nezařazený poslanec.
U Jany Bobošíkové zase dostal místo lídra jihočeské kandidátky Michal Doktor. Poslanec oznámil svůj odchod z ODS v listopadu 2011. Vadilo mu, že se ministrem průmyslu stal jiný Jihočech, Martin Kuba. „Pokud nevidí (tehdejší premiér Petr Nečas, kterého i nadále podporoval – pozn. red.) dostatek ponaučení v příbězích lidí, kteří se mihli v nelibosti doteku medúzy Martina Kuby v mém kraji, pak se naše cesty, bohužel, rozcházejí,“ loučil se hořce s ODS.
Další přední post pro exposlance ODS našla Bobošíková ve Zlínském kraji. Tentokrát jde o Tomáše Úlehlu. Je to jeden ze dvou mužů, kteří pomohli potopit pravicovou sněmovní stojedničku a otevřeli tak cestu předčasným volbám. Dalším Úlehlovým počinem je předvolební hymna, nebo spíše agitka pro Hlavu vzhůru. Její refrén Metelesku blesku, pojďme pomoct Česku už naštval Zdeňka Svěráka, jednoho z autorů filmu Marečku, podejte mi pero, kde „metelesku blesku“ zaznělo poprvé.
Bývalý poslanec ODS Miroslav Jeník dělá Bobošíkové lídra v Královéhradeckém kraji.
Do sněmovny míří v jejím dresu i pražští komunální politici Pavel Caldr a Bohumil Zoufalík – starosta Prahy 10 je dokonce lídrem pražské kandidátky Hlavu vzhůru.
O tom, že je do sněmovny tlačenice, vypovídají i konečné součty po uzavření kandidátek. Do boje letos vstoupilo 5908 kandidátů, což je téměř o tisícovku více než v minulých volbách před třemi lety. Na jedno poslanecké křeslo tak nyní připadá zhruba 30 uchazečů. Zvyknout si na poslanecké prebendy je tedy nejen snadné, ale i lákavé. Nebo že by Česko mělo tolik mesiášů?
Bývalá poslankyně a stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová uvádí nyní v kolonce povolání učitelka z Odolene Vody. Exposlanec Tomáš Úlehla pomáhal položit sněmovní stojedničku. Jeho dalším počinem je předvolební hymna pro Janu Bobošíkovou.
O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz
