Nové firmy založené na online platformách postupně válcují zavedené finanční instituce
Odvětví finančních služeb, s nímž přicházíme do styku všichni, ať už jako vypůjčovatelé, střadatelé, investoři či regulátoři, plynule prochází mnohaletou transformací. Ta však v poslední době zrychlila a je poháněna dvěma faktory.
Na jedné straně jsou to regulatorní změny, neobvyklá cenotvorba a to, co Nouriel Roubini bystře označil za „likviditní paradox“. Dále jsou tu měnící se spotřebitelské preference a ještě významnější je působení vizionářů, kteří se snaží odvětví transformovat a modernizovat. Ale postupně. Regulatorní kyvadlo se stále vychyluje k přísnějšímu dohledu nad tradičními finančními institucemi, zejména velkými bankami a pojišťovnami, které jsou považovány za „systémově významné“. Přepracované regulatorní rámce, etapovitá realizace a stupňovaný dohled se navíc budou postupně šířit do dalších segmentů, včetně správy aktiv. To přispěje v regulovaných sektorech k dalšímu všeobecnému omezení rizika v rámci posouvání finančního sektoru k „modelu veřejné služby“, který klade důraz na větší kapitálové polštáře, kratší dluhové páky, větší informační otevřenost, přísnější provozní předpisy a mnohem více dohledu.
FINANČNÍ REPRESE Důsledky přísnější regulace ještě zesiluje cenové prostředí. Sílu zavedených finančních institucí omezují, podobně jako u poskytovatelů veřejných služeb, vnější mantinely, třebaže ne tradičního typu. Tyto instituce nejsou vystaveny explicitní cenové regulaci ani směrnicím, ale pohybují se v režimu „finanční represe“, kde jsou klíčové základní úrokové sazby drženy pod úrovněmi, na nichž by jinak převládaly. To nahlodává čisté úrokové marže, vyvíjí tlak na některé struktury poplatků a u některých poskytovatelů vyvolává obezřetnost vůči tomu, aby se navazovaly dlouhodobé finanční vztahy.
Zavedené instituce – zejména velké banky – budou mít v důsledku toho tendence dělat méně věcí pro méně lidí, přestože praskají ve švech likviditou, již poskytují centrální banky („likviditní paradox“). Od bank a makléřůobchodníků lze přitom očekávat, že svým klientům poskytnou jen omezenou likviditu, pokud se ve stejnou chvíli větší část z nich náhle pokusí změnit své finanční pozice. Netýká se to však jen jich. Platí, že pod tlakem jsou poskytovatelé všech dlouhodobých finančních produktů, zejména pojištění a penzí, a musejí zeštíhlovat nabídky, včetně omezení těch, které stále ještě poskytují dlouhodobější garance klientům hledajícím vyšší finanční jistotu.
Dopady těchto faktorů působících na odvětví finančních služeb budou postupně zesilovat. Druhý soubor sil časem povede k efektivnějšímu poskytování služeb širší paletě spotřebitelů, což přispěje ke změně uspořádání branže jako celku.
Je tu zejména vliv vnějších narušitelů. V letošním dopise akcionářům to vystihl Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase, když napsal, že se blíží „Silicon Valley“. V odvětví, které je výnosné, ale svým klientům poskytuje nedostatečné služby, chtějí nováčci využít vyspělejších technologických řešení a postřehů z behaviorální vědy.
NARUŠITELÉ Airbnb a Uber dokázaly, že narušení zažitého stavu je obzvlášť silné, neboť součástí je to, že umožňuje strukturální změny zlepšující efektivitu. Na podobném průlomu pracuje řada dalších společností (například Rent the Runway, která krátkodobě pronajímá luxusnější módu). Ať už se jedná o platformy pro vzájemné sdílení, či hromadné financování, vnější narušitelé mají už dnes ve finančnictví vliv na marže, zejména u služeb pro ty, kdo dříve bývali tradičními firmami přehlíženi nebo v takové firmy ztratili důvěru.
Nakonec vznikne odvětví, které bude lidem sloužit prostřednictvím delšího menu nastavitelných řešení. Tradiční ? rmy se sice vynasnaží přizpůsobit, aby si zachovaly dominanci, ale pro mnohé bude těžké „narušit vyježděné koleje“ uvažování a provozních přístupů. A jelikož nastupující firmy budou nabízet lepší služby, nebude pro ně snadné ihned rázně překonat institucionální a regulatorní nehybnost, o kterou se tržní postavení tradičních firem opírá. Je proto pravděpodobné, že poskytovatelů finančních služeb bude přibývat.
Vnější narušitelé mají už dnes ve finančnictví vliv na marže, zejména u služeb pro ty, kdo dříve bývali tradičními firmami přehlíženi.
Z angličtiny přeložil David Daduč
O autorovi| MOHAMED A. EL-ERIAN, hlavní ekonomický poradce skupiny Allianz a člen jejího mezinárodního výkonného výboru, předsedá Radě prezidenta Baracka Obamy pro globální rozvoj a napsal knihu When Markets Collide