Povodňové domky Mgr.
Mezi firmami, které vyrábějí dřevěné montované domky, a dodavateli klasických zděných systémů vypukla tichá válka. „Myslíte, že je náhoda, jak rychle Lesy České republiky uvolnily dřevo za tři sta tisíc korun na každý dům?“ ptá se Rudolf Borýsek, člen exekutivy Svazu podnikatelů ve stavebnictví. O nové stavby však bojují všichni proti všem.
Rostislav Votík ze společnosti Lias Vintířov situaci v povodňových krajích komentoval: “Vyrazili jsme hned po opadnutí vody do obcí Kly a Tuhaň, abychom se zeptali, jak můžeme pomoci.“ Starostové ale neměli v prvních dnech myšlenky na cihly či beton, a jediné, co po každém požadovali, byly peníze.
Sava a rukavic tam byly plné sklady. Lidé ovšem bydleli na návsi ve stanech. „Kly jsou s odstraňováním následků hodně vepředu. Naplno tam pracuje tým, který se zabývá projekty, stavebním řízením, sítěmi. V obci mají jasnou představu, jak by nové domy měly vypadat,“ říká Rostislav Votík. „Konkurence je ale obrovská.“
Řeka je kilometr za vesnicí. Nikoho nenapadlo, že by ji mohla zalít voda. Starosta Kel Martin Kurc přesto rozhodl, že v zaplaveném území se stavět nebude. „To nám bylo jasné už třetí den povodní. V obci ještě byla voda a my měli stavební pozemky v lokalitě, která zůstala suchá. Projekt je hotov. Do tří týdnů budou sítě. Na konci září začínáme stavět dvojdomky pro starší občany.“ Dodavatelem bude Ytong, kdo bude stavět, se rozhodne do dvou týdnů. Ytong nabídl čtyřicetiprocentní slevu speciálně pro tuto obec (a právě to rozhodlo) v naději, že tam bude ve dvou fázích stavět šedesát domů.
„Nebudeme žádat o individuální státní podporu 150 + 850 tisíc, nýbrž o nevratnou státní dotaci jeden milion korun na objekt. Domy budou dvacet let ve vlastnictví obce, teprve potom mohou jejich obyvatelé využít opce,“ sdělila týdeníku EURO ekonomka obce Kly Alice Semiánová. „Od státu zatím žádná dotace ani přijít nemohla, protože žádost o ni musí být dokumentována demoličním výměrem a na jeho vydání má stavební úřad dva týdny.“ Na dotaz, zda milionová státní dotace pokryje náklady na výstavbu jednoho domku včetně infrastruktury, Alice Semiánová řekla: “Máme nějaké dary od firem, například podlahy, máme slevy, sponzory, a tak doufám, že se do rozpočtu vejdeme.“
Výběr dodavatele domků nechávají v Tuhani na občanech. „Nechci tady žádné sídliště. Obstaral jsem změnu územního plánu. Máme lokalitu o rozloze čtyř hektarů mimo pětisetletou vodu, tam z dotace ministerstva pro místní rozvoj připravíme pozemky a inženýrské sítě,“ tvrdí starosta Tuhaně Jaroslav Mašek. „Někteří chtějí stavět jinde, ale jak je to na stoletou vodu, musejí žádat Povodí až v Hradci Králové. To ale klade takové podmínky na založení stavby, že by utratili všechny peníze a ještě by ani nekopli.“ Kdo opustí svou parcelu, dostane zdarma náhradní. Záplavový pozemek pak obec chce nabídnout na rozšíření zahrad těm, kteří s ním sousedí a nebyli zaplaveni. Pokud jej nebude nikdo chtít…“udělám tam lavičku,“ pokračuje starosta Mašek. Na dotaz týdeníku EURO, zda nové domy budou majetkem obce, nebo občanů, reaguje starosta podrážděně: „Přece si nehodím oprátku na krk. Mám tu mít problémy s neplatiči? Abych přikrýval lotry?“
Podle Rudolfa Borýska ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví a zároveň obchodního ředitele Liasu Vintířov by bylo všeobecně nejlepším řešením co nejrychleji postavit domy sociální péče, aby se pomohlo starším lidem. Až poté se pustit do rodinných domků. „Postavit sedm, osm domků nebo byty sociální péče, to můžete udělat rychle, když využijete už vyprojektované domy. Ty jen osadíte do terénu. Dělat provizoria s rodinnými domy, jako to bylo v Troubkách, je hloupost. Infrastruktura potřebuje čas. Nelze prostě počítat s tím, že do Vánoc bude sto tisíc lidí bydlet.“ Borýsek považuje za nejprůhlednější, aby peníze na výstavbu šly přes obecní úřady. „Je to nejlepší veřejná kontrola.“
ČLÁNKY DO MAILU