Menu Zavřít

Tichý obr promluvil

27. 5. 2011
Autor: Euro.cz

Komoditní gigant možná nezískal, kolik si přál. Přesto byl se svou emisí akcií úspěšný

Šéf švýcarské společnosti Glencore Ivan Glasenberg měl minulý týden přesně nalinkovaný program. Krátce po slavnostním ceremoniálu na burze v Londýně, kde se v úterý 24. května začalo obchodovat s akciemi jeho firmy, spěchal do letadla, aby stihl pár hodin nato podobný obřad v Hongkongu. Když tam pak předával vedení burzy pozornost v podobě kovové miniatury kamionu, byl stále ještě optimistický. Nevýrazný start primární emise akcií (IPO) své firmy v Londýně vysvětlil celosvětovým oslabením trhu a nepříznivým vývojem cen komodit. „Ty bohužel v posledních týdnech výrazně klesly,“ řekl. Oplátkou nicméně dostal symbol růstového potenciálu, křišťálového býčka. Akcie jeho firmy se pak sice částečně vzpamatovaly ze studené sprchy, jíž prošly během předchozí neveřejné nabídky, svůj debut však stejně jako v Londýně ukončily pod emisní cenou. A zatímco na londýnské Stock Exchange ztratily první den něco málo přes jedno procento, v Hongkongu to byla zhruba tři procenta.

**Propad před premiérou**

Když Glencore zveřejnil začátkem května detaily připravované emise, určil si cílovou cenu v rozpětí 480 až 580 pencí za akcii. V těchto hranicích začal budoucí, zhruba sedmnáctiprocentní podíl ve společnosti nabízet institucionálním investorům, hlavně fondům a bankám. Ty sice v „předběžném“ kole projevily velký zájem a poptávka údajně převýšila nabídku až čtyřnásobně, ani tento převis však nepomohl k dosažení horní hranice. Akcie se sice poptávaly až za 560 pencí, většinou ovšem za mnohem méně a den před zahájením prodeje už měly na neoficiálním trhu hodnotu pouhých 506 pencí. Firma se přesto nevzdala a na veřejný trh šla s kurzem, který byl přesně v polovině původně stanoveného rozpětí – 530 pencí za akcii. Sebevědomí Glencoru bylo podle mnohých pozorovatelů opodstatněné. Propad ceny připisovali posledním zprávám s nepříznivými odhady vývoje cen komodit, tedy záležitosti, s níž se firma umí vyrovnat. „Glencore je považován za jedničku na trhu komodit a jeho management už dostatečně prokázal své schopnosti se na něm skvěle orientovat,“ uvedl komentátor listu The Wall Street Journal.

MM25_AI

**Podařilo se**

Švýcarská firma Glencore je největším světovým obchodníkem s komoditami, nakupuje, přepravuje a prodává kovy, zemědělské plodiny, uhlí i ropu. Vlastní a provozuje několik dolů a má podíly v řadě potravinářských a těžebních společností. Sama kontroluje téměř tři procenta obchodů s ropou a její ropná divize údajně disponuje větším počtem lodí než britské královské námořnictvo. Čistý zisk této skupiny loni vzrostl o čtyřicet procent na 3,8 miliardy dolarů (přes 66 miliard korun) a tržby dosáhly 145 miliard dolarů (cca 2,5 bilionu korun). A přes vlažný debut akcií může nyní slavit. Společnost získala dodatečné finanční prostředky, které jí mohou přinést až jedenáct miliard dolarů (192 miliard korun). Mnohaměsíční příprava se zúročila také tím, že vstup na obě burzy proběhl naprosto hladce. V mnoha ohledech byl přitom rekordní. V celosvětovém měřítku šlo o největší primární emisi od loňského listopadu, kdy své akcie nabídla americká automobilka General Motors, a vůbec největší IPO v historii londýnské Stock Exchange. Za úspěch lze nakonec považovat i dosažený kurz. Mnozí pozorovatelé v této souvislosti připomněli, že například v Londýně se žádné z letošních IPO nepodařilo hned první den navýšit nabídkovou cenu. „Jak víte, ceny klesají na všech trzích. A my nejsme výjimkou,“ komentoval tuto skutečnost i Glasenberg.
Vstup na veřejný trh přinesl hodně nejen jemu, ale i dalším zaměstnancům firmy, kteří nyní drží dohromady 83 procent akcií. I když se zavázali, že je pět let neprodají, tržní hodnota tohoto majetku byla nyní přesně vyčíslena. Čtyřiapadesátiletý Ivan Glasenberg, který původně začínal jako obchodník s uhlím, se zařadil s téměř šestnáctiprocentním podílem v hodnotě blížící se deseti miliardám dolarů mezi nejbohatší muže Evropy. V žebříčku časopisu Forbes by mu nyní patřilo 73 místo, čímž by přeskočil všechny Čechy včetně Petra Kellnera (97. místo). Další dva, kteří se do žebříčku dostali, Zdeňka Bakalu (595) i Andreje Babiše (1057), předběhli i další čtyři top manažeři Glencoru. Ředitelé divize obchodování s mědí Daniel Maté a Telis Mistakidis mají ve firmě podíl v tržní hodnotě 3,7 miliardy dolarů. Šéf segmentu obchodování s uhlím, Američan Tor Peterson, eviduje 3,2 miliardy dolarů a ředitel ropného byznysu, Angličan Alex Beard, 2,8 miliardy.

Cesta ke stonásobku Více než tisícistránkový emisní prospekt, kterým se Glencore představil 4. května potenciálním investorům, způsobil poměrně velký rozruch. Poodhalil mnohé z toho, co se dříve trhy mohly jen domnívat. Největší obchodník s komoditami přezdívaný „tichý obr“ byl do svého vstupu na kapitálový trh řízen jako uzavřená, ryze privátní firma. Švýcarské kořeny nezapřel. Právě díky loajalitě svých zaměstnanců se zřejmě až do letoška žádné interní informace nedostaly ven. Firmu založil v roce 1974 ve švýcarském městečku Baar kontroverzní americký obchodník Marc Rich, který tam utekl před stíháním amerických úřadů v kauze nelegálních ropných obchodů s Íránem a daňových úniků. Většině z dosavadních vlastníků ji prodal v roce 1994, údajně za 600 milionů dolarů. Dnes má podle aktuální ceny na burze hodnotu přes 59 miliard dolarů.
Ivan Glasenberg by nyní spíš než miniaturního býčka potřeboval křišťálovou kouli. O tom, jak budou akcie skupiny Glencore úspěšné a jak přispějí k jejímu dalšímu rozvoji, rozhodnou do značné míry budoucí ceny komodit. Čili to, jestli dále porostou tažené poptávkou rozvíjejících se ekonomik nebo už mají svůj vrchol za sebou, případně je čeká strmý pád. Komentáře, které provázely vstup komoditního obra na trh, se v těchto odhadech značně rozcházely.

  • Našli jste v článku chybu?