Kouření způsobuje více než 50 onemocnění, přes 20 z nich je smrtelných Závislost na tabákových výrobcích představuje jedno z největších zdravotních rizik lidstva. Ve dvacátém století zahubil tabákový kouř 100 milionů lidí. Přesto je i v novém tisíciletí stále populární. Není na čase přestat?
Kouření způsobuje více než 50 onemocnění, přes 20 z nich je smrtelných
Závislost na tabákových výrobcích představuje jedno z největších zdravotních rizik lidstva. Ve dvacátém století zahubil tabákový kouř 100 milionů lidí. Přesto je i v novém tisíciletí stále populární. Není na čase přestat?
Tabák se do Evropy dostal jako „vedlejší produkt“ Kolumbových výprav do Nového světa. Už v roce 1556 se začal pěstovat v Portugalsku, ale až do 20. století se na zdravotním stavu lidí téměř neprojevil. Kouření bylo většinou zakázáno, záležitostí nejbohatších vrstev se stalo až poté, co se samy zasloužily o zrušení trestů za kouření. Ještě na začátku 20. století, kdy došlo ke zvýšení produkce cigaret, byly infarkt myokardu a rakovina plic natolik vzácné, že byly pokaždé středem pozornosti. Dnes už jsou smutným stereotypem. Zdravotní následky kouření na sebe nenechaly dlouho čekat. Už ve 30. letech lékaři zaznamenali růst rakoviny plic, ze které se v 50. a 60. letech stala doslova epidemie. Obdobná situace se týkala infarktu. V 50. letech lékaři také definitivně prokázali, že rakovina plic má přímou spojitost s kouřením. Díky lobbování tabákových firem jsme si upozornění o škodlivosti kouření na krabičce cigaret mohli přečíst až o dvacet let později.
Hrozivá statistika
Počet lidí, kteří zemřeli v průběhu minulého století na následky kouření, se odhaduje na 100 milionů. Přitom obě světové války si dohromady vyžádaly životy asi 60 milionů lidí. Ani ve 21. století se ale situace výrazněji nezlepšila kouření usmrtí každoročně další 3 miliony lidí, tedy jedno úmrtí následuje druhé v průměru každých 10 sekund. V ČR kouří 29 % dospělé populace, cigareta se vyskytuje v 57 % rodin. Průměrná spotřeba cigaret v roce 1996 byla 2165 kusů na osobu. Délka života je u kuřáků průměrně o 8-16 let nižší než u nekuřáků. Zdravotní stav je u nekuřáků také lepší. Většina lidí, kteří holdují cigaretám, umírá mezi 35 a 69 rokem života.
Tabák obsahuje jedy
Kouření způsobuje více než 50 onemocnění, z nichž více než 20 je smrtelných. Daly by se rozdělit do tří skupin. Na kardiovaskulární onemocnění zemře 53 % obyvatel, kouření zapříčiní minimálně 20 % z nich. Nejčastější jsou infarkt myokardu, diabetes II. typu, arterosklerosa, angina pektoris, ischemická choroba dolních končetin, nemoci aorty a podobně. Další skupinu tvoří nádorová onemocnění. Rakovina plic se v 90 % týká právě kuřáků, rozvine se u plných 24 % z nich. Pak jsou to nádory hrtanu, hltanu, jícnu, žaludku, žlučníku, pankreasu, ledvin, močového měchýře, případně leukemie. Mezi ostatní onemocnění počítáme například poškození dýchacího systému, úbytek plicních sklípků, astma, vředovou chorobu žaludku a dvanácterníku. V neposlední řadě také zvýšené riziko potratů a impotence. Tabákový kouř obsahuje velké množství jedů, které poškozují především srdce a cévy. Nikotin - návykový jed zrychlující srdeční puls a způsobující dočasné zvýšení krevního tlaku. Zvyšuje rovněž riziko krevních sraženin. Vdechování kysličníku uhelnatého (jedovatý plyn vznikající při spalování tabáku) výrazně snižuje množství kyslíku, které je krev schopna dodávat srdci a celému tělu. Pokud tedy člověk kouří, musí se jeho srdce daleko víc namáhat a zároveň se méně okysličuje. Kdo kouří, riskuje, že zemře před dosažením důchodového věku. Ve Velké Británii se věku 65 let nedožije 40 % kuřáků (kouřících přes 20 cigaret denně), kdežto u nekuřáků to platí jen u 15 % jedinců. U žen jsou rizika stejná jako u mužů a výskyt chorob spojených s kouřením stále stoupá. Riziko srdečních chorob se dramaticky zvyšuje u žen starších 35 let, které kouří a zároveň berou antikoncepční prášky.
Kouřit, či nekouřit?
Lidé odvykají kouření z nejrůznějších důvodů. Mezi ně patří nepříjemný zápach z oblečení i úst, vysoká cena cigaret, stále se zvyšující tlak ze strany nekuřáků nebo špatný zdravotní stav. Nejvíc ale zřejmě proto, že kouření představuje jedno z největších zdravotních rizik, jakým bylo lidstvo ve své historii vystaveno. Nejenom ti, kteří mají cigaretu u úst, jsou vystaveni škodlivým účinkům kouření. Hořící cigareta totiž produkuje dva druhy kouře. Jeho hlavní část, kterou kuřák vdechuje, je filtrována cigaretovým filtrem. Ale část kouře vycházející z konce hořící cigarety uniká přímo do vzduchu. Protože tento kouř není filtrován, obsahuje vyšší koncentrace škodlivin než kouř vdechovaný kuřákem. Představuje tak nebezpečí i pro nekuřáky, zejména je-li člověk jeho působení vystaven delší dobu.
Výhody „nekouření“
Když přestanete kouřit, riziko nemoci se podstatně sníží. Nikotin je návyková látka - přestat kouřit proto není jednoduché. Pokud se vám to podaří, nejspíš se vám nevyhnou abstinenční příznaky (podrážděnost a neklid), které ale po několika týdnech ustoupí. A výhody za to počáteční odříkání skutečně stojí! Pokud přestanete, budete se nejenom cítit mnohem lépe, ale po roce se také výrazně sníží riziko, že onemocníte ischemickou chorobou srdeční. Vydržíte-li nekouřit, riziko se bude snižovat dál a nakonec bude téměř stejné jako u lidí, kteří nikdy nekouřili. Přestat kouřit však neznamená jenom mít zdravé srdce a plíce. Lidi, kteří přestali, poznáme na první pohled. Jsou pyšní na to, co dokázali. A mají také proč. Poznali například, o co se připravovali při jídle, které pro odnaučené kuřáky získá skutečnou, dosud nepoznanou paletu chutí a vůní. Znovu se cítí dobře, zlepšila se jim celková kondice, připadají si svěží a čerství. Navíc vytrvali ve svém úsilí a ukázali velkou vůli. Bylo to také velké povzbuzení jejich sebevědomí. Řekněte, nestojí za to odhodit cigaretu a zažít tu svobodu a zlepšení na vlastní kůži?
ILUSTRAČNÍ FOTO: NIKOLETA ALIVOJVODIČ
