Romantik, nebo kýčař? • Mapa technického dědictví • Jak revitalizovat panelák
Postmoderní perverze
„Kudrnáč je svým založením romantik, který se nebojí ani určitého patosu. (…) Má odvahu veřejně se přihlásit k tomu, co ho skutečně okouzluje. Bez užití strategií obvyklých ve světě reálného uměleckého provozu se obrací přímo k srdci diváků, spoléhaje jen na sílu výpovědi svého díla,“ básní v tiskové zprávě k nynější výstavě malíře Filipa Kudrnáče její kurátorka Olga Malá. Nezasvěcený pozorovatel by přitom asi řekl, že jde o nehorázné kýče.
Kudrnáčova výstava stojí za vidění ani ne tak kvůli dílům samým, ale právě jako ilustrace toho, co znamená onen „reálný umělecký provoz“, z nějž se přitom autor údajně vymyká. Jedním z rysů současné situace totiž je, že za umění může být prohlášeno naprosto cokoliv a že vše lze obalit filozofujícími interpretacemi, které předem znemožní jakoukoliv argumentaci směrem ke kvalitě díla.
Úvodní citát lze ve stručnosti parafrázovat asi takto: „Kudrnáč je kýčař a v tom je jeho dílo zajímavé.“ Na to se nedá skoro nic říct. Každou námitku na plytkost jeho obrazů lze odbýt tvrzením, že i kýč a banalita mohou být trefnou výpovědí o našem světě.
Kdyby se psal rok 1980, bylo by to zajímavé, ale dnes? Malovat kýče a tvářit se, že právě v tom, že tak činím vědomě, je jakási hodnota, je asi tak stejně novátorské jako malovat impresionistické krajinky nebo kubistická zátiší. Malá ve svém textu mezi Kudrnáčovými vzory zmiňuje staré mistry i pop art a surrealismus, zapomněla však na autora, k němuž má Kudrnáč ze všech nejblíže - na Jeffa Koonse. Občas by se přitom dalo mluvit nejen o inspiraci Koonsovým dílem, ale přímo o epigonství.
Koons, původním povoláním burzovní makléř, byl jednou z největších hvězd umění 80. let. Proslavil se svými díly oslavujícími (demaskujícími?) nejrůznější popkulturní ikony. Známá je například jeho socha Michaela Jacksona a jeho šimpanze Bubblse. Vrcholem Koonsovy umělecké kariéry byl sňatek s italskou pornohvězdou Cicciolinou a výroba soch a fotografií zachycujících je při souloži. Kdyby se Kudrnáčovo dílo dál vyvíjelo tímto směrem, možná že by nakonec přece jen nebylo až tak marné.
Filip Kudrnáč: Impossible Dream
GHMP – Staroměstská radnice
do 18. září, www.ghmp.cz
Cestování
Turistika po továrnách
Kartografie Praha ve spolupráci s nakladatelstvím Soukup & David vydala před časem atraktivního turistického průvodce 222 technických skvostů České republiky. Kniha rozšiřuje řadu bedekrů, jež mají v názvu vždy počet představovaných zajímavostí. Dosud v ní vyšly například průvodce 888 hradů, zámků a tvrzí, 666 přírodních krás či 444 historických měst a městeček.
Jednotlivé technické památky a zajímavosti jsou v knize řazeny abecedně. Každé je věnováno heslo seznamující s historií a významem dané lokality a také stručné instrukce, jak se na místo dostat. Většinu hesel doprovází též barevná fotografie. Druhou část průvodce tvoří čtyřiapadesátistránková mapa České republiky v měřítku 1:200 000, ve které jsou všechna popisovaná místa zvlášť vyznačena.
Mezi vybranými 222 „skvosty“ se neobjevují jen historické technické památky, jako je manufaktura na výrobu ručního papíru ve Velkých Losinách, která funguje již déle než čtyři století, či podobně starý vodní mlýn ve Slupi, ale též industriální památky z 19. století: ostravské průmyslové areály nebo zbytky koněspřežné dráhy, která spojovala České Budějovice s rakouským Lincem. Do výběru se dostala i řada technických staveb postavených až ve 20. století: hraniční vojenské pevnosti, mosty, přehrady, elektrárny a další. Nejmladším „skvostem“ zařazeným do knihy je jaderná elektrárna Temelín.
„(Technické památky) jsou nejen významným dokladem o vývoji práce a techniky, ale ve většině případů dnes už i nedílnou součástí krajiny, světa, který nás obklopuje, ve kterém žijeme a budeme žít. Doufejme, že i k mnohému z toho, co vytváříme teď, budou za sto, dvě stě let naši potomci vzhlížet se stejným obdivem a úctou,“ vysvětlují smysl ochrany technického dědictví v předmluvě autoři průvodce Petr David a Vladimír Soukup.
Petr David, Vladimír Soukup: 222 technických skvostů České republiky
Kartografie Praha
cena: 699 Kč
Design
Co s paneláky?
Na holešovickém Výstavišti se od 8. do 11. září koná mezinárodní stavební a bytový veletrh Pragointerier. Jednotlivé firmy se budou prezentovat ve dvou sekcích: Living a Building Fair.
V únorovém termínu veletrh navštívilo přes třicet tisíc návštěvníků. Mimořádný zájem byl zejména o prohlídku modelového bytu, makety panelové jednotky 3+1, na jejíž úpravě a zařizování se podílelo 37 firem. Problematice revitalizace panelových domů bude i tentokrát věnován značný prostor - celý Křižíkův pavilon C.
Nově je na veletrh zařazena specializovaná přehlídka českého skla a porcelánu, připravovaná ve spolupráci s internetovým portálem skloporcelan.cz. Divácky atraktivní bude například též sekce koupelen, ve které budou představeny návrhy přihlášené do soutěže Koupelna roku 2005.
Pragointerier
Výstaviště Praha
od 8. do 11. září, www.incheba.cz
