TISÍC SEM, STO TISÍC TAM

Fond národního majetku požaduje stále vyšší poplatky

Poplatky veřejných výběrových řízení na Paramo a Železnobrodské sklo, které letos vyhlásil Fond národního majetku, se značně liší. Fond přitom tuto skutečnost nedokáže uspokojivě vysvětlit. Zatímco za účast v soutěži o pardubické Paramo, vyhlášené na konci ledna, bylo nutné zaplatit nevratný poplatek ve výši padesáti tisíc korun, zájemci o Železnobrodské sklo riskují, že přijdou o čtvrt milionu korun. „Před předáním nabídky do prvního kola výběrového řízení je účastník povinen zaplatit vyhlašovateli (Fond národního majetku) nevratný účastnický poplatek ve výši 250 tisíc korun, uvádějí podmínky soutěže, kterou fond vyhlásil začátkem dubna. Více než v případě Parama platili zájemci o společnost Železnobrodské sklo i za informační memorandum. Vyzvednout si je bylo možné do 10. května, a to po předložení dokladu o zaplacení deseti tisíc korun. U Parama to bylo jen pět tisíc korun. Na otázku, proč se podmínky liší, nedokáže nikdo odpovědět. Mluvčí fondu Jana Víšková uvedla, že stanovení poplatků je pro každou soutěž individuální a že o něm často nerozhodují jen pracovníci fondu. „Řeší se to případ od případu a často to FNM ani neurčuje, řekla. Dodala však, že stanovení poplatku závisí i na tom, kolik lze očekávat zájemců. Fond kromě toho nepovažuje v některých případech za vhodné, aby se s detailní analýzou podniku a jeho obchodními vazbami seznámili i účastníci, kteří by je pak mohli využít pro vlastní obchodní záměry. Toto vysvětlení ovšem může právě pro případ obou posledně vyhlášených soutěží těžko platit. Zatímco Paramo patří jako zpracovatel ropy mezi strategické podniky, u Železnobrodského skla, jež se zabývá hlavně výrobou bižuterie, žádný důvod k omezení prodeje neexistuje. U Parama si vláda vymínila právo posledního rozhodnutí o vítězi i proto, aby neporušila dřívější smlouvy se zahraničními investory, kteří vstoupili do České rafinérské. U nového vlastníka tak hodlá prověřit, zda nebude České rafinérské konkurovat. Řízení místo soutěže. Metodu veřejného výběrového řízení, a tím možnost posledního slova, zvolila nedávno vláda i pro prodej společnosti České radiokomunikace. V tomto případě měla původně proběhnout veřejná obchodní soutěž. O tom, jaké poplatky budou stanoveny, dosud rozhodnuto nebylo. Veřejná výběrová řízení nemají mezi účastníky soutěží mnoho příznivců. Jsou nepřehledná a jejich výsledek není jednoznačný, lze ho zdůvodnit pouze „lepším podnikatelským záměrem. Proti vyřazení ze soutěže o Paramo například protestovala firma M&A Service takto: „Splnili jsme všechny požadované podmínky a naše cena výrazně převyšuje nabídky těch, kteří mají v soutěži pokračovat. Někteří odborníci se dokonce domnívají, že veřejné výběrové řízení odporuje výkladu zákona o velké privatizaci. Tvrdí, že je jsou možné jen tři způsoby prodeje: obchodní veřejná soutěž, přímý prodej a dražba. Stačí, když kape. Bývalý šéf Fondu národního majetku Michal Hrubý upozorňuje na úskalí vysokých účastnických poplatků výběrových řízení. Fond už tuto praxi uplatnil v letech 1992 až 1994, ale pak od ní vzhledem k malému zájmu investorů ustoupil. Pro soutěže naopak zavedl sys–tém kaucí, které sice byly vyšší, ale účastníci měli jistotu, že o tyto peníze nepřijdou. „Praxe nevratných poplatků je demotivující a nutně zmenší okruh účastníků, řekl. Hrubý se domnívá, že vysoké účastnické poplatky nelze zdůvodnit snahou o naplnění pokladny Fondu národního majetku. „Finančně nejsou pro fond tyto poplatky žádným významným přínosem, řekl. Ze soutěže o Paramo přišlo do pokladny fondu 510 tisíc korun. Informační memorandum si vyzvedlo šestnáct zájemců a do soutěže vstoupilo sedm subjektů (EURO 20/2000). Pokud se ovšem některý z nich stane vítězem řízení, odečte se mu padesátitisícový účastnický poplatek z kupní ceny. Informace z fondu hovoří o tom, že po prvním kole byli vyřazeni tři zájemci, a o vítězi by se tak mělo rozhodovat mezi firmami Lukoil, Norex, Unipetrol a Čepramo. Lákavá nabídka. Fond národního majetku požaduje za 89,23 procenta akcií Železnobrodského skla nejméně 250 milionů korun. Zájemci o soutěž o téměř devadesát procent této firmy by měli své nabídky odevzdat do 6. června. Vítěz bude vybrán po druhém kole a vláda má prodej schválit do konce září. Předseda představenstva Železnobrodského skla Oldřich Janďourek se domnívá, že o podnik bude velký zájem. Firma dosáhla za poslední rok nejlepšího výsledku ve své historii, dvě třetiny produkce vyváží hlavně do západních zemí, nemá žádné závazky a ani korunu úvěrů. Její jedinou nevýhodou je to, že polovinu vývozu exportuje přes prostředníka, společnost Jablonex Holding. Podnik v Železném Brodě vyrábí hlavně skleněné, voskované, broušené a mačkané perly a bižuterii. Do výrobního programu patří rovněž ručně tvarované hutní sklo, skleněné figurky a květinky a křišťálová svítidla. Základní jmění dosahuje 236 milionů korun a firma zaměstnává téměř 1300 lidí. Loňské tržby vyšplhaly na 425 milionů korun, což bylo oproti předchozímu roku desetiprocentní zvýšení. Čistý zisk stoupl o pětašedesát procent na 19,8 milionu korun. Výsledek mohl být vyšší o 43 miliony korun, které firma musela zahrnout do rezerv a opravných položek.