Výtah na oběžnou dráhu, nová plavidla pro vesmírný výzkum a v neposlední řadě kolonizace Marsu. Plány světových agentur pro letectví a výzkum vesmíru jsou nadále ambiciózní. Cílem číslo jedna je ale momentálně znovudobýt Měsíc a postavit na něm základnu pro další mise. Na projektech směřujících k osídlování přírodního satelitu Země dlouhodobě pracují čtyři velmoci. Všechny vykazují dílčí úspěchy, ať už jde o Japonsko a jeho úspěšné testování nosných raket, Čínu s jejími třemi tchajkonauty a plánem přistát na Měsíci v roce 2017 nebo staronové rivaly USA a Rusko.
Bushova vláda staví vesmírný program vysoko. Do roku 2010 se chystá investovat do příprav na pilotované lety na Mars přes dvanáct miliard dolarů a v kase bude připraveno ještě dalších devadesát. V první fázi naplánované na roky 2015 až 2020 by měla stanout na povrchu Měsíce lidská posádka, další fáze zahrnující návštěvu Marsu by měla přijít na řadu zhruba o deset let později. I když odborníci předpokládají zpoždění, NASA zatím plní nutné přípravy na jedničku. Již dvaadvacátý let raketoplánu k rozšiřující se mezinárodní stanici ISS dopadl úspěšně, stejně jako prázdninové vyslání sondy Phoenix na povrch Marsu.
Hlasité slovo ale chce samozřejmě říci také Rusko, které na konci srpna představilo nový vesmírný program. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Anatolij Perminov vyhlásil, že chce uskutečnit svůj první pilotovaný let na Měsíc s přistáním lidské posádky na jeho povrchu v roce 2025. Nedlouho poté by tam chtělo zřídit i stálou základnu a v roce 2035 se vydat na Mars. Roskosmos už rozjel výzkumný projekt virtuálního letu na Mars, posádka šesti lidí vybraná z více než 5000 dobrovolníků stráví v podmínkách vesmírného plavidla za stálého pozorování vědců 500 dní.
Megalomanské plány jsou jedna věc a reálné výsledky věc druhá. Kdybychom sečetli všechna prohlášení z minulosti, již dnes by na Měsíci nebylo téměř k hnutí. K naplnění této vize by samozřejmě byla ideální spolupráce agentur, NASA si ale vylámala při stavbě ISS zuby na pozdních dodávkách komponent montovaných pod hlavičkou Roskosmosu a ani politické klima klíčových zemí USA-Rusko není kdovíjak radostné. Dalo by se dokonce říci, že se momentálně přibližuje studeným vztahům z šedesátých let, kdy v boji o nebe vyhrály Spojené státy, když vystoupil na povrch Měsíce Neil Armstrong při programu Apollo.
