Průzkumy připravovaného zásobníku zemního plynu v Dolní Rožínce ukázaly, že by projekt mohl být spuštěn už v roce 2017. A bude výrazně levnější, než se čekalo
Společnost Česká energie finišuje s přípravami budování plynového zásobníku v uranových dolech v Dolní Rožínce. Její dceřiná společnost GSCeP zatím investovala do průzkumu výstavby přes 50 milionů korun. Americká firma spolumajitele České energie Ladislava Drába American Power Supply se sídlem na Floridě se zase uchytila na jihoamerickém a africkém trhu. Od letošního jara prodává zkapalněný zemní plyn (LNG) do Brazílie, podepsán je kontrakt na dodávky do Jihoafrické republiky, které odstartují v létě. „Momentálně připravujeme nabídky pro Indii a Malajsii,“ říká Ladislav Dráb. (V Drábově americké společnosti figuruje mimo jiné Petr Lukeš – bývalý šéf holdingu Cimex podezřelý z vytunelování společnosti VT Dioss Chomutov v devadesátých letech, jehož soud letos podruhé osvobodil.)
Roční spotřeba zemního plynu v tuzemsku činí zhruba osm miliard metrů krychlových. Česká energie je na trhu, který ze 60 procent ovládá německá RWE, minoritním hráčem. V dohledné době by ráda dosáhla podílu alespoň deseti procent. Společnost nakupuje plyn od norské společnosti Statoil Hydro. „Máme také kontrakt s Morgan Stanley a připravujeme smlouvu o dodávkách plynu s Katarem,“ uvádí Ladislav Dráb. Zkapalněný plyn je transportován po moři, dopravu obstarávají výrobci plynu. Dceřiná firma České energie – Česká plynárenská – zásobuje plynem především střední podniky. „Dodáváme plyn sklárnám, slévárnám, výrobcům betonových dlaždic. Existuje stále spousta možností, komu plyn prodávat,“ pokračuje Dráb.
Hranice evropského kontinentu Česká energie poprvé překročila v roce 2009, když na Floridě založila účelovou organizační složku Czech Energy USA. Jejím cílem je zmapovat nové technologie v oblasti alternativních zdrojů elektrické energie a vytvořit podmínky pro rozvinutí obchodních aktivit ve Spojených státech.
Miliardy pod zem
Ojedinělou investicí České energie je výstavba kavernového plynového zásobníku v uranových dolech v Dolní Rožínce nedaleko Nového Města na Moravě. Počáteční průzkumy miliardového projektu se přitom chýlí ke konci. „Pro účely zásobníku jde v dolech o mimořádně vyhovující horninu. V jediném obdobném zásobníku v Hájích u Příbrami mohou tlakovat do jedenácti megapascalů, tady se nabízí možnost vytvořit těsnící hráze, které odolají tlaku většímu než 20 megapascalů. Do zásobníku tak bude možné natlakovat dvojnásobek množství plynu a projekt bude výrazně levnější, než se čekalo,“ řekl týdeníku Euro Josef Lazárek, výrobní náměstek státního podniku Diamo.
Zatím největší zásobník tohoto typu ve střední Evropě, který provozuje RWE Transgas v Hájích u Příbrami, pojme 72 milionů metrů krychlových plynu. Odhady v případě Dolní Rožínky hovoří o tom, že by kapacita mohla dosáhnout asi 100 milionů kubíků, přičemž uvedení do provozu se předpokládá na přelomu let 2017 a 2018.
Jelikož plyn nemůže být skladován v místech, kde se těžil uran, připravuje se pro něj zbrusu nový prostor. Podle Lazárka bude zásobník od uranového ložiska vzdálen minimálně 600 metrů. Horníci razí tunel v masivu složeném ze žuly a ruly, tedy stabilní a nepropustnou horninou. Jednou z největších investic je pak výstavba zátky, která razící chodbu sloužící k vybudování zásobníku uzavře. „Stojí zhruba 100 milionů korun,“ podotýká Ladislav Dráb.
Význam zásobníku na Vysočině výrazně vzroste, pokud ruský plynárenský gigant Gazprom přiškrtí kohouty plynovodu vedoucího přes Ukrajinu a Slovensko do České republiky. Cenná komodita bude totiž moci Česko obtékat plynovody Nordstream a Southstream, k čemuž se podle důvěryhodných informací schyluje. „Tyto spekulace, které jsou v poslední době čím dál častější, výrazně snižují cenu českých plynovodů provozovaných společností Net4Gas,“ míní Dráb. Podle něj po případném přiškrcení kohoutů vzroste také význam plánovaného plynovodu Mozart, který by měl propojit českou tranzitní soustavu s rakouskou. Plynovod by měl být dokončen do roku 2013.
Dorazí i Bill
Na unikátní zásobník vznikající na Vysočině má v tomto týdnu upozornit konference, kterou Česká energie pořádá od 23. do 25. května na Pražském hradě. Hlavním cílem setkání s názvem Energy Gas Storage Summit je zmapovat změny, k nimž dochází v celé Evropě v oblasti trhu se zemním plynem, a otevřít diskusi o tom, jak jsou na ně Evropa i Česká republika připraveny.
Panelisté budou zároveň hodnotit přeshraniční konektivitu a výstavbu a provoz strategických staveb, jako je například zmíněný plynový zásobník. Ty provozuje a staví 24 evropských zemí včetně České republiky a při zajištění zásobování průmyslu a domácností hrají stále významnější roli. „Chceme reagovat na dynamiku trhu, který se stále vyvíjí, vznikají huby – nová obchodní místa. Trh se za poslední dva roky vyvinul tak, jak to nikdo nepředpokládal. Zajímá nás pohled pozvaných respektovaných lidí na plynárenství jako celek, na přepravní soustavy, zajímá nás pohled bank, které mnohé z operací financují,“ zdůvodňuje organizování akce Ladislav Dráb.
Summit se koná pod záštitou prezidenta Václava Klause, který bude jedním z řečníků. Do Prahy by měli zavítat například prezidentka Brazílie Dilma Vana Rousseffová či prezident Kypru Dimitris Christofias. Jako řečník vystoupí rovněž viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jan Fischer, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, někdejší ministr průmyslu a obchodu a ekonomický poradce Goldman Sachs Vladimír Dlouhý a zástupci velkých energetických společností. V očekávání je příjezd ruské vládní delegace a zástupců Gazpromu. Čtvrteční večeře ve Španělském sále Pražského hradu by se měl zúčastnit rovněž bývalý prezident Spojených států Bill Clinton.
Finanční náročnost takové akce udivuje, zvláště když jde o minoritního hráče na trhu. „Nechceme si masírovat ego. Chceme, aby si všichni, kteří by mohli kapacitu zásobníku využívat, na to obrazně sáhli. To setkání bude i pro nás velká inspirace,“ vysvětluje spolumajitel České energie. Na otázku, kolik bude stát samotný příjezd Billa Clintona, Ladislav Dráb nechtěl uvést konkrétní sumu, protože je vázán mlčenlivostí.