Exministr tvrdě útočí na Topolánka
Kabinet Mirka Topolánka má problém. Když se reforma financí oficiálně nepřejmenuje na úsporný balíček nebo z ní nezmizí symbolická patnáctiprocentní daň, poslanec a exministr financí Vlastimil Tlustý pro ni ruku ve sněmovně nezvedne. Tvrdí, že má morální (a možná i autorské) právo na původní návrh rovné daně a že nedopustí plagiát se svým podpisem. Vzhledem k tomu, že vláda má v úmyslu spojit s reformními zákony i hlasování o důvěře, mohlo by to znamenat její konec. Zvlášť proto, že s Tlustým v ODS souhlasí několik dalších poslanců - například Jan Klas.
„Přineste mi špendlík, já se tu píchnu do prstu a krví vám podepíšu, že jestli vláda neprovede žádnou korekci… tak nepřipojím svůj hlas pod paskvil,“ uvedl Tlustý minulou středu v rozhovoru pro Rádio Impuls. Upřesnil, že Topolánkův tým má tři možnosti. Buďto do reformy doplní některé prvky z původního programu ODS, nebo vyhlásí „batoh korekcí“ nezbytných pro schválení rozpočtu na rok 2008 a reformu oddálí na jindy. Anebo stávající návrh zůstane beze změny, ale kabinet s ním nespojí otázku důvěry. První možnost dle Tlustého znamená, že ODS prosadí původní koncept rovné daně, z níž bude jediná výjimka: dvojí sazba DPH.
Kromě nesouhlasu s Kalouskovým konceptem reformy se Tlustý tvrdě pustil do kritiky předsedy ODS Mirka Topolánka. Pro Lidové noviny uvedl, že „Topolánek je člověk emotivní, jenž se neřídí fakty a racionálními úvahami. Jedná impulzivně podle toho, co mu city a kamarádi 'nakukají'. Současné vedení ODS se neshodne skoro na ničem, kromě toho, že já nejsem jejich kamarád“.
Prezident Václav Klaus se ve sporu postavil na Topolánkovu stranu. „Myšlenka, že by mohl být beze zbytku přijat návrh jedné politické strany, není realistická. Že to není Tlustého reforma, je jasné. V daném politickém rozložení to nemůže být Tlustého reforma, a jsem přesvědčen, že i on to ví,“ řekl prezident. Tlustý později reagoval, že Klausova slova chápe jako volání po kompromisním návrhu, čímž prý vládní reforma není.
Špičky ODS Tlustého ultimátum odmítají, ale spoléhají na dohodu. Drama kolem reformy totiž nemusí skončit jen pádem vlády. Kdyby se dle ústavy sněmovna neusnesla do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s nímž je spojena otázka důvěry, mohl by prezident sněmovnu rozpustit a vypsat nové volby.
