Vypadá to, jako by si na Andreje ten někdo nahoře v poslední době pořádně zasedl. Nestačí stíhání za dotace na Čapí hnízdo, kde se každým dnem čeká podání žaloby. Ještě k tomu musely minulý týden naskočit potíže s podezřením na daňové úniky. Ke statisícovým protivládním demonstracím se musejí přidat ještě audity Evropské komise, drzí úředníci na obecním úřadu v Černošicích a minulý týden zastavení další menší dotace Fondem životního prostředí.
A k tomu i jinak loajální státní manažer Jan Duspěva z Čepra začal aktuálně prošetřovat, zda dodávky MEŘO od Preolu nejsou v rozporu se zákonem o konfliktu zájmů. Když už se v těch auditech, co to naznačují, rýpe státní zastupitelství, projevil Duspěva zcela neloajální neochotu nechat se zavřít.
Do toho trable s trucovitým staříkem na Hradě hrajícím si s pytlem socdemáckých blech a hlavně fatálně mizerné výsledovky agrofertích firem od Čierné pri Čope po Wittenberg, které znervózňují banky ještě více než ztráta dotačních titulů. Bez těch manažerských rozhovorů ve čtyři ráno to evidentně moc nefunguje a člověk, který tak dobře ví, že všeci kradnú, a nejradši z toho mého, přitom stejně nemůže spát. Na jednoho nebohého oligarchu je toho skoro moc.
Samozřejmě, ne všechny jobovky, které v posledních několika dnech přišly, mají stejnou váhu. Ten trik s reklamou živící Čapí hnízdo byl sice mimořádně hloupý, protože ho berňáky znají a postihují už dvacet let, ale na druhé straně je dost málo pravděpodobné, že by sám Babiš podepsal jakoukoli takovou smlouvu či fakturu k proplacení. Od toho má lidi, kteří to možná odskáčou, ale premiérovi a jeho rodině na rozdíl od dotační kauzy zde nic vážného nejspíše nehrozí.
Čtěte: Otroci dotací. O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře
S tím Čeprem je to horší. Tam se pod vahou auditu Evropské komise rozpadá právní konstrukce, podle níž po zaparkování Agrofertu ve svěřenských fondech už není premiér majitelem, a tudíž není problém nakupovat od Preolu ten řepkový sajrajt do nafty. Pokud by skutečně Čepro zastavilo nákupy z Preolu, bylo by to jako zapálení bleskovice vedoucí k pořádně velké náloži. Státní zakázky jsou pro velkou část firem Agrofertu zcela zásadní a těžko nahraditelné. Například dřevařská sekce by mohla rovnou zavřít dům a odhlásit elektroměr. Ale podstatné příjmy zakázky přinášejí i do mnoha dalších podniků.
Ve všech financujících bankách by začaly houkat poplašné sirény. Ztráta nenárokových dotací by proti tomu byla jen odřeným kolenem, kterého si není třeba všímat.
A politická moc Andreje Babiše přitom eroduje pod tlakem ulice i prezidenta. Dochází pomalu na to, co týdeník Euro psal od nástupu našeho miliardáře do velké politiky. Spojení velkého byznysu a vrcholné politické moci na konci dne nefunguje. Moc se vytratí a byznys dostane pěknou nakládačku.
Z momentální situace, kdy se Babiš cítí být zahnaný do kouta, vede jediná ulice, která je navíc momentálně doširoka otevřená. Nazvěme ji model Kaczyński. Odchod z premiérské židle a vláda na dálkové ovládání. A nemusí být ani na půdorysu současné žluto-oranžovorudé koalice. Je výzvou pro opozici, zda něco takového, co by výrazně snížilo její šance v příštích volbách, dopustí.
Čtěte další komentáře Pavla Párala
