Romantika něco stojí, ale proč ne
Kouzelný interiér, efektní vzhled a hlavně rozhled z Letné na řeku a město, který poskytuje Hanavský pavilon ze svých teras, to vše dělá z této restaurace velmi atraktivní cíl Pražanů i cizinců. Tím spíše, že - dle tvrzení znalých - se notně vylepšila i kuchyně.
Před vstupem do zvláštního rondelu obdivuji litinové kružby, na masivnost použitého kovu až filigránsky jemné. A když zdolám poslední stupně dvojitého obloukového schodiště, opatřeného litinovým krajkovím zábradlí, jsem prostorem restaurace doslova uchvácen. Pod vysokánskou klenbou, pojednanou stejně jako stěny v jemných, tlumených barevných tónech, se skví tvarově členitý, výsostně vybavený salonek, jakoby přenesený odněkud ze šlechtického sídla. Otáčím se zpět, abych ocenil jedinečnost bohatě vyřezávaného vchodu. Jemu v opozici, v jednom podokenním prostoru, se pne vzhůru rozložitý, zdobnému tělesu vzácných varhan se podobající bar. Ve výklencích pod okny, nad nimiž v obloucích klenby tvoří součást image prostoru dobové lunety, obklopené štukami říms, jsou do prostoru rozmístěny stoly. Elegantně založené, s umně složenými ubrousky, které v lehce potemnělém prostoru září jako sněhobílá labutí křídla. Třpyt příborů a blesky, vrhané po stěnách odrazem světla od těl sklenek, elegantní, nevtíravé závěsy kolem oken i nenápadný, ale působivý lesk ušlechtilého dřeva nábytku, to vše smícháno s fialovým přísvitem podzimního stmívání, vzbudí v člověku poddajnou, romantickou náladu.
Číšník mne upozorňuje na možnost pojíst na zateplené terase. Zprvu chci odmítnout, nikterak mne netěší, sedím-li pod širmem topidla, jež mi připéká temeno, a zároveň mi mrznou nohy a do jídla padá všemožná havěť. Ale v zápětí jsem vyveden z omylu. Ocitám se v uzavřené, dokonale vytápěné zimní terase, vybavené stejně honosným mobiliářem jako útroby pavilonu. Navíc nabízí dech beroucí pohled na Prahu v záři večerních světel. Usedám tedy na místo těsně u prosklené stěny, táhnoucí se po celé délce stavby. Espritní číšník v dokonalé ústroji a s vysokou profesionalitou, čímž jen podtrhuje kouzlo místa, vzápětí odchází vyřídit objednávku a já se pohledem vracím k nebi se vzpínajícím osvětleným věžím pražských chrámů a paláců.
Ve chvíli jsem ale vytržen prvním chodem. Pod lesklým glošem servíruje číšník polévku z fava fazolek s grilovanou mušlí sv. Jakuba. V širokánském otevřeném talíři - jak noblesní proti ne vždy dost velkým bujonkám - se rozpíná světle zelená hladina s tmavým vlnobitím po obvodu ostrůvku, tvořeného dvěma nevysokými skalisky bílého masa. Na nich, coby sporý porost, je pohozeno několik drobounkých salátových lístků různých barev. Hltavě nořím lžíci do viskózní, hutné hladiny a pouštím se do jídla. Sousto je neobvyklou kombinací dvou zdánlivě nesourodých chutí. Polévka sama s drobounkými mikrohrudkami fazolí nabízí výraz drsnější, selsky prostý, lehýnce na patře hořknoucí. Vstup masa „shellky“ je naopak doprovázen espritním velejemným projevem. Jemný atak, podložený solí moře a dechem rybářských přístavů, přikrášlený ještě stopou po tepelné úpravě, vytvořil - nečekaně - s drsným výrazem luštěniny nehledanou, odvážnou, příjemně však konstruovanou škálu chutí.
Hlavní dějství mé večeře představuje jelení hřbet na grilu s dýňovým pyré, houbami portabella a jalovcovou omáčkou. Když se opět odehraje ono malé kouzlo, díky působivému odklopení zvonu, objeví se tvarem i barevnou paletou prazvláštní dílko. V temné hladině tone nevysoká „pláň“ antukových odstínů, tvořená dýňovou kaší. Na té pak, jakoby k mrakům se drápající horský hřeben, jsou přes sebe uloženy leží plátky hnědavého masa se srdíčky růžovými jako rety panny. Dále ještě po úbočích zvěřiny se podmračeně rozkládají temné „louky“ - to se ke slovu hlásí tmavé hlavičky hub. Stejně rozmanitá jako pestrý vzhled pokrmu je i jeho chuť. „Napřesno“ upravené maso, překypující „divokými“ šťávami a příjemně se na jazyku rozpadající, je ozvláštněno vonným partem jalovcových bobulí. Potud jde o báječný, sehraný projev. Stran hladivé, dosladka vykroužené chuti dýňového pyré však nastává drobný zádrhel. Tedy ne v kaši samé, její chuť podpoří a vygraduje celkový dojem z kombinace masa a omáčky. Když však do hry vstoupí z druhého plánu zemitý, o dvě čárky slanější dotek hnědých žampionů, scénář se trochu rozhází. Jemný steak se přiklání hned na tu, hned na onu stranu. Přičemž s razancí houby svůj boj prohrává a tak tíhne k varietě s konejšivými projevy dýně. Portabellky se ale nehodlají vzdát a často „přetlučou“ vše ostatní, zmocní se vedení a svou drsnou, solí překypující přítomností opanují celý projev. Trochu ku škodě jinak originální chuťové kompozice.
Dezert, panna còtta s čerstvým ovocem, se zasloužil, i když ne jednoznačně, o dobrý výsledek kuchyňského týmu pavilonu. Dva komínky „báboviček“, jeden alabastrový, druhý lehce lososově zarůžovělý, provázené hrstkou čerstvých lesních plodů a snítkou rybízu, na volné ploše talířku dozdobené kresbou G klíče, vyvedenou z jahodového sirupu, tak vyhlížela kompozice na „dezerťáku“. Důrazný, živý vstup ovoce sehrál hezkou hru s lehce mátou ovoněnou masou světlého kuželu panna còtty. Ve druhém případě se na povrch chutí tlačil patrný atak „umělinou“ ovlivněného meruňkového „závoje“. Dezert ovšem jako celek svým živým, dílem „dietním“ vstupem do hry obstaral její příjemný závěr, zvláště když se přidaly svěží, sladké valéry bez sentimentu zničeného jahodového obrazu.
Účet zněl na 1670 korun. Tedy žádná láce. Restaurace patří jednoznačně do třídy dražších. Ovšem prostředí, servis - přes drobné profesní úlevy, jinde odpustitelné - i kuchyně, vše dotváří obraz, který se jedinečnému pohledu na město a jeho stavební skvosty blíží a tvoří s ním důstojný, nezapomenutelný celek. Mám za to, že kníže Vilém Hanavský by byl úrovní restaurace potěšen. Takto vnímáno lze návštěvu jeho pavilonu považovat za dobrý „kšeft“ uspokojující obě strany.
Plus - graciézně pojednaná skutečně zateplená zimní terasa
mínus - malá péče věnovaná gramatice jídelníčku
kvalita x cena: 9
Hanavský pavilon
Letenské sady 173, 170 00 Praha 7
tel./fax: +420 233 323 641
e-mail: info@hanavskypavilon.cz, www.hanavskypavilon.cz
Otevírací doba: Po-Ne 11.00-01.00
Počet míst: restaurace 36, zateplená terasa 40, letní terasa 40
Druh kuchyně: mezinárodní
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: čeština, angličtina,
Jazyková vybavenost personálu: angličtina,
Země původu nabízených vín: Česko, Francie, Itálie, Španělsko
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 10 bodů z 10
Prostírání 10 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 18 bodů z 20
Celkem: 55 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Variace salátů s čerstvou zeleninou a Feta sýrem s bylinkami 290 Kč
Krémová polévka z lesních hub se špenátovými raviolami 290 Kč
120 g Grilované plátky telecí ledvinky s listovým špenátem, bramborové puré a omáčka z červeného vína 390 Kč
200 g Pečená treska s pure z fialových lila brambor, dušenými mini patisony a koprovým glaze 690 Kč
200 g Grilovaný mečoun s květákovým pure, cuketovými špagetami a rajčatovou pěnou 890 Kč
200 g Kachní prsa a foi gras s liškami, bramborovým fondant a fíkovým glazé 790 Kč
250 g Black & White steak se zelenými fazolkami a pečenými baby bramborami 790 Kč
Ananasové carpaccio s fíkovou omáčkou a mátovým cukrem 190 Kč
Výběr z vinného lístku:
0,75 l Gosset Excellence 2200 Kč
0,75 l Ryzlink Rýnský - pozdní sběr, vinařství Tanzberg 790 Kč
0,75 l Vacqueyras - Domaine de Montvac Roussanne 40%, Clairette 40%, Bourboulenc 20% 990 Kč
0,75 l Soave Classico Contrada Salvarenza Vecchie Vigne - Gini 1490 Kč
0,75 l Puligny-Montrachet “Les Trambots” - Hubert Lamy Chardonnay 100% 2 900 Kč
0,75 l Modrý portugal, jakostní, Dobrá vinice 790 Kč
0,75 l Chateau Robert, Pomerol Merlot 70%, Cabernet Franc 25%, Cabernet Sauvignon 5% 1900 Kč
0,75 l Tarsus - Ribera del Duero 100% 1900 Kč
0,75 l Barolo - 1999 Famiglia Anselma 2800 Kč
0,75 l Corton Grand Cru - Domaine Belland 100% Pinot Noir 2900 Kč