JAK SE ŽIJE DROBNÝM SPEKULANTŮM Kdo by si nepřál život rentiéra, člověka, který žije z výnosů svých investic. Ale skýtá tuto možnost česká burza? Uplynulé dva roky při správné výši kapitálu a šťastné volbě určitě. Trh s elitními českými cennými papíry trhá jeden rekord za druhým a právě překonal desetileté maximum.
JAK SE ŽIJE DROBNÝM SPEKULANTŮM
Kdo by si nepřál život rentiéra, člověka, který žije z výnosů svých investic. Ale skýtá tuto možnost česká burza? Uplynulé dva roky při správné výši kapitálu a šťastné volbě určitě. Trh s elitními českými cennými papíry trhá jeden rekord za druhým a právě překonal desetileté maximum.
Jirotkův Saturnin dělil lidi na tři skupiny. Všichni seděli v kavárně a hleděli na mísu koblih. První skupina byli ti, v nichž pohled na koblihy nic neprobouzel. Druhá skupina rovněž seděla, ovšem bavila se představou, že někdo vstane a začne koblihy po ostatních házet. A do třetí skupiny patřili jedinci, kteří vstali a pustili se do toho. Českou burzu vnímají investoři podobně. Jedni jako vratkou lávku nad řekou, o jejíž hloubce nemají potuchy. Takoví ji nechávají bez povšimnutí, obracejí se na zahraniční trhy, sázejí na jistotu státních dluhopisů či na fondy. Potom jsou investoři, kteří v ní vidí jen občasnou příležitost a zařadili pár nejlepších českých akcií do sféry svého zájmu. A pak jsou ti, co se rozhodli na rostoucí pražské burze opravdu vydělat.
ŽIVILY MĚ „CIGARETY“
„Své první papíry jsem koupil v prosinci roku 2000. Byl to Philip Morris a akcie přišla tehdy na 5750 korun. Proč právě tabákový koncern? Jako jediný v té době přinášel možnost vysokého dividendového výnosu. Investoval jsem do něj dva miliony korun. Nakoupil jsem tedy 347 akcií.“ Tak takový byl začátek investičního experimentování pana Jiřího N. z Prahy. Jak svěřil týdeníku Profit, potřebné peníze v řádu milionů získal prodejem pozemků. Část z nich se rozhodl investovat na české burze. Výnosy z obchodování se chtěl živit minimálně po dobu, než postaví nový dům. „Za tři roky by se mi můj vklad do akcií Philip Morris více než zdvojnásobil,“ říká. Protože však chtěl ze svých investic udělat i jeden z hlavních zdrojů příjmu, část akcií tabákové firmy prodával tak, aby si udržel původní výši investice, tedy dva miliony korun. Hned v roce 2001 získal poměrně vysokou dividendu téměř tisíc korun na akcii. To mu na živobytí postačilo, protože na dividendách dostal přes tři sta tisíc korun. A co víc - na konci roku 2001 se jedna akcie Philip Morris prodávala již za 8280 korun, o rok později přes 11 tisíc a na konci roku 2003 už to bylo 15 700 korun. „Za dva roky jsem postavil dům - samozřejmě nikoliv z výnosu z akcií, ale z části původních peněz za prodej pozemků. Ovšem akcie Philip Morris mi na živobytí stačily, vidíte, a to nekouřím,“ směje se pan Jiří. Vědom si pouček o rozložení rizika koupil kromě tohoto titulu ještě akcie Komerční banky. „V té době probíhala její privatizace, a tak jsem počítal s tím, že úspěšný prodej by mohl vést k růstu ceny,“ vypráví. A předpokládal správně: původní cena kolem 900 korun za kus vzrostla počátkem roku 2003 na dva tisíce. „To víte, potřeboval jsem dům také zařídit,“ vysvětluje jejich pozdější prodej. Tabákové akcie si však ponechal. Ty prožívaly svůj vrchol slávy letos v únoru a březnu, kdy se obchodovaly za cenu nad dvacet tisíc za kus. Po výplatě dividendy (každoročně se dividendový výnos pohybuje kolem zhruba deseti procent) šly poté dolů a nyní si pohrávají s cenou kolem 16 500 korun na akcii. „Vidíte, měl jsem je asi už prodat, ale zkusím ještě počkat, jestli se nevzpamatují,“ uvádí Jiří N. s nadhledem. Teď už ho totiž do rizika nic nenutí a obchodování má jako koníčka. Dům zařídil, vrátil se do „normální“ práce, takže na burzovní investice nemusí spoléhat jako na hlavní zdroj obživy. Burzu sleduje nadále, tentokrát ale spoléhá na investiční doporučení makléřských firem. „Na začátku jsem měl určitě štěstí, teď už se rozhoduji hlavně podle odborných informací na serverech,“ dodává pan Jiří, který dnes provádí své obchody on-line přes internet.
BURZA V REKORDECH
Jako dobrou příležitost pro malé investory vidí českou burzu i profesionálové. Pražský parket zaznamenává během posledních týdnů jeden rekord za druhým. Index kopírující vývoj padesáti vybraných akcií zdolal desetileté maximum. A elitních sedm titulů v systému zvaném SPAD většinou trpělivě roste (v průměru o čtyřicet procent od počátku roku) při velmi slušném objemu obchodování. To vše by mohlo pomoci tomu, aby občané-laici vzali akcie na milost. „Po letech, kdy domácí trh živořil a investoři měli v paměti případy rozkrádání majetku z fondů i firem, zažíváme druhý tučný rok,“ hodnotí situaci Jiří Lengál, manažer Investiční společnosti České spořitelny. Podíl úspor, jež občané drží v akciových a smíšených fondech, je však stále malý, lidé stále nejvíce důvěřují bankovním vkladům a fondům peněžního trhu. V západní Evropě přitom akciovým a smíšeným fondům svěřují ze svých peněz často podstatnou část. Přesvědčili se totiž, že v dlouholetém horizontu bývají investice do akcií nejvýnosnější. Jak jsou na tom letos konkrétní tituly z elitní sedmičky? Zářnou výkonnost předvedly například akcie ČEZ, jejichž hodnota se od počátku roku více než zdvojnásobila - narostly o 126 procent. Chlubit se mohou rovněž obě banky - Komerční banka a Erste Bank, které si připsaly téměř čtyřicetiprocentní růst. Investoři do středoevropských cenných papírů tedy rozhodně neprohloupili. Zatímco v loňském roce jim mohly přinést zhodnocení 20 až 30 procent, letos to vypadá na výnosy dokonce mezi 30 až 40 procenty. V jednoduchém porovnání s bankovními vklady, které nyní „nesou“ maximálně dvě procenta, si udělá každý obrázek sám.
ZA AKCIE KOLEM SVĚTA
Pan Jaroslav z Prahy je spolumajitelem poměrně úspěšné počítačové firmy. S podnikáním začal ihned po revoluci, firmu založil ještě se dvěma kamarády a úspěšně se rozjela. Denně sleduje tisk i ekonomické informace na serverech. Na burzu investuje část zisku, jež mu přináší firma. Případný výnos využívá k cestování. „Za poslední dva roky snad nešlo na české burze u hlavních titulů nevydělat,“ tvrdí pan Jaroslav. Investuje do každého titulu tak kolem sta tisíc korun, částek nad dvě stě tisíc se prý už bojí. „Nejvíc mi asi vydělal ČEZ, a to jsem ho prodal v době jeho největšího propadu, od té doby cena roste. Na burze je to vždycky ano i ne. Nikdy mě třeba nezklamala Komerční banka, naopak nikdy se mi nepovedly České radiokomunikace. Za poslední tři roky mi dělá radost Unipetrol, přemýšlím nyní co dělat s akciemi Českého Telecomu, uvažuji o koupi akcií Zentivy,“ dodává pan Jaroslav, který řádově desetitisícové a vyšší výnosy věnuje na poznávání světa.
ROZLOŽTE RIZIKO
Když někdo chce zkusit investovat do akcií, pak by to nemělo být bez rozmyslu. Nákup a prodej akcií na burze, byť „sportovní“, znamená věnovat této činnosti čas a pravidelně sledovat vývoj na trhu. Takový člověk by měl přesto znovu zvážit, zda není pro něj rozumnější vybrat si některý z akciových fondů a investovat do něho. Fond má zkušené manažery, kteří spravují akcie pro své klienty. Rovněž u nás existuje téměř u každé banky možnost získat vlastního manažera pro správu svých investic na trhu. Ten navrhne několik variant investiční strategie, ze které si klient vybere tu, jež mu přijde nejvhodnější. Poté uzavře s bankou smlouvu o správě svého portfolia. Má to však jeden háček: profesionální obchodníci si z objemů transakcí účtují poplatky. V každém případě, jedna ze základních rad pro investování zní - rozložte riziko. Část peněz lze například dát do fondu, část svěřit vybranému portfolio manažerovi, část investovat dle vlastního rozhodnutí. Spoléhat pouze na vlastní síly přináší nejen možnost oslnivého úspěchu, ale samozřejmě i značného prodělku. To byl před čtyřmi lety případ i pana Karla, který vsadil na akcie Telecomu. Jeho zdroj peněz? Restituce. Investoval částky v řádu set tisíc korun. „Někdy na začátku roku 2001 jsem koupil Český Telecom za cenu kolem 500 korun za akcii a v červnu jsem pak koukal na to, jak se plácá kolem 360 korun. A koukám dodnes. Tehdy byla schválena historicky jeho první dividenda a diskutovalo se o prodeji státního podílu. Počítal jsem s tím, že firma v tomto oboru, které navíc patří i mobilní Eurotel, musí vydělávat, takže by akcie měly růst. Přepočítal jsem se.“
JAK NA TO?
Vezměme si konkrétního člověka, který se rozhodl s třetinou svých peněz obchodovat na burze sám. Pro začátek by na českém kapitálovém trhu nebylo moc rozumné kupovat něco jiného než blue chips, tedy sedmičku elitních akcií z již zmíněné skupiny SPAD. Důležité je, že každý z těchto titulů lze jak kdykoliv nakoupit, tak především kdykoliv prodat. S některými jinými akciemi se totiž obchoduje jen minimálně. Nakupovat cenné papíry je možné prostřednictvím bank, ale také na některých investičních portálech nebo i on-line přes internet. On-line obchodování je však v takovém případě rozumnější provádět ne v rámci SPADu, kde probíhají obchody pouze ve vysokých objemech, nýbrž v KOBOSu, který je určen pro menší transakce. Netřeba snad připomínat, že je příliš rizikové nakoupit za všechny připravené peníze jeden titul. Lepší jsou dva, tři. Ceny se vyvíjí, pulzují nahoru i dolů, ne každý okamžik všechny tituly vydělávají. Obecně by měl nákup akcií přinášet dva možné zdroje zisku - kromě růstu jejich ceny také výnos z dividendy. Tu lze nejlépe přirovnat k úroku z vkladu. Je to vlastně opravdu „úrok“, finanční poděkování toho, kdo své akcie na trh umístil s cílem získat kapitál, těm, kteří si je zakoupili. O dividendě i její výši rozhodují akcionáři na valné hromadě a bývá vyplácena jednou do roka.
PO PŮL ROCE BEZ DANĚ
A jak je to s daněmi? Jednoduše řečeno ten, kdo se chce vyhnout placení daně ze zisku z nákupu a prodeje akcií, musí držet jeden titul déle než půl roku. V opačném případě zaplatí daň ze zisku ve výši patnácti procent. Tedy kdo nakoupil akcie v srpnu za cenu třeba sto tisíc, v listopadu prodá za sto dvacet tisíc, vydělá z celé operace dvacet tisíc korun. Z toho však zaplatí daň ve výši tří tisíc korun, tedy patnácti procent ze zisku. Dividendu již není nutné danit, k majiteli akcie již přijde zdaněná.
JAK DLOUHO „POROSTOU“?
I když hospodářství nových členských zemí EU nadále poroste rychlejším tempem než ve „staré Evropě“, nedá se podle odborníků spoléhat, že české akcie svou supervýkonnost zopakují i v příštím roce. „Kdo chce investovat do akcií, měl by zvážit, že trh, kterému se v jednom roce vedlo, může v dalším zaostávat, a naopak dlouho opomíjený region může v příštím roce příjemně překvapit,“ tvrdí Jiří Lengál. Co tedy doporučit? Investovat spíš do širšího spektra akcií a na více trzích. Široké rozložení snižuje míru rizika přijatelnou i pro běžné investory. U akcií přitom vždy platilo a nadále bude platit, že jsou vhodné pro dlouhodobější investici v řádu více let. Ale kdo ví. Pravdou je, že pražská burza přináší u většiny svých nejlepších titulů již několikátý rok skvělé výnosy. Ten, kdo na začátku letošního roku koupil a nyní prodal akcie ČEZu, inkasoval více než stoprocentní zisk. Pokud tedy burzovní spekulant investoval do tohoto titulu třeba dva miliony korun, má nyní čtyři. Takový člověk může spokojeně říct, že má pro běžný život na rok bohatě vystaráno.
CO JE BURZA
Burza cenných papírů Praha je největším organizátorem trhu s cennými papíry v ČR. Je založena na členském principu, což znamená, že přístup do burzovního obchodního systému mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou jejími členy. Prostřednictvím svých členů burza organizuje poptávku a nabídku cenných papírů, investičních nástrojů, případně jiných nástrojů kapitálového trhu v rozsahu povolení vydaného Komisí pro cenné papíry. Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada. Statutárním orgánem burzy, který řídí její činnost a jedná jejím jménem, je burzovní komora. Na činnost komory a chod burzy dohlíží dozorčí rada. Provoz burzy řídí generální ředitel, jehož jmenování a odvolání je v kompetenci burzovní komory. Veškeré aktivity burzy a jejích členů podléhají regulaci a dohledu Komise pro cenné papíry. Vypořádání uzavřených obchodů zabezpečuje dceřiná společnost burzy UNIVYC. Výsledky obchodů burza zveřejňuje prostřednictvím internetu, informačních agentur a ve zkrácené formě také prostřednictvím denního tisku. Zahraniční investoři i většina domácích obchodují na burze výhradně bez SPADu, což představuje obchodování se sedmi nejlepšími vybranými akciemi.
ERSTE BANK
Akcie Erste Bank prošly nedávno rozdělením v poměru 1:4 s cílem zjednodušit obchodování a podpořit likviditu. Jejich cena tedy „nespadla“ z úrovně kolem čtyř tisíc na jeden tisíc, pouze došlo k tomu, že každá jedna akcie byla nahrazena čtyřmi. Erste Bank se obchoduje i ve Vídni, akcie mají dlouhodobě pozitivní trend. Koncem minulého týdne se cena Erste na pražské burze pohybovala kolem úrovně 1170 korun na akcii. Za letošní rok se dokázala zhodnotit o 48 procent. Společnost JP Morgan nedávno ohlásila, že zvyšuje svou cílovou cenu pro akcie Erste Bank na 45 eur (1418 Kč). Zvýšení cílové ceny reaguje na lepší než očekávané výsledky banky za třetí čtvrtletí.
UNIPETROL
Jde o relativně čerstvě zprivatizovanou firmu. Polská rafinérie PKN Orlen získala Unipetrol letos v dubnu ve výběrovém řízení za zhruba 13 mld. Kč. Akcie Unipetrolu v posledních týdnech stagnují a pohybují se kolem 90 korun za kus. Zřejmě nejlepší byl pro tento titul loňský rok, kdy narostl o 92 %. Jeho cena stoupala prakticky celý rok a dostala se z výchozích 35 korun na 66 korun koncem roku. Unipetrol patří podle výše tržeb mezi největší tuzemské podniky. Do skupiny patří chemická firma Spolana, největší tuzemský provozovatel čerpacích stanic Benzina, zpracovatel ropy Česká rafinérská, Chemopetrol Litvínov, Kaučuk Kralupy a Paramo Pardubice.
PHILIP MORRIS
Tato akcie byla ještě před pár lety jediným titulem SPADu, který nesl slušnou dividendu, kolem deseti i více procent. Tento titul ovšem od poslední letošní valné hromady neměl moc šťastné období. Především diskuze o předpokládaném růstu spotřebních daní a pak zřejmě i předchozí několikaletý růst ceny jej tlačil dolů. Akcie ještě na počátku roku koketovaly s úrovni dvaceti tisíc korun, v říjnu se pohybovaly kolem patnácti tisíc a nyní dosahují asi 16 500 korun. Růst Philip Morris na české burze v posledních dnech je dán především růstem akcií mateřské Altrie v zahraničí. Investice do tohoto titulu má smysl dlouhodobě, ne na krátké spekulace.
ČESKÝ TELECOM
Je nyní nejdiskutovanějším titulem české burzy. Stát zde drží majoritní podíl, který by měl být prodán v první polovině příštího roku. Vláda zvažuje jeho privatizaci na kapitálovém trhu. Podle odborníků se stát při takovém prodeji připraví o prémii za prodej kontrolního balíku. Výnos odhadují na úrovni 50 až 65 miliard korun. Prodej přes burzu by mohl dočasně stlačit cenu akcií díky tomu, že by na trh přišla nabídka velkého balíku. Akcie se nyní obchoduje za cenu kolem 360 korun, například společnost Patria stanovila roční cílovou cenu Telecomu na 402 koruny na akcii. Za letošní rok jeho cena na burze narostla o 17 procent, vyplácená dividenda činila 17 korun.
KOMERČNÍ BANKA
Tento titul přinesl investorům letos poměrně vysoký výnos přes 36 procent. Ani loňský rok přitom pro něj nebyl neúspěšný, protože jeho cena vzrostla o šestnáct procent. Bankovní dům má již privatizaci daleko za sebou, jeho vývoj je stabilní, klidný a vesměs pozitivní. Nejspíš nijak příliš nepřekvapí. Komerční banka se obchoduje kolem hranice 3300 korun. Za letošní rok vyplatila akcionáčům dividendu ve výši 200 korun na akcii.
ZENTIVA
Nejmladším titulem SPADu je farmaceutická firma Zentiva. Pozitivní je podle analytiků jak výhled na vývoj její ceny, tak na výši případné dividendy. Akcie byla uvedena na trh před pár měsíci s cenou 500 korun. Nyní se cena již přehoupla přes hranici 700 korun a výhledy na další růst trvají. Investiční banka Merrill Lynch označila Zentivu jako jednou z nejlepších a slibně se rozvíjejících společností sektoru generických léčiv s růstovým potenciálem pro investory.
ČEZ
Tento rok jde o mimořádně ziskový titul. Jeho cena se zvýšila o 119 procent. Akcionáři získali za rok 2004 dividendu ve výši 8 korun na akcii. V ČEZu si stát minimálně do roku 2006 hodlá ponechat majoritní podíl, zatím drží dvě třetiny. Cenu akcií ženou vzhůru i doporučení renomovaných institucí dál tento titul kupovat. Například Erste Bank zvýšila cílovou cenu pro ČEZ na 328 korun. Nyní se obchodují kolem 280 korun za akcii.
Profit na vlastní uši
Chcete slyšet Profit na vlastní uši? Ekonomický magazín Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu ve spolupráci s Profitem přináší zprávy z podnikatelského prostředí. Každé pondělí vysílají jeho redaktoři od 9.15.
Záznam ve formátu mp3 si můžete stáhnout zde.
