Nomura dá možná přednost kompromisu před arbitráží
Obestřena tajemstvím zůstává nadále tokijská schůzka ministra financí Jiřího Rusnoka, při níž minulý týden jednal se šéfem japonské investiční banky Nomura Džuničim Udžiiem. Někdejší vlastník Investiční a Poštovní banky (IPB) hrozí České republice arbitráží kvůli tomu, že oddlužila konkurenční finanční ústavy. Nyní se však zdá, že by k arbitráži vůbec nemuselo dojít. „Obě strany si uvědomují, že arbitráž je trochu něco jako loterie. Strana, pro kterou hovoří důkazy, ještě nemusí zvítězit,“ řekl Rusnok v Tokiu týdeníku EURO. Poprvé tak přiznal, že by Česká republika nemusela ve sporu uspět. Uvádí, že při schůzce s Džuničim Udžiiem se proto ujistil, zda je ještě možné s Nomurou jednat. Po minulém týdnu se zdá, že ano.
Nedohodly ale obě strany na schůzce na něčem konkrétnějším? Oba tábory, pokud chtějí dospět ke kompromisu, musí ustupovat ze svých pozic a nabízet protistraně ústupky. Na straně Nomury by byl ústupek zřejmý: nepožene pražskou vládu k arbitráži. Co ale nabídl Rusnok? „Neslíbil jsem nic, pouze jsme se navzájem ujistili, že je možné ještě jednat,“ řekl týdeníku EURO. „Pokud by chtěla Nomura peníze, tak je stejně nemám. IPB také Japonci zpátky nedostanou, ta už je dávno z nucené správy v rukou ČSOB. A o aktivech na Kajmanských ostrovech také nemůže být řeč,“ konkretizoval ministr financí. Dodal, že také případná záruka beztrestnosti pro aktéry podezřelé z tunelování IPB je mimo diskusi.
Nevěřící Zelinka.
Ovšem to, že se Rusnok šéfa Nomury nezeptal, co by si banka představovala výměnou za ukončení arbitráže, ministrovi zřejmě nevěří ani jeho náměstek Ladislav Zelinka. Zajímavé je, že Jiří Rusnok s tímto svým zástupcem, který má vyjednávání s Nomurou na starosti, výsledky jednání nekonzultoval. A to byl náměstek členem ministrovy delegace v Japonsku a v době jeho jednání s Nomurou byl přímo v Tokiu. „Ministr mi o výsledcích jednání zatím nic neřekl. Doufám, že Nomuře nic neslíbil,“ řekl Zelinka v týdeníku EURO na české ambasádě v Tokiu jen několik hodin po setkání. „Nomura bude jistě něco požadovat, jen si nedovedu představit co. Peníze jí nikdo nedá, další banky jsou už privátní, zbývá snad jen železnice,“ zasmál se náměstek.
Ve hře je Toyota.
Skutečně ale není co nabídnout? Řada vládních i soukromých projektů v České republice bude do budoucna potřebovat jak investičního poradce, tak kapitálové zázemí. Například japonská Toyota musí odněkud financovat svůj nový závod v Kolíně za miliardu eur. Jistě by se jí hodila Nomura, které by po odvolání arbitráže byla zadobře s vládou. „Nebo je možné, že chce banka záležitost jednoduše ukončit s čistým štítem, vleklý spor jí neprospěje,“ míní náměstek Zelinka. Jeho myšlenka má logiku. Investiční ústavy formátu Nomury žijí z dobré pověsti, respektive z vysokého ratingu. Na trhu si díky němu vypůjčují levně peníze a ty pak zhodnocují v perspektivních projektech. Nomura, která celosvětově obchoduje v řádech stovek miliard dolarů, se v České republice zapletla do neprůhledného obchodu za několik miliard korun, které představují jen zlomek jejího obratu. Tento malý „kšeft“ by jí ale mohl značně poškodit na mezinárodní scéně, a tak chce možná z akce vycouvat s co nejmenší újmou na pověsti. Sebemenší podezření z nečisté hry totiž může velké investiční bance zdražit na citlivém kapitálovém trhu vstupy a snížit její zisky. Zvláště v době, kdy jiná gigantická japonská firma – tedy Toyota – dala České republice důvěru a zvolila si jí jako nástupní prostor na evropský trh. I kdyby se Nomura financování kolínského projektu neúčastnila, jistě by nepůsobilo dobře, kdyby jedna velká japonská společnost požadovala po České vládě podporu a druhá se s ní soudila.
Hledání cesty.
Po vstupu Toyoty do České republiky je - zdá se - vše jinak. Tomu napovídá i chování Nomury v posledních měsících. „Kdyby chtěla banka spor s vládou za každou cenu vyhrát, mohla by jednoduše koupit nynějšího vlastníka IPB, belgickou KBC. Nic se ale neděje, dokonce ještě nemáme obvinění. Nomura se možná chce vyhnout drahému a komplikovanému řešení, takže hledá cesty, jak se zbavit problému laciněji a elegantněji. I když nechápu, proč se vedení ústavu nechce distancovat od hlavní postavy celé záležitosti s IPB - svého investičního manažera Randalla Dillarda,“ podivuje se Zelinka. Dobře informované zdroje tvrdí, že náměstek je zastáncem strategie, aby Česká republika zatím vyčkávala, jak Nomura vlastně zformuluje své obvinění pro arbitráž. To by se mělo stát na jaře. Potom by česká vláda pokračovala ve při a pokusila se ji vyhrát. Od minulého týdne je ale na stole ještě jedna varianta - vzájemná dohoda. Co by znamenala pro Českou republiku, možná ukáže blízká budoucnost.
Erich Handl, Tokio
