Opustila premiéra a vrací se ke kontrarozvědce
Ředitelkou sekretariátu českého ministerského předsedy byla Taťána Holečková (57) více než rok. Na sklonku loňského roku překvapivě oznámila, že z úřadu vlády odchází: „Po roce a půl, co jsem dělala vyčerpávající a náročnou práci, jsem požádala Vladimíra Špidlu, ať to po mně převezme někdo mladší,“ zdůvodnila tehdy své rozhodnutí. Dodala, že si potřebuje na chvilku vydechnout.
Vládní mluvčí Anna Veverková označila Holečkovou za jednu z nejpracovitějších premiérových podřízených. „Odvádí neuvěřitelné množství práce, které však není na první pohled vidět. Je škoda, že odchází.“ Popřela přitom, že by důvodem odchodu Holečkové byly neshody s premiérem.
„Ne, opravdu nešlo o žádné neshody se Špidlou. Ani o nějaký pracovní průšvih. Byl tam jiný problém. V premiérově týmu je totiž příliš mnoho žen, a to nedělalo dobrotu,“ naznačil dobře informovaný zdroj týdeníku Euro. „Tolik bab pohromadě, znáte to…“ dodal.
Špidla fandí ženám.
Premiér Špidla si skutečně po svém jmenování přivedl na úřad vlády na české poměry nebývale mnoho žen a přidělil jim vedoucí posty. Vedoucí úřadu je Jana Gavlasová, ředitelkou odboru protokolu Hana Smetanová a vládní mluvčí Anna Veverková. Ženy po odchodu Holečkové početně oslabily: na místo vedoucí sekretariátu nyní nastoupil muž, Josef Baxa.
Jak ale potvrzují informace týdeníku EURO, Taťána Holečková si po odchodu ze Strakovky příliš neoddechla. Od ledna nastoupila do služeb civilní kontrarozvědky – Bezpečnostní informační služby (BIS). Stala se asistentkou jejího ředitele Jiřího Langa. BIS ale nechce její zařazení oficiálně komentovat. „Vyjadřujeme se jen k pozicím ředitele a náměstků,“ řekl týdeníku EURO mluvčí služby Jan Šubert.
Není vyloučeno, že Holečková zůstane v přímém kontaktu se Špidlou a bude mu v BIS připravovat podklady z tajných zpráv kontrarozvědky. Premiér se totiž nijak netají tím, že chce být o důležitých zjištěních tajné služby průběžně informován. Na rozdíl třeba od svého předchůdce Václava Klause, který se na práci zpravodajských důstojníků díval s despektem a o jejich výsledky nejevil prakticky žádný zájem.
Kruh se uzavírá.
Zajímavé je, že Holečková svou polistopadovou kariéru zahájila právě u kontrarozvědky. Již na jaře 1990 se stala ředitelkou sekretariátu šéfa tehdejšího Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie Jiřího Müllera. Později pracovala jako hlavní poradkyně předsedy senátu Petra Pitharta a náměstkyně ministra bez portfeje Jaroslava Bašty, který měl na starosti právě koordinaci tuzemských zpravodajských služeb. Po Baštovy jí „zdědil“ jeho nástupce Karel Březina.
Holečková patřila do okruhu bývalých disidentů, blízko měla právě ke skupině radikálních levicových studentů ze šedesátých let, například právě k pozdějšímu členovi české vlády Jaroslavu Baštovi a také třeba ke Karlu Kovandovi, nynějšímu českému velvyslanci při Severoatlantické alianci. Do této skupiny totiž patřil i její manžel, Luboš Holeček. Toho v roce 1968 za záhadných okolností přejelo a usmrtilo auto. Spekulovalo se o tom, že za nehodou byla Státní bezpečnost nebo sovětská KGB. Případ zůstal ale nevyřešen.