Čeká nás pád vlády nebo dokonce předčasně volby? Vláda sice v prvním kole prosadila ve sněmovně všechny své návrhy, vyhráno však nemá. Předseda ODS Topolánek hovoří o předčasných volbách.Není jisté, zda vládě vydrží podpora vlastních poslanců.
Čeká nás pád vlády nebo dokonce předčasně volby? Vláda sice v prvním kole prosadila ve sněmovně všechny své návrhy, vyhráno však nemá. Předseda ODS Topolánek hovoří o předčasných volbách.
Není jisté, zda vládě vydrží podpora vlastních poslanců. Spekuluje se i o tom, že někteří z nich by mohli využít lákavé nabídky ODS na účast v případné příští vládě a Špidlův kabinet potopit. Předseda nejsilnější opoziční strany ODS Mirek Topolánek takové spekulace odmítá. „K žádnému podobnému jednání nemá nikdo mandát, ani k tomu nedostal pověření.“ Zároveň však připouští, že v kuloárech se na toto téma hovoří. Vládní monolit sto jedna poslanců se začíná povážlivě drolit. Z poslaneckého klubu ČSSD vystoupil na protest proti špatné komunikaci s vládou předseda hospodářského výboru Josef Hojdar. „Chci, aby ministři s poslanci ČSSD jednali alespoň tak, jako s poslankyní Hanou Marvanovou,“ prohlásil. Za jeho vystoupením z klubu však zřejmě ODS nestojí. Na grémiu se podle našich informací tato otázka řešila, nikdo však o žádných jednáních s revoltujícím poslancem nic nevěděl. Podle Hojdarova kolegy z dozorčí rady Konsolidační agentury Michala Doktora (ODS) je Hojdar národohospodář, který si dobře uvědomuje nesmyslnost vládní reformy, a proto musel reagovat. Zatím není jasné, jakým způsobem bude Hojdarova samostatná anabáze pokračovat. Jedno je ale jisté. Svým vystoupením stmelil kolem sebe poslance nejsilnější vládní strany, kteří svou nespokojenost vyjadřovali již dříve, ale spíše v médiích než na stranických kolegiích. „Dá se předpokládat, že pozměňovací návrhy budeme předkládat společně,“ uvažuje další z nespokojenců, poslanec Josef Kopecký. Ohledně případných pozměňovacích návrhů hovoří Hojdar o změnách v zákonech, které by znamenaly omezení nemocenské či sociálních výdajů. „Podívat se ale chci i na ty zákony, které se týkají malého a středního podnikání, protože živnostníci jsou naší potencionální volební základnou,“ říká Hojdar. Na rozdíl od poslanců Josefa Wagnera či Tomáše Teplíka, kteří si svou „zradu“ v období 1996-1997 odpykali stranickou klatbou, Hojdar má podporu mateřského severočeského regionu. Jak kvůli rozhodujícímu jednomu hlasu, tak i pro regionální podporu musí vedení ČSSD Hojdarovi naslouchat. Premiér Vladimír Špidla již vyjádřil připravenost s ním o některých pozměňovacích návrzích jednat. Stejně tak se vyjádřil ministr financí Bohuslav Sobotka. Jeho schůzka s Hojdarem by se měla konat v polovině srpna a poté by se měli nad návrhy opět sejít koaliční ekonomičtí experti a následně vedení politických stran. Zda se podaří najít jiný konsenzus nad reformou, však není vůbec jisté. Představitelé ČSSD jsou v tomto směru optimističtí, jejich partneři jsou o poznání skeptičtější.“Dohoda o konečné podobě reformy se docilovala velmi těžce,“ kroutí pochybovačně hlavou předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl, který nevěří, že revize této dohody by byla kvůli odstoupivšímu Hojdarovi možná. „Nejednalo se jen o různé principy koaličních stran, ale i o jednotlivé parametry v nastavení reformy. Nedovedu si představit, že bychom se dokázali shodnout na jiné podobě reformy, dodává Kühnl.“ O něco optimističtější je předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). „Dovedu si představit některé parametrické změny, rozhodně ne ale směrem ke změkčení reformy. Pochopitelně, že každý pozměňovací návrh v tomto směru by musel být vyvážen jiným ústupkem, tak, aby zaměření reformy zůstalo zachováno,“ hodnotí snahy po revizi dohodnuté verze Kalousek.
ODS je raději opatrná
Problémy, do nichž se dostává postupně vládní koalice, začínají povzbuzovat ODS, neboť nejsilnější opoziční strana již dlouhou dobu vede na žebříčcích popularity. Předseda ODS Mirek Topolánek dokonce naznačil, že „ODS bude všemi legálními prostředky usilovat o to, aby došlo k pádu této vlády.“ Se svým názorem však zůstal na politickém grémiu osamocen. Přesto jde zatím o nejsilnější signál svědčící o tom, že ODS je ochotna převzít vládní zodpovědnost ještě před ukončením volebního období. Topolánek později svá slova upřesnil. Zdůraznil, že na rezignaci vlády by se musela shodnout celá politická reprezentace. Jednak ODS sama nemá sílu, aby vládu svrhla, a jednak nechce mít v ruce černého Petra. Toho by mohla lehce získat, pokud by padla vláda jejím aktivním přičiněním a slibovaná reforma z dílny ODS skončila fiaskem.
Vládu nejvíce ohrožuje sama ČSSD
Premiér Špidla může být zatím v klidu. Pád jeho kabinetu by mohla způsobit zřejmě jenom jeho vlastní strana, pokud podlehne tendencím k rozštěpení. Určité riziko by mohlo nastat i v případě, že by se levicové křídlo ČSSD pokoušelo prosadit některé pozměňovací návrhy s pomocí komunistů na úkor koaličních partnerů. KSČM už svou připravenost podpořit vládu v některých levicových myšlenkách deklarovala a s její podporou nakonec může být hlasování o reformních zákonech i s pozměňovacími návrhy jednodušší, než si tvůrci reformy i její kritici myslí. Dílčí spolupráce obou levicových stran však a priori neznamená, že by obě menší koaliční strany splnily své výhružky a kabinet v takovém případě opustily. I proto může Špidla říkat, že „ODS narostl hřebínek, ale zase jí splaskne.“
Duhovou koalici ODS odmítá
I když se v hlavní kanceláři ODS pracuje na krizových scénářích, zatím to jsou pouhé obrysy. „Variant vývoje je nepočítané,“ konstatuje místopředesda ODS Petr Nečas. „A nedá se dopředu na všechny reagovat.“ ODS chce podle jeho slov zintenzivnit to, co dělala až doposud. Odmítat všechny vládní návrhy a pozorně čekat na případnou vládní krizi. Mezitím chce připravovat materiály, jako je minulý týden připravená alternativa reformy veřejných financí pod názvem Modrá šance. Představitelé ODS se navíc shodují v tom, že cesta k předčasným volbám je zdlouhavá. Podle ústavy by totiž musela sněmovna vyslovit jakékoli vládě třikrát nedůvěru, případně by musela přijmout ústavní zákon o předčasném zkrácení volebního období. A pro tuto možnost by muselo hlasovat nejméně sto dvacet poslanců, což je v současnosti nepravděpodobné. Další z možností je utvoření duhové koalice. To však předseda ODS Topolánek odmítá. Účast ODS ve vládě přichází v úvahu jedině tehdy, když bude kabinet výsledkem předčasných voleb,“ říká doslova. Z dosavadních výroků není navíc vůbec jisté, že by vláda skončila, pokud by se jí nepodařilo reformu prosadit. Přestože to řada koaličních představitelů naznačuje, vláda své další trvání nespojila s hlasováním o důvěře ani nad jedním svým návrhem.
