Výkonná rada ODS určila novým volebním lídrem strany jejího místopředsedu Petra Nečase
Mirek Topolánek odchází po více než sedmi letech z čela ODS. Vyhrál s ní sedm voleb a dvakrát zařídil zvolení Václava Klause prezidentem. Přišel však říjen 2008 a s ním volby do krajských zastupitelstev a Senátu, které ODS „projela“. K Vlastimilu Tlustému a spol. se pak přidali další rebelové a povzbuzováni Klausovou podporou, vytvořili v ODS proti Topolánkovi opozici.
Na prosincovém kongresu ODS v roce 2008 si s ní topolánkovci ještě poradili, vyřídivše ambiciózního Pavla Béma. Před loňským kongresem však zazněl ze tří krajských organizací ODS názor, že Topolánkovi je třeba jeho mandát na něm potvrdit. Rozuměj, pokud možno zvolit jiného předsedu. Na nic z toho však nedošlo! O bídném stavu ODS sice hovořili delegáti v kuloárech, ale v kongresovém sále se odbývala žvatlavá fraška režírovaná protopolánkovským, tehdy ještě většinovým vedením ODS. Trapné je, jak se z oné většiny obratem stala menšina, jak s výjimkou Petra Tluchoře ti, kteří se k Topolánkovi dříve hlásili, ho „zařízli“, jakmile si „plácáním“ s redaktorem gay časopisu „odhalil hrdlo“.
Dne 23. března na schůzi grémia ODS Topolánek ještě svou funkci obhájil. Výkonná rada ho však už dva dny nato vyzvala, aby zvážil další působení v čele strany, a určila novým volebním lídrem ODS místopředsedu Petra Nečase. Ten s Topolánkem dohodl jeho „podmínečnou rezignaci“, kterou grémium 1. dubna jednomyslně schválilo. Topolánek odejde z čela ODS 12. dubna. Poté, co výkonná rada svěří vedení ODS až do volebního kongresu jinak „řadovému“ místopředsedovi Nečasovi. Tomu začal Topolánek hned 1. dubna předávat všechny své kompetence. Dle Topolánka je zvolená procedura jedinou možností, jak předat vedení strany v souladu se stanovami.
Jedinou možností ano, nemá-li Topolánkovo žezlo převzít první místopředseda ODS a předsedův statutární zástupce David Vodrážka. To by se dle stanov ODS stalo automaticky, pokud by býval Topolánek rezignoval minulý čtvrtek. Vodrážkovu nástupnictví se chce vedení ODS vyhnout. A má proč! Vodrážka je komunální politik a bylo by nerozumné nasadit ho před volbami rovnou do „první ligy“. Jeho nástupnictvím by navíc neskončilo schizma předseda versus volební lídr, jež činí ODS pro voliče nečitelnou. Takhle se 12. dubna stane jejím jediným lídrem Petr Nečas. Ten novinářům minulý čtvrtek řekl, že Topolánkovo rozhodnutí předat vedení ODS přinese zklidnění dovnitř strany a také ve vztahu k jejím voličům. A umožní ODS „plně se teď koncentrovat na volební kampaň a komunikaci s voliči“. Neklidná ODS byla, to ano! Jinak by se Topolánka nezbavovala riskantní operací dva měsíce před volbami, ale „sečetla“ by mu to koncem roku na stranickém kongresu. Čekat na kongres se však dost dobře nedalo, hrozil-li ODS v čele s Topolánkem volební debakl a následné vypuzení jejich lidí z vlivných míst a zklamání „klientů“, na spolupráci s nimiž je firma jménem ODS závislá. Tváří v tvář strachu z výsledku voleb se proto z Topolánkových věrných stali ti, které začal ohrožovat, a oni se ho proto zbavili a vsadili na jiného koně.
Ani Petr Nečas, politik zkušenější než Topolánek, však nedokáže páchat zázraky. Aby ODS v květnových volbách spolehlivě zvítězila a byla schopná vytvořit potentní většinovou vládu, s výjimkou agentury Ipsos, která je v jejích službách, by dle jiných volebních modelů potřebovala přibrat osm až deset procent dalších voličů. To by však byl husarský kousek, i když Nečas bude – jak řekl – pracovat pro volební úspěch 24 hodin denně, jistě upevní centrální vedení ODS a s šéfem jejího volebního štábu Ivanem Langerem se sjednotí na předvolební imagi strany. To mimochodem v případě konzervativce každým coulem Nečase a marketingově uvažujícího liberála Langera nebude snadné.
Nekompromisním pravičákům přitom nadbíhá svým volebním programem TOP 09, na středo-pravicové voliče líčí Věci veřejné, lidovci či zelení a pro potenciální nevoliče bude Nečasova kultivovaná, málo efektní rétorika chabou návnadou, aby je získal pro ODS. Navíc má pro přesvědčování k dispozici už jen málo času. Kdyby přesto Nečas dovedl ODS k vítězství, na příštím kongresu by se téměř jistě stal jejím příštím předsedou. V opačném případě bude vše „sečteno“ i jemu. A kdo ví, zda by pak „nesčítal“ také Mirek Topolánek, jenž louče se s funkcí, pravil: „Můj odchod je motivován spíše tím, že bych mohl ty následující volby (do sněmovny) nakonec vyhrát.“
