Z tisíců drobných křišťálů vznikla zimní pohádková krajina. Firma Swarovski si dílo před čtyřmi lety objednala u nizozemského designéra. Tord Boontje dokázal vytvořit magickou poetickou zemi, do které se vstupuje ornamenty zdobenou bránou. Za ní je krajina plná zasněžených stromů a květin a bájných ptáků. „Umístil jsem tisíce krystalů těsně vedle sebe, takže vytvářejí současný design. Díky tomu jsem mohl ukázat křišťál jako nový materiál, který skutečně dodává jiskru fantazii,“ říká Tord Boontje, jehož tvorba je právě charakteristická využíváním symbolů a ornamentů. Pohrává si se světlem. „Přenáší pohádku do skutečného světa,“ konstatují ti, kteří zimní krajinu viděli.
Krávou a kladivem
Pochází z Nizozemska (narodil se v roce 1968), studoval v Londýně a nyní vede studio ve francouzském městečku Bourg-Argental. Dokáže kombinovat moderní technologie s tradičním řemeslným umem. Pro proslulé designové značky navrhoval osvětlení, šperky či nábytek. Spolupracoval s nedávno zesnulým módním návrhářem Alexandrem McQueenem, pro něhož připravil mimo jiné kolekci slunečních brýlí. Společnost Hewlett-Packard oslovila Boontjeho, aby vymyslel design pro jeden z laptopů, a to HP mini 110. Odborníci o tomto počítači konstatovali, že nejde o žádný revoluční produkt ve světě IT, ovšem Boontjeho limitovaná kolekce určená především ženám, experty nadchla. Boontje se inspiroval přírodou. Na první pohled se zdá, že přírodní vzor je pouze natištěn na horní straně laptopu. Ve skutečnosti jde o unikátní technologii HP Imprint 3D, která vytváří dojem 3D obrazu pomocí více vrstev a jejich stínů.
Tord Boontje po absolutoriu Design Academy v Eindhovenu studoval na Royal College of Art v Londýně, kde posléze působil jako profesor a ředitel produktového designu. Tvrdí, že designérem chtěl být už od dětství. „Vždycky mě bavilo vyrábět nějaké věci: skrýše, dorty…“ Dodává, že vyrůstal ve velmi kreativním prostředí. Matka učila dějiny umění a textilu. Ve svém životopise Boontje nezapomněl na „významné umělecké počiny“ ze svého mládí. Když mu byly dva roky, namaloval na zeď fialovou krávu pro svou sestru. První experiment prý provedl v pěti letech. Tehdy doma rozbil všechna okna, na která dosáhl kladivem. O čtyři roky později se mu podařilo nacpat dva hřebíky do elektrické zásuvky. Ve čtrnácti si natřel stěny svého pokoje černou, bílou a červenou barvou. Boontje také vzpomíná na středoškolská léta, kdy si pro sebe každý den vyrobil nový pár náušnic. První peníze za „design“ získal Boontje v Paříži, kde na ulici prodal sluneční brýle z perforovaného hliníku. Vlastní studio si založil v roce 1996 na jihu Londýna v Peckhamu.
„Mohl jsem rozvíjet svou práci díky tomu, že někteří fantastičtí lidé do mě investovali svůj čas,“ říká Boontje. A jmenuje Joka van der Heijdena, Ulfa Moritze, Gerarda Belgravera nebo Daniela Weila. „Povzbuzovali mě, abych stále experimentoval, abych přicházel s věcmi, které ještě neexistují,“ říká nizozemský designér. „Stále zkouším něco nového.“ To se týká nejen návrhů, ale i materiálů. Kolekce nádobí tranSglass a řada nábytku Rough-and-Ready jsou vyrobeny z recyklovaných materiálů. Na blogu Inhabitat.com je tranSglass označen za jeden z nejlepších projektů z použitého materiálu všech dob. Tord Boontje na těchto kolekcích spolupracoval se svou ženou, sochařkou Emmou Woffendenovou. Sbírali staré láhve od piva a vína, kusy dřeva, staré pokrývky a obaly. Výběr materiálu byl prý ovlivněn mimo jiné tím, že si ho pár prostě mohl dovolit, a také tím, že Boontjeho fascinovaly věci, které jiní považovali za již nepotřebné. „Automaticky mě přitahují věci, které jsou skutečné, neopracované a nedokončené,“ tvrdí designér.
Recyklujeme!
Když Boontje připravoval návrhy pro kolekci tranSglass, využil toho, že jeho partnerka již dříve pracovala se sklem. Její studio bylo plné strojů na broušení skla. „Když jsme pracovali se starými láhvemi, měli jsme výhodu, protože jsme mohli vyrobit kolekci ze skla, aniž bychom museli investovat do strojů,“ vysvětluje Boontje. Když později designér představil tranSglass na výstavách a získal řadu zakázek, zakoupil nový brousicí stroj. Jednotlivé kusy kolekce bylo pak možné vyrábět rychleji. Stále jsou však z recyklovaných láhví. „Myslím, že pozitivní přístup k recyklování je velmi důležitý,“ dodává Boontje.
I když tvrdí, že obdivuje jednoduchost, pro Boontjeho práci jsou charakteristické dekorace a ornamenty. Výrazný zlom nastal před deseti lety, kdy se mu narodila dcera. „S přírůstkem do rodiny začnete přirozeně přemýšlet, jak má vypadat domov,“ vysvětluje Boontje. Chtěl prý vidět více lidskosti a tepla ve věcech, které ho obklopují. Tím se nastartoval jeho osobitý romantický styl. Boontjeho návrhy jsou barevné, odborníci tvrdí, že lyrické, a propracované do detailů. Inspiraci nachází v anglických výšivkách ze 17. a 18. století, v dřevořezbách a v přírodě, která ho obklopovala během dospívání v Nizozemsku. Své ideje prý rozvíjí až v průběhu práce.
Rozhodně boří hranice mezi designem a uměním. Ze současných designérů označuje za svůj vzor Rona Arada. Mezi oblíbené osobnosti řadí také návrháře Alexandra McQueena a Vivienne Westwoodovou. Pro McQueena pracoval několik let jako produktový designér. „Móda je pro mě ohromnou inspirací,“ říká Boontje, jehož snem je podílet se na filmu s popovou zpěvačkou Madonnou.
Díky digitálním technologiím („umožňují mi dosáhnout nových výrazů“) mohl také znovu objevit staré řemeslné metody. „Obdivuji viktoriánskou éru. Zajímají mě objekty ze 17., 18. a 19. století,“ říká. Tyto předměty byla často vyráběny technikami velmi náročnými na ruční práci. Současné technologie však postupy zjednodušují. A tak zatímco pozorně sleduje moderní umění, proniká do historie. Když například pracoval na kolekci Happy ever after, jejíž součástí jsou i barevné vyšívané závěsy, strávil mnoho času ve Victoria & Albert Museum, kde jsou vystaveny anglické výšivky ze 17. století. Během dovolené ve Švédsku zase zkoumal tradiční venkovské výšivky.
Příliš světla
Několikrát dostal zakázku na lustr či lampu. Pro losangeleské studio Artecnica například připravil osvětlení Midsummer a Garland, pro Swarovski lustr Blossom. „Mám rád křišťál, je velmi magický,“ tvrdí designér, který navrhoval osvětlení také pro novou mešitu v Abú Zabí. A přesto Boontje říká, že má rád temnotu. Prý někdy používáme až příliš mnoho světla. „Světlo může být velmi mocným nástrojem ovlivňujícím prostor. Mám rád tlumené světlo v lese, třpyt a jiskru ledu, měst, křišťálu a večírků,“ konstatuje.
Nizozemský designér je představitelem proudu, který vystupuje proti snobismu. Nemá nic proti tomu, aby byly některé z jeho produktů vyráběny masově. Naopak je to pro něj důležité. Světlo Garland je možné zakoupit v síti obchodních domů Habitat za přibližně 19 liber. V roce 2003 se dokonce lustr stal vůbec nejprodávanějším zbožím v Habitatu. Na předražený designérský nábytek zase reagoval nábytkovou řadou Rough-and-Ready. Využil dostupného a recyklovaného materiálu, ze kterého si může dovolit vyrobit nábytek kdokoliv. Poradil zákazníkům, jak postupovat podle nákresu. „Každá židle je odlišná a osobitá a když se rozbije, všichni vědí, jak ji spravit,“ komentuje to Boontje.
Před pěti lety opustil Londýn a studio přestěhoval do francouzského města Bourg-Agental jižně od Lyonu. „Není pochyb, že se práce stále mění, nelze to srovnávat s tím, co bylo třeba před čtyřmi lety. Do popředí vstupují nové elementy, nové emoce,“ říká. „Věci se stále mění, ale současný směr vypadá velmi dobře a vzrušuje mě.“ Jeho filozofie proměnám času nepodléhá. „Modernismus neznamená minimalismus, současnost neznamená zapomínat na tradice a technologie nerezignují na lidi a smysly.“
