TOTÁLNĚ VYBÍLENO

M i m o ř á d n á     v a l n á     h r o m a d a     Č E Z

ČEZ má zcela nové představenstvo a dozorčí radu. Valná hromada probíhala pod taktovkou Grégrova resortu a její průběh jasně naznačil, kdo bude v tomto polostátním monopolu napříště kralovat. Jestliže šéf ODS Václav Klaus chtěl dát vládě Miloše Zemana šanci, aby se absolutně znemožnila, podařilo se mu to dokonale.

Koncem loňského roku přišel do sekretariátu generálního ředitele ČEZ Jana Vacíka vánoční pohled (viz faksimile). Sekretářky si s ním nevěděly rady. Byl sice adresován řediteli, ale nikoli Janu Vacíkovi. Stálo na něm jméno „generálního ředitele pana Černého . Ten však do podniku na místo Vacíka přišel až letos 5. ledna po valné hromadě ČEZ. Možná že šlo o provokaci, avšak Černý se šéfem podniku opravdu stal. Z toho vyplývá, že se skutečná valná hromada neodehrála 5. ledna v Národním domě v Praze na Vinohradech, ale už dříve a za účasti jiných „akcionářů .

Kompletní výměnu všech volených členů schválila mimořádná valná hromada minulé úterý. Dramatický průběh valné hromady, na níž nebylo až do poslední chvíle jasné, o kom budou přítomní akcionáři hlasovat, umocnil už její začátek.

Zahájení svolané na 10.00 hodin dopoledne muselo představenstvo dvakrát odložit, protože nebyla usnášeníschopná. Důvod: v sále chyběla nejdůležitější osoba - zástupce státu disponující dvoutřetinovým podílem akcií, jež jsou v držení Fondu národního majetku. Přítomní akcionáři, i když jich bylo téměř dvě stě, měli dohromady necelých třináct procent majetku. Podmínkou pro přijetí jakéhokoli rozhodnutí je přitom účast odpovídající nejméně třicetiprocentnímu podílu.

Napjatou atmosféru, v níž přítomní čekali, zda se zástupce státu dostaví,

a postará se tak o ohlášenou výměnu představenstva a dozorčí rady, nebo zda se valná hromada zruší, násobil časový limit pro jeho příchod. Podle stanov je totiž možné zahájení valné hromady odložit nanejvýš o hodinu.

Paní valná hromada

Zástupce státu, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Milada Vlasáková se nicméně dostavila zhruba pět minut před vypršením hodinového limitu. Přítomným akcionářům své zpoždění nijak nezdůvodnila. Na dotaz novinářů později uvedla, že ji zdržely procesní záležitosti.

Další průběh režírovala tvrdou rukou. Nekompromisní postoj vůči původnímu vedení společnosti zaujala hned na začátku, kdy hlasovala proti schválení postupu předávání tajných informací nezbytných pro činnost nezávislého týmu expertů, kteří mají posoudit okolnosti dostavby jaderné elektrárny Temelín.

Překvapivé odmítnutí souhlasu s postupem, který původní vedení společnosti připravilo proto, aby vyhovělo usnesení vlády, později zdůvodnila tím, že materiál předem neviděla. „Nebudu hlasovat o něčem, co jsem si nemohla prostudovat, uvedla po valné hromadě.

Na základě návrhu předloženého ministerstvem pak valná hromada odvolala všechny dřívější členy představenstva a všechny volené členy dozorčí rady. Přes-

tože proti jejich odvolání stejně jako později proti novým kandidátům hlasovali ostatní akcionáři prakticky jednomyslně, vedle ministerského hlasu zastupujícího dvoutřetinový podíl neměli šanci. Navíc, se jmény nově navržených členů doprovázených velmi stručnými životopisy se mohli seznámit až po přečtení ministerského návrhu, tedy těsně před hlasováním.

Některá jména vybraných kandidátů se sice předem objevila v tisku (EURO 9/1998), šlo však o neoficiální informace. Vůbec poprvé a prakticky až na valné hromadě se pro přítomné akcionáře mezi kandidáty do dozorčí rady objevil například zaměstnanec Elektrárny Mělník Jiří Třešňák. Do poslední chvíle se rovněž spekulovalo o tom, zda se nucený odchod dotkne i dlouholetého šéfa společnosti a předsedy představenstva Petra Karase nebo před rokem jmenovaného člena představenstva, generálního ředitele Jana Vacíka.

Konečný verdikt o obsazení vedení podniku si okamžitě vysloužil vlnu kritiky. Akcionáři kritizovali jak odvolání všech dosavadních členů, tak i nové obsazení funkcí. Rozčarováním nad razantní čistkou se však netajili ani mnozí hosté. „U některých nově jmenovaných členů nejsem přesvědčený o jejich odborné úrovni, uváděli například shodně analytici, kteří dění ve společnosti ČEZ sledují už delší dobu. Podle analytika ČSOB Martina Kocury se navíc střídají lidé na postech společnosti ČEZ příliš často. Od posledních změn totiž neuběhl ani rok. „Takové výměny rozhodně nejsou pro investory dobrým signálem, řekl.

Kvůli možnému střetu zájmů však zůstává otazníkem i účast některých odborníků. Nejmarkantnějším příkladem je Stanislav Svoboda. Do představenstva společnosti ČEZ byl jmenován přesto, že je zároveň nejvyšším šéfem Škody Praha, a dosud tak zastupuje zájmy firmy, která je generálním dodavatelem největší investiční akce společnosti ČEZ, jaderné elektrárny Temelín.

Přestože právě u něj nelze podle odborníků o křížení zájmů vůbec pochybovat, ministerstvo jeho jmenování tvrdě obhajuje. „Nikdo ho nedosadil, byl zvolen, uvedla Milada Vlasáková. „O střetu zájmu tady nemůže být žádná řeč, řekl rovněž náměstek ministra Grégra a nově zvolený místopředseda představenstva ČEZ Zdeněk Vorlíček. Podle ministra Grégra povede Svobodova přítomnost v představenstvu k lepší spolupráci při dostavbě jaderné elektrárny Temelín.

Podle opozičních politiků je ale jmenování Svobody učebnicovým příkladem střetu zájmů. Například představitelé Unie svobody (US) se již dali slyšet, že budou od vlády žádat vysvětlení. Bývalý ministr průmyslu Karel Kühnl (rovněž US) zdůraznil, že Temelín je pro Škodu Praha životně důležitou zakázkou za zhruba

30 miliard korun. Podnik řízený Stanislavem Svobodou žije prakticky pouze z této zakázky a v minulosti zbytečně tuto stavbu prodlužoval.

Svoboda se bude zcela jistě snažit vykroutit z tvrdého harmonogramu, který pro stavbu nedávno určilo staré vedení podniku ČEZ. Otázkou je, do jaké míry se dokáže rozpoltit na zasedáních představenstva společnosti ČEZ. Jak se například zachová ve chvíli, kdy tento orgán bude hlasovat o penalizaci jeho firmy? Klasická etika by mu radila postavit se a říci: „Odcházím z jednání, neboť jde o čistý příklad střetu zájmů.

O možném střetu zájmů se hovoří i u dalších členů představenstva. František Hezoučký dosud například zastával funkci hlavního inženýra ve švýcarské firmě Colenco, která je jedním ze subdodava-telů Temelína. Hezoučký má sice pověst jedinečného odborníka na jaderné elektrárny, avšak je také považován za „technického bohéma , který se snaží o - v některých případech údajně někdy i zbytečnou - maximální technickou kvalitu Temelína. Jeho návrhy směřující k tomu, aby technologie v nové jaderné elektrárně byla na současné světové úrovni, mohou vést k dalšímu zpoždění a zdražení výstavby. Právě symbiózu Svobody a Hezoučkého považují odpůrci nového vedení za nebezpečnou. Nejde prý o zpochybnění těchto dvou osob za každou cenu, ale o pracovní hypotézu ověřenou podle tendencí a tlaků z minulosti.

Další spornou osobou je podle Karla Kühnla i nový předseda představenstva a generální ředitel Milan Černý. „Je to sice odborník, ale u člověka s tak intenzivními soukromými aktivitami je velkým otazníkem, zda bude prosazovat zájmy energetické politiky státu, řekl. Navíc Černý je prostřednictvím české firmy Gas-Invest napojen na špičky ruského plynárenského podniku Gazexport, který je dceřinou společností monopolního Gazpromu (EURO 9/1998). Podle ministra Grégra to jsou však zbytečné obavy, protože Hezoučký a Černý se už svých dosavadních aktivit vzdali.

Akce velmi špinavé ruce

Přestože na valné hromadě ČEZ vystupovala za stát Milada Vlasáková, totální výměnu všech lidí vybojoval nepochybně hlavně ministr Miroslav Grégr. O svůj návrh se podle informací týdeníku EURO bil až do poslední minuty. Konečnou bitvu svedl těsně před valnou hromadou s Fondem národního majetku (FNM).

Tento vlastník akcií sice podobně jako u jiných strategických firem předal výkon akcionářských práv ministerstvu, přesto však není úplně ze hry. Plán Grégra silně ohrozil rozhodnutím, že zástupci ministerstva nepodepíše zplnomocnění pro valnou hromadu. Ministr však zřejmě i tuto překážku odstranil a pro podpis, který je v jiných případech formální záležitostí, si nakonec jela náměstkyně Vlasáková až v úterý po desáté hodině. Tedy v době, kdy už měla sedět na valné hromadě.

Příběh, který mohl při promeškání hodinového limitu skončit ostudou, se začal odvíjet už před Vánocemi. Člen prezidia FNM Michal Tošovský (ODS) 23. prosince upozornil své nadřízené, že navržení členové nového představenstva dosud neprošli požadovanou bezpečnostní prověrkou. Podle sdělení ministra Jaroslava Bašty přitom měly být výsledky prověrky k dispozici až v úterý 5. ledna, a to ve 14,00 hodin. Pro hlasování na valné hromadě, která byla svolána na desátou, by tak přišly s křížkem po funuse.

Proto Tošovský a později i další člen prezidia Václav Kupka žádali o svolání prezidia FNM na 4. ledna a o to, aby se na valné hromadě o nových členech představenstva a dozorčí rady nehlasovalo. „Výkonný výbor Fondu by na sebe neměl brát zodpovědnost za jakékoli významnější změny v elektrárenské společnosti ČEZ, uvedl Tošovský v pondělí před valnou hromadou pro ČTK.

Předseda prezidia FNM a ministr financí Ivo Svoboda však i nadále jakékoli diskuse odmítal a na užší schůzce prezidia 4. ledna žádal, aby výkonný výbor FNM svým podpisem zplnomocnění umožnil schválení nových členů představenstva a dozorčí rady tak, jak o nich rozhodla vláda.

Předseda výkonného výboru FNM Michal Hrubý žádal od Svobody, aby mu tento pokyn a potvrzení o tom, že navržené osoby byly zpravodajskými službami prověřeny, předal písemně. Pokud by se tak nestalo, Hrubý byl připraven nevydat ministerstvu pověření vykonávat akcionářská práva na valné hromadě. Přestože tento požadavek Svoboda rovněž odmítl, nakonec ho v úterý těsně po desáté hodině najednou splnil.

Ani on si však zřejmě nevzal chybějící prověrky na triko. I ministr bez portfeje a koordinátor zpravodajských služeb Jaroslav Bašta potvrdil, že na ministerstvo financí poslal 5. ledna, tedy v den konání valné hromady, oznámení, že podle prověrek jsou navrhovaní členové představenstva a dozorčí rady v pořádku.

Zdroje blízké jeho úřadu však připouštějí, že některá potvrzení se vydávala pod tlakem. Pracovníci příslušných služeb, tedy BIS a odpovědné složky ministerstva vnitra a ministerstva obrany, podle nich neměli na prověření potřebných skutečností dost času. Žádost na prověření kandidátů na funkce v ČEZ od Bašty odešla na zpravodajské služby až 14. 12. 1998.

„Je tady nával a uvědomujeme si, že to BIS nemohla i pomocí operativního šetření dotáhnout do konce, řekl tento zdroj. Proto se určilo jen to, zda jsou podle již dostupných informací BIS prověřované osoby spojeny s rizikovými faktory. Konkrétně zda u nich hrozí střet zájmů, nebo zda mohou být v budoucnu ovlivněni lobbistickými zájmy nebo skupinami spojenými s organizovaným zločinem. Kompletní a rozhodující prověrku udělá Národní bezpečnostní úřad později.

Na řadě je Unipetrol

Kompletní výměna představenstva a dozorčí rady byla podle lidí z okruhu ministra Grégra nutná hlavně kvůli problémům s Temelínem a pro snížení nákladů společnosti ČEZ. Ani jeden z těchto důvodů však oponenti nepovažují za opodstatněný. Důkazem, že šlo hlavně o politické obsazení funkcí, je podle nich i fakt, že v dozorčí radě usedli dva poslanci za ČSSD (Brožík a Laštůvka).

„Opravdu ze srdce sociální demokracii přeji, aby odolala nástrahám, včetně korupce, které taková postavení přinášejí, řekl exministr Kühnl. Pro kompletní čistku podle něj neměla sociální demokracie žádný věcný důvod.

S tím souhlasí i další odborníci. Problémy Temelína se podle nich vyřešily dodatečnými smlouvami uzavřenými v polovině minulého roku. „Harmonogram prací se nikdy neplnil tak hladce jako v posledních měsících, uvádějí shodně.

Rovněž výrazné snížení nákladů nebude podle nich snadné. „Jistěže tam nějaké rezervy vždycky jsou, ale je třeba si uvědomit, že ČEZ má relativně vysoký podíl fixních nákladů spojených například s nákupem paliva, říká analytik ČSOB Kocura.

Výsledek valné hromady, na které stát ukázal, že hodlá polostátní podniky dostat pod kontrolu i za cenu výměny odborníků za politiky, není překvapivý. Politiku tvrdé ruky a snahu o převzetí strategických firem vláda avizovala hned po svém nástupu. Po společnosti ČEZ je tak 29. ledna 1999 na řadě holding Unipetrol. Mimořádnou valnou hromadu svolává opět Grégrovo ministerstvo.