Zdá se, že nový předseda sněmovny Radek Vondráček usiluje o to, aby se od samého počátku své kariéry stal v pracovním kolektivu oblíbeným. Jeho rozhodnutí zrušit zákaz prodeje alkoholu při schůzích sněmovny může nicméně přivodit pozvednutí obočí u jeho téměř abstinujícího stranického šéfa, který si nejspíše bude klást otázku, zda ten jeho předseda sněmovny nejde Mirku Kalouskovi moc na ruku.
Vždyť zákaz prosadila v minulém volebním období Andrejova obdivovatelka Jermanová jako odvetu za Kalouskovy útoky na hnutí, a to včetně její garderoby.Vondráček může snadno kontrovat tím, co mnoho zkušených poslanců dávno ví; tedy že za střízliva se tahle práce dělat nedá, což se na smysluplnosti produkce minulé sněmovny evidentně projevilo. A proti tomu je těžké hledat argumenty.
Nicméně více starostí než předseda budou mít zodpovědní vedoucí v kantýnách, protože se budou muset vyrovnat s požadavkem nového protikuřáckého a protialkoholického zákona, který jim ukládá nenalévat hostům, u nichž lze předpokládat, že budou vykonávat činnost, při níž by mohli ohrozit zdraví či způsobit škodu. A to se právě poslanců při hlasování o mnohých legislativních předlohách velmi zřetelně dotýká. Na druhé straně lze s poměrně vysokou jistotou konstatovat, že pokud by někteří zákonodárci nebyli schopni hlasovat, protože budou ve stavu, „jak zákon káže“, mohlo by to ve skutečnosti zabránit schválení zákonů, jimiž bude způsobena škoda zřetelně většího než malého rozsahu.
Zcela nepochybně by stálo za zkoušku zjistit, jaký vliv na výkon ekonomiky by měl stav, kdyby většina zákonodárců byla celý rok na šrot a nebyla schopna hlasovat.
Někteří političtí komentátoři jsou toho názoru, že ten vliv by byl výrazně kladný, a proto naše politické elity udělají vše, aby se tento experiment s dopady několikanásobně překračujícími důsledky případného přistěhování centrál Googlu, Applu a Microsoftu najednou do Golčova Jeníkova, neuskutečnil.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
