V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie mají být zavřeny stovky provozoven zpracovávajících živočišné produkty. Důvodem je, že nevyhovují novým hygienickým normám. Zarážející je, že nikoho nezajímá, co to bude znamenat pro zákazníka.
NORMY JAKO NÁSTROJ KONKURENČNÍHO BOJE
Nikoho nezajímá, zda je konečný produkt zdravotně nezávadný. Nikdo si přece nestěžoval na nekvalitní maso vyrobené podle dřívějších norem. Zákazníci byli podle všeho spokojeni. Férové by bylo, kdyby tyto normy byly dobrovolné. Zákazník by si mohl vybrat, zda koupí ten nebo onen buřt, zda si připlatí za vyšší úroveň hygieny. Toho se však v Unii zřejmě právě bojí. Mohlo by se totiž ukázat, že laciné buřty, které nám chutnaly 40 let, nám budou chutnat dál.
PŘIJÍMAČKY ZNIČILY ČESKÉ ŠKOLSTVÍ
Univerzity a další školy chystají každoročně stále těžší a těžší testy, které nemohou zvládnout nejen běžní maturanti, ale ani profesoři, kteří zde vyučují. Písemné testy jsou přitom připraveny neprofesionálně, nevyváženě a často obsahují chyby. (Viz případ pražské právnické fakulty.) Přijímání na školu se tak stává spíše loterií. Proč ne? Český národ přece rád soutěží. Jenže zde se hazarduje s profesní budoucností celých populačních ročníků a poražených je až příliš mnoho. Jsou to nejen žáci, učitelé a rodiče, ale celý vzdělávací systém a potažmo celá společnost. Některé školy si neudržitelnost tohoto stavu včas uvědomily a oslovily profesionální firmy, které se tvorbou testů zabývají. Tyto firmy více než encyklopedické znalosti a abstraktní myšlenkové pochody zkoumají žákovy předpoklady, čtenářskou gramotnost a další dovednosti. Jak se s tím však mají vypořádat učitelé, když čtvrtina třídy dělá přijímací zkoušky podle modernějších kritérií a na zbytek čekají otázky typu „Kdy proběhla první Rodinova výstava v Praze?“
