Zámek v Dolních Břežanech u Prahy vlastní pražské arcibiskupství více než 300 let. Tedy s přestávkou během komunistického režimu a dalších let, kdy diecéze čekala, až se jí renesanční skvost vrátí v rámci církevních restitucí. V roce 2016 pak začala někdejší letní sídlo pražských arcibiskupů přestavovat na čtyřhvězdičkový hotel s novým názvem Clara Futura, tedy v latinském překladu „světlá budoucnost“. Tento název teď působí spíše ironicky než vznešeně.
Hrozí totiž, že arcibiskupství o svůj zámek znovu přijde. Tentokrát už natrvalo. Do náročné rekonstrukce přitom vložilo více než čtvrt miliardy korun, rok a půl tu skutečně provozovalo hotel, ale příjmy z ubytování zůstaly daleko za očekáváním církevních hodnostářů. Do nepříznivé situace navíc ještě zasáhla koronavirová krize, a arcibiskupství tak nakonec letos zámek zcela uzavřelo.
„Prodat ho je to poslední, co bychom teď chtěli,“ tvrdí vedoucí investičního odboru pražského arcibiskupství Vladimír Tylš. Diecéze se proto v posledních týdnech snaží jednat s několika hotelovými řetězci, které by zámek zkusily provozovat na vlastní riziko. Původně se předpokládalo, že zámecký hotel nebude mít nouzi o solventní hosty přijíždějící do dolnobřežanských výzkumných center laserové techniky ELI Beamlines či HiLASE. Ale to se nakonec nepotvrdilo, protože rozvoj těchto center se nevyvíjí tak, jak se předpokládalo.
Čtyřhvězdičkový hotel s kapacitou 41 pokojů, zastřešeným atriem, salonky, francouzskou restaurací, konferenčními prostorami a kaplí pro svatební obřady měl být ukázkovým příkladem nové strategie pražského arcibiskupství, které se po schválení církevních restitucí rozhodlo, že právě hotelnictví se stane jedním z pilířů investic diecéze. Ta si od hotelů slibovala trvalý příjem, který by v budoucnu mohl nahradit státní dotace. „Jenže se ukázalo, že hotelový byznys není v Česku zrovna obor, který by vzkvétal,“ říká starosta Dolních Břežan Věslav Michalik. Ten přesto doufá, že se situace brzy změní k lepšímu.
Ve svém zámku v Dolních Břežanech přitom diecéze po mnoho let plánovala vznik domova pokojného stáří. „Připravovali jsme se na to deset let. Pak se náhle rozhodnutí změnilo. Proč kardinál (Dominik) Duka začal najednou prosazovat otevření hotelu, nám nebylo jasné,“ říká jeden z bývalých zaměstnanců arcibiskupství, který si přál zůstat v anonymitě.
Není ostuda, když se něco nepodaří
Stejnou chybu arcibiskupství udělalo nákupem zámku Mostov na Chebsku v roce 2017. Zámek byl v posledních letech využíván taktéž jako hotel a arcibiskupství do jeho rekonstrukce vložilo další miliony korun. Jen renovace stropů přišla pražskou diecézi na 900 tisíc. Teď se chce zámeckého hotelu zbavit. Jeho prodej už inzeruje na specializovaných realitních stránkách Chateau.cz. „Nabídku inzerujeme relativně krátce,“ řekla k tomu Lucie Soukupová, realitní makléřka z Chateau.cz. Cena zámku se podle několika zdrojů týdeníku Euro z realitní branže může pohybovat mezi třiceti a čtyřiceti miliony korun.
„Naše očekávání spojená
s touto oblastí podnikání se nenaplnila, a to ze dvou důvodů. Jednak jsme byli
postaveni před úkol investovat do historických budov, což, jak se nakonec
ukázalo, je extrémně nákladné. A zadruhé se ukázalo, že nám pro tento druh
podnikání chybí i potřebné know-how. Nemyslíme si ale, že je ostudné, když se
v oblasti podnikání nepodaří všechno tak, jak si zpočátku člověk
představuje. Některé plány se realizovat podaří, jiné ne. Takový je nejen svět
podnikání,“ vysvětlil tiskový mluvčí pražského arcibiskupství Jiří Prinz.
Arcibiskupství má také
problémy s investicemi v Praze. V proluce v Růžové ulici v centru hlavního
města chtělo postavit multifunkční dům s byty a kancelářemi, ale územní
rozhodnutí na stavbu bylo zrušeno a celý projekt se tak ocitl na mrtvém bodě.
Nalili jsme si čistého vína
„Nemohu zastírat, že
ekonomická situace diecéze není optimální a je třeba reagovat na rychle se
měnící okolnosti mající vliv na financování církve, jako jsou kůrovcová
kalamita, pandemie koronaviru a další. Nebudu ani obhajovat některé nepříliš
povedené investice několika posledních let, jež nepřinášejí takové výnosy, v
jaké jsme doufali a o nichž jsem byl ujišťován,“ uvedl v nedávném dopise kněžím
pražské diecéze arcibiskup Duka.
Pražské arcibiskupství podle něj loni na podzim schválilo úplně novou hospodářskou strategii. „Nalili jsme si čistého vína, víme, kde se staly chyby, a jsme připraveni se z nich poučit. Mimo jiné proto jsem rozhodl, že správu diecéze budu vykonávat s pomocí dvou generálních vikářů,“ uvedl Duka. Nová ekonomická strategie podle něj především směřuje ke skutečné udržitelnosti, protože počínaje rokem 2042 musí být církev schopna stát finančně na vlastních nohou, a to bez ekonomické závislosti na státu, na kterou byla dlouhá léta zvyklá. Arcibiskupství se teď místo hotelů chce soustředit spíše na stavbu, prodej a pronájem bytů.
Byznysu s ubytováním se
přesto úplně nezbavuje. V dopise kněžím Duka vyzval k podpoře jednoho z
penzionů, který ve vlastnictví diecéze zůstává. „Arcibiskupský penzion Panský
dům, který je v Rožmitále pod Třemšínem, není dostatečně naplněn hosty. Z
hospodářského výsledku i tohoto objektu je financována hlavní činnost,
například včetně platů kněží. Je potřeba, abychom existenci tohoto rekreačního
zařízení dostali do povědomí věřících a jejich okolí. Když hledají ubytování
pro sebe a svoje rodiny a blízké na prázdniny i mimo ně, aby nehledali u
konkurence, ale přijeli do příjemných podmínek k nám, podpořit hospodářskou
činnost církve,“ napsal Duka.
Kvůli aktuálním
finančním problémům se letos na arcibiskupství odehrály také významné
personální změny. Narychlo musel do penze odejít dlouholetý ekonomický šéf
arcibiskupství Karel Štícha a za ekonomickou a hospodářskou činnost se nově
stal odpovědným generální vikář Jan Balík. „Řada lidí odešla, včetně mě, nebo
byla odejita,“ komentuje dění na arcibiskupství jeho někdejší zaměstnanec.
„Odejitý“ Karel Štícha byl přitom ještě v září 2017 během svatováclavské poutní
mše ve Staré Boleslavi samotným papežem Františkem povýšen do druhé třídy Řádu
svatého Řehoře Velikého a stal se „rytířem komandérem“ právě díky svým zásluhám
„o materiální zabezpečení církve“. Štícha je také duchovním otcem způsobu
církevních restitucí, které byly nakonec schváleny parlamentem před více než
sedmi lety a které vycházejí z rozdělení na přímé vracení majetku a na
vyplácení finančních náhrad.
Minusové hospodaření
Ztrátové projekty si teď církev nemůže dovolit. Výsledky hospodaření pražské diecéze v posledních letech jsou varováním před jakýmkoli dalším investičním dobrodružstvím. Hospodářská ztráta postupně narůstá a loni arcibiskupství prodělalo téměř 80 milionů korun, podobně jako v posledních třech letech. Hlavním výdajem arcibiskupství byly loni stejně jako v minulosti platy zaměstnanců, kterých je více než pět stovek. Jejich průměrná mzda se blíží 30 tisícům korun.
Letošní rok bude patrně
z hospodářského hlediska ještě horší. Celá katolická církev přišla během
pandemie o přibližně 220 milionů korun. Suma zahrnuje výpadek zisku z
kostelních sbírek, výpovědi z pronájmů provozoven a bytů, které katolická
církev spravuje, ztráty na vstupném do muzeí či z provozování hotelů a
restaurací. Církev navíc nadále poškozuje kůrovcová kalamita v jejích lesích.
Ztráty v lesním hospodářství už překročily 1,2 miliardy korun, a to
v době, kdy ceny dřeva na trhu kvůli přebytkům těžby od roku 2015
každoročně padají o pětinu.
Arcibiskupství dokonce v
červnu svolalo novou skupinu expertů, která mu má pomoci zvládnout ekonomické
obtíže. Jde celkem o dvacet interních i externích odborníků včetně ekonoma
investičních fondů Czech Fund Lukáše Kovandy, generálního ředitele Generali
Investments Josefa Beneše či bývalého předsedy Fondu národního majetku Romana
Češky. „Vaše úloha by měla spočívat v poskytování jak inspirativních nápadů,
tak zpětné vazby z terénu, z farností, v nichž působíte,“ naznačil úkoly nové
expertní skupiny generální vikář pražské diecéze Jan Balík.
