Zavřenou bránu v oprýskané zdi za monumentálním pomníkem Rudé armády zaznamená v centru Vídně málokdo. Většina turistů pokračuje bez povšimnutí o kus dál ke vchodu do veřejné přístupné části palácového komplexu s historickými zahradami, jehož nejznámější součástí je Belveder turkobijce Evžena Savojského. Právě tam je ke spatření například proslulý Polibek Gustava Klimta.
Obří rudoarmějec však střeží přístup do méně známého a veřejnosti uzavřeného Schwarzenberského paláce, který patří do rodinného jmění exministra zahraničí a bývalého prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga. A bohužel ho už léta střeží až příliš dobře.
V jednom traktu bydlí Schwarzenbergova manželka Theresie, postranní křídlo zase využívá švýcarské velvyslanectví. Pro většinu barokního areálu však knížecí rodina, která majetek spravuje skrze Knížecí schwarzenberskou rodinnou nadaci, už dvanáct let marně hledá využití. Je to přitom příběh plný arabských šajchů i evropských miliardářů, luxusních hotelů, kasin, velkých peněz a sporů o ně, stejně jako sporů mezi samotnými aristokraty.
Šestihvězdičkový hotel
Začněme v roce 2006, kdy palác přestal fungovat jako pětihvězdičkový hotel. Schwarzenbergové nikdy nechtěli zámek prodat, začali se proto poohlížet po investorovi, který by si palác dlouhodobě pronajal. Brzy se zdálo, že se jeden takový našel v osobě saúdského šajcha Muhammada bin Ísá al-Džábir, který přišel s plánem na zbudování luxusního „šestihvězdičkového“ hotelu za zhruba sto milionů eur.
Zákaz kebabu a deodoranty zdarma: Vídeň chce omezit zápach v metru
Al-Džábir není v Rakousku neznámé jméno, v tamních médiích se často skloňovalo v souvislosti s investicemi do luxusních nemovitostí, aerolinek nebo výrobce lyží Kneissl. Často šlo spíš o silná prohlášení než skutečné miliardové nákupy. Mnoho šajchem avizovaných projektů se buď vůbec neuskutečnilo, nebo zkrachovalo.
A to je bohužel i případ Schwarzenberského paláce. Navzdory udělení veškerých povolení a skutečnosti, že al-Džábir už najímal hvězdné kuchaře do hotelové restaurace, se s přestavbou nikdy nezačalo. Podle všeho se šajchovi nepodařilo sehnat dodatečných 20 milionů eur a v roce 2011 projekt definitivně padnul.
V roli jednoho z menších podílníků vystupovala tehdy rodina Breitenederova, která vydělala jmění na výstavbě a provozu garáží. Podzemní garáž s dvěma sty místy se měla zbudovat i pod chystaným hotelem. Dnes se podle deníku Kurier Breitenederovi s Al Jabarem soudí, zájem o palác však vlastníci „garážového impéria“ nikdy úplně neztratili a ještě se k nim vrátíme.
Knížecí kasino
Nadějněji vypadal pozdější záměr švýcarské hazardní skupiny Grand Casino Baden, která v paláci plánovala zbudovat luxusní kasino. Rakouský stát tehdy připravoval demonopolizaci trhu kasin, který do té doby ovládala a v podstatě doposud ovládá společnost Casinos Austria s třetinovou státní účastí. Švýcarům se podařilo získat jednu ze tří nově vydaných licencí na provoz kasina. Díky herně ve Schwarzenberském paláci by se tak Grand Casino Baden stalo jedním z prvních konkurentů hazardního molochu a neomezeného vládce tamního trhu. Zdálo se, že investici za 50 milionů eur nestojí už nic v cestě.
Jenže Casinos Austria se s příchodem konkurence nesmířily, společnost udělení licencí napadla u soudů, které je po dle deníku Der Standard kvůli chybám zrušily. Nové výběrové řízení už ministerstvo financí nevypsalo a Švýcarům postupem času došla trpělivost. Ačkoliv webové stránky s detailním popisem a vizualizacemi plánovaného kasina jsou stále dostupné, skupina týdeníku Euro potvrdila, že záměr už není aktuální. „Tento projekt jsme již uzavřeli,“ uvedla Nina Ljutowová z Grand Casino Baden.
Obří rudoarmějec střeží přístup do Schwarzenberského paláce
Za zmínku ještě stojí, že mezitím se ve společnosti Casinos Austria přeskupila vlastnická struktura a největší, 34procentní podíl dnes drží Sazka Group Karla Komárka a Jiřího Šmejce. Krach „knížecího“ kasina tak přišel vhod i českým miliardářům.
Navzdory tomu všemu je však v současnosti branou ve zdi paláce možné pozorovat stavební stroje a probíhající práce, stručná cedulka pak informuje o uděleném stavebním povolení. Co zde vzniká, však není úplně jasné. Michael Sterneck, který stojí v čele společnosti Schwarzenberg Holding, týdeníku Euro bez dalších detailů sdělil, že se jedná o výstavbu podzemních garáží.
Podle vídeňského architekta Ralfa Bocka, který je členem iniciativy obyvatel okolních domů, jde o realizaci původních plánů rodiny Breitenederů pro zamýšlený hotel. Ty zůstávaly aktuální navzdory tomu, že se záměr na využití budovy postupně měnil. „Podzemní garáže jsou ve výstavbě, ačkoliv pro ně není využití,“ podivuje se. Komu však mají garáže sloužit nyní, není zřejmé a netuší to ani Bock. Podle dopisu profesorky vídeňské techniky Evy Bergerové vicestarostce Marii Vassilakou, který má týdeník Euro k dispozici, však okolnosti nasvědčují tomu, že zde vzniknou exkluzivní byty.
Druhá největší zahrádka ve Vídni
Bergerová je generální sekretářkou Rakouské společnosti pro historické zahrady, která se podobně jako Bock a další organizace zabývající se ochranou památek začala o areál intenzivně zajímat. Příčinou však nebylo ani tak dění okolo samotného paláce, ale nejnovější plány na opačném konci Schwarzenberské zahrady směrem k vídeňskému hlavnímu nádraží.
V jedné z budov zde kdysi fungovala populární restaurace Belveder Stöckl, která je však už také dvě desetiletí mimo provoz.
Vídeňský hostinský Walter Welledits před dvěma lety uzavřel s knížecí nadací smlouvu o jejím pronájmu na 70 let. Za pět až šest milionů eur zde plánuje nejen obnovit gastronomický provoz, ale také vybudovat pivovar s venkovní zahrádkou o třech tisících metrech čtverečních a místem pro 600 až 800 hostů. Po známém Schweizerhausu by šlo o druhou největší zahrádku ve Vídni. Welledits s tím má nejlepší zkušenosti, sám už provozuje pivovar s restaurací Salm Bräu na opačné straně zámeckého komplexu vedle vstupu do spodního traktu Belvederu.
Místní obyvatelé se však obávají nadměrného hluku a mluví o nepřetržitém „Oktoberfestu“. Namítají také, že zbudování zahrádky a několika plánovaných objektů ohrozí cenné historické prvky v zahradě, které si zaslouží ochranu.
Knížecí nadaci pak vytýkají především absenci konceptu, který by se zabýval budoucností rozsáhlého areálu jako celku. „Park se rozčtvrtí a zastaví boudami, aniž by se městem Vídní nebo Rakouskou republikou odsouhlasil celkový koncept rekonstrukce historických objektů,“ kritizuje Bock.
Investor veškeré výtky odmítá. Hluk podle něj nepřesáhne povolené limity a vůči výstavbě pivovarské zahrádky se podle něj ohrazují především lidé, kteří doposud měli „privilegium“ využívat široké veřejnosti uzavřenou Schwarzenberskou zahradu a chtějí, aby to tak zůstalo. Park byl totiž až doposud za roční poplatek přístupný obyvatelům okolních domů nebo blízkým mateřským školám, kvůli chystané výstavbě restauračního zařízení se však prozatím uzavřel i pro ně.
Čtěte také: Philip Morris do vídeňských trafik nasadil scannery obličeje. Kuřákům nabízí „cigarety na míru“
Podobně argumentuje i syn Karla Schwarzenberga Johannes zvaný Aki, který se stará o rodinný majetek v Rakousku. Podle něj přitom vybudování pivovarské zahrádky blokuje i část knížecí rodiny. „Je to trochu i rodinný spor. Mezi kritiky je třeba moje teta Rosemarie Lichtenstein. A také někteří další příbuzní chtějí zachovat status quo,“ řekl Johannes Schwarzenberg bulvárnímu deníku Krone.
O projekt se každopádně začalo zajímat i UNESCO, a zda zahrádka vznikne, nebo ne, zůstává nadále otevřené. Trampoty s knížecím palácem tedy ještě zdaleka nekončí.
Dále čtěte:
Pivní mafie na Dunaji: Vídeň trápí černý prodej piva na náplavce
Lidé z Jezerního Města. Vídeň staví ekologické sídliště budoucnosti
Pražská inspirace Vídní a Berlínem? Úplně mimo
