Trať na pražské letiště má být hotová mezi roky 2023 a 2024. Vyjít by měla zhruba na 20 miliard korun. Oznámil to premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) se nyní počítá s variantou vedoucí trať tunelem přes Střešovice. Tuto dražší variantu prosazuje radnice Prahy 6. Není ale zdaleka jisté, že na tuto variantu přispěje Evropská unie.
„Jediný problém je s jedním malým úsekem této stavby, což je propojení mezi Dejvickou a Veleslavínem, “ uvedl Ťok. Radnice nesouhlasí s modernizací tratě ve stávající stopě, dlouhodobě požaduje podpovrchovou variantu. Podle Ťoka ale evropské orgány Česko vyzvaly, aby stát plán na vedení trasy na letiště a dále do Kladna v tomto území zlevnil. Zlevnění nicméně naráží na odpor městské části a hrozí, že kvůli tomuto úseku nebude postaven celý projekt, dodal ministr.
Radnice podle mluvčího Martina Churavého na svém požadavku trvá. „Předložená ražená varianta v nové, přímější stopě, splňuje nejen všechny požadavky městské části, ale přináší navíc i další zefektivnění celé trati ve formě zkrácení jízdní doby,“ řekl Churavý. Uvolněné prostory na povrchu navíc získají využití pro volný čas obyvatel, což se podle mluvčího do efektivity investice započítává velmi obtížně, nicméně se na to nesmí zapomínat.
O dotace může ČR přijít jen na problematický úsek
Pokud se nepodaří prosadit proplacení raženého tunelu z evropských peněz, bude muset Česko najít jiné vlastní zdroje, uvedl Ťok. Pro celý projekt, dříve označovaný za rychlodráhu na letiště, se počítá se spolufinancováním z Operačního programu doprava II.
Podle mluvčího SŽDC Jakuba Ptačinského hrozí, že ČR přijde jen o dotace na problematický úsek. Celá stavba je totiž rozdělená do několika fází a evropské orgány mají problém jen s uvedeným úsekem mezi Dejvickou a Veleslavínem. Nová trasa na letiště a současná trať do Kladna má být dvojkolejná a plně elektrifikovaná. Ve městě se počítá s tím, že by jí mohly vlaky projíždět osmdesátikilometrovou rychlostí, za Prahou by se pak vlaky mohly rozjet rychlostí 120 až 140 kilometrů v hodině.
Bude se na českých tratích jezdit 300 km/h?
Kromě trasy na letiště se dnešní jednání premiéra s představiteli Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a ministerstva dopravy týkalo i přípravy vysokorychlostních tratí. Do konce roku tak má úřad vládě předložit materiál popisující vývoj přípravy železničních spojení pro rychlost nad 300 kilometrů v hodině.
Nejreálnější je podle Sobotky vznik napojení na rychlotratě v západní Evropě přes Berlín a Drážďany. Přeshraniční spojení Drážďany - Praha sice zatím v německém plánu na rozvoj vysokorychlostní železnice vysokou prioritu nemá, vláda se ale pokusí tento stav napravit. Další zvažovanou vysokorychlostní tratí je spojení Prahy a Brna s logickým pokračováním na Vídeň, Bratislavu a Budapešť.
Ještě letos nebo napřesrok by přitom mohlo být podle Sobotky jasné, jak se německá strana k revizi svého plánu rychlostních tratí postaví. Pokud bude trať zařazena do spolkového plánu dopravy, bude zřejmé, že má německá strana chuť na tomto spojení spolupracovat a je reálné i její financování z evropských peněz. Do roku 2025 by se pak mohl začít stavět první úsek z Prahy do Litoměřic.
Čtěte také:
Švýcaři otevřeli nejdelší a nejhlubší železniční tunel světa