Management České spořitelny projde výraznou obměnou
Původně šéf České spořitelny Jack Stack plánoval své letošní srpnové šedesátiny oslavit s přáteli v New Yorku. Nestalo se. Nakonec ho ředitel Erste Bank Andreas Treichl na podzim 2004 přesvědčil, že léto 2005 není tím správným termínem pro ukončení působení v čele České spořitelny a Stack podepsal prodloužení kontraktu o další dva roky. I prodloužený mandát ale příští rok na počátku léta vyprší a Stack prohlašuje, že již rozhodně v čele spořitelny déle setrvat nehodlá. „Chystám se zpátky do New Yorku. Jedna kapitola skončila, druhá začne. Pro rodinu je návrat to nejlepší. Ještě před odjezdem si ale nenechám ujít, ostatně jako každý rok, karlovarský filmový festival. Co budu dělat potom, zatím nevím. Mám takovou zkušenost, že moje místa 'se mi přihodila', že jsem aktivně nic nevyhledával. Tak uvidíme. Možná budu učit, zatím však nemám žádné nabídky,“ řekl v srpnu týdeníku Ekonom.
Stack končí.
S blížící se výměnou v čele spořitelny se znovu začínají rojit spekulace, kdo Stacka nahradí. Již před dvěma roky se shodně psalo o boji o nástupnictví mezi členy představenstva spořitelny Danielem Helerem, Martinem Škopkem a Dušanem Baranem. Sázet na to, že napodruhé to někomu z této trojice vyjde, se ale moc nevyplatí. Šéf skupiny Erste Andreas Treichl totiž manažerům spořitelny řekl, že v čele banky by v budoucnu rád viděl osobnosti, které mají zkušenosti z více trhů. Další kariérní růst a získání zkušenosti odjinud je také důvodem, proč se vrcholní manažeři spořitelny chystají pár let pracovat v Kyjevě a v Bukurešti. Šéf nejdůležitější retailové části České spořitelny Martin Škopek přijal nabídku řídit retailové bankovnictví v rumunské akvizici Erste - bance BCR (Banca Comerciala Romana). Další dva vysoce postavení manažeři - členové senior managementu - Josef Síkela a Pavel Cetkovský posílí představenstvo ukrajinské Bank Prestige. Čtvrtým mužem, který opustí spořitelnu a přesídlí do Kyjeva, je Josef Šurýn, který se doposud specializoval na kreditní riziko a působil jako ředitel odboru restrukturalizace a vymáhání pohledávek. Proč do Rumunska odchází z Česka jeden manažer a na Ukrajinu tři? Možná se jedná o náhodu. Lidé z České spořitelny ale vysvětlují přesuny tím, že v představenstvu BCR zasedne výrazně více lidí z Rakouska než v Bank Prestige. Jedná se přece jen o násobně větší transakci, kterou chce mít centrála Erste spíše pod kontrolou. Zatímco za 62 procent BCR Erste zaplatila 3,75 miliardy eur, 50,5 procenta Bank Prestige přišlo jen na 27,7 milionu eur. Rozdíl v ceně se dá vysvětlit jednoduše: zatímco BCR je jedničkou rumunského trhu se třemi miliony klientů, 370 pobočkami, dvanácti tisíci zaměstnanci a potenciálem stát se během pár let nejziskovější částí skupiny Erste, Bank Prestige je start-up projektem zrozeným na konci roku 2005, doposud vlastněným managementem.
Pracují v nejistotě.
Nejistota, kdo přijde po Stackovi, je ostatně důvodem, proč nadprůměrně stabilnímu týmu manažerů České spořitelny hrozí rozpad. Šéfové jiných bank potvrzují, že lidé ze spořitelny, kteří byli v minulých letech vůči nabídkám na přestup ke konkurenci imunní, nyní začínají na vábení konkurentů slyšet. K žádnému přestupu sice zatím nedošlo, sám Martin Škopek ale týdeníku EURO potvrdil, že vyjednával o přestupu například se skupinou PPF. Ředitel Erste Bank Andreas Treichl tvrdí, že správný čas na to představit nástupce Jacka Stacka ještě nenastal, a rozhodnuto není ani o tom, zda jím bude Čech, nebo cizinec. „Ne, nerozhodl jsem se. Ani si nemyslím, že by národnost nového šéfa spořitelny byla důležitá. Jsme středoevropská banka a předpokládám, že top manažeři v našich bankách budou jednat jako Středoevropané,“ řekl Treichl v dubnu Hospodářským novinám. Jeho jarním slovům, že stále ještě není jasno, se dá zřejmě i na podzim věřit. Zasvěcení se nicméně shodují na dvou možných lidech, kteří by mohli Stacka vystřídat.
Kysilka, nebo Mittendorfer.
Manažerem, jehož by rád v čele spořitelny viděl odcházející Jack Stack, je někdejší viceguverenér České národní banky a současný člen představenstva spořitelny Pavel Kysilka (48). Ten je v představenstvu banky teprve od podzimu 2004 a jeho jmenování do něj krátce poté, co Jack Stack podepsal prodloužení kontraktu do roku 2007, není náhodné. Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že jmenování Kysilky do představenstva bylo jednou ze Stackových podmínek pro prodloužení mandátu. Stackovi je Kysilka z představenstva zřejmě nejbližší. Ve vedení spořitelny je navíc zodpovědný za poslední z velkých projektů rozjetých Stackem - program Banka první volby. Tento soubor opatření, který Stack nazývá druhou transformací spořitelny, vychází z manažerských idejí někdejšího šéfa General Electric Jacka Welshe. Jeho cílem je především zlepšení interních procesů a zvýšení iniciativy zaměstnanců. Proti Kysilkovi hovoří naopak fakt, že v současnosti vede z hlediska výnosů nepříliš významnou část banky. Nyní je zodpovědný za oblast platebního styku, ekonomickou analýzu, bezpečnost a EU kancelář. Favoritem Andrease Treichla je ale zřejmě někdo jiný. Mezi zaměstnanci České spořitelny se stále více skloňuje jméno Gernot Mittendorfer (42). Ten od roku 1999 působil v Erste Bank Sparkassen (CR) jako člen představenstva odpovědný za oblast drobného bankovnictví. Po akvizici České spořitelny byl od července 2000 čtyři roky členem představenstva spořitelny s odpovědností za komerční bankovnictví včetně komunálního financování a financování nemovitostí. Před dvěma roky na členství v představenstvu české banky rezignoval a byl v rámci Erste pověřen šéfováním Salzburger Sparkasse. Jeho návrat do Česka by nejvíce odpovídal představám Andrease Treichla o postupném kariérním růstu a přeshraniční mobilitě uvnitř skupiny Erste. Úvahu o tom, že právě Mittendorfer by mohl být nejvhodnějším kandidátem, lze ale rozvinout ještě dále. Okolo roku 2010 odejde do důchodu Elisabeth Bieyleben-Koren, místopředsedkyně představenstva Erste Bank zodpovědná za retail, privátní bankovnictví a správu aktiv. Na toto místo by pak mohl být Mittendorfer vhodným kandidátem. Uprázdněný post šéfa České spořitelny by, pokud obstojí v Rumunsku, mohl získat Martin Škopek. Těžko si lze totiž představit, že by ho po rumunské anabázi jiné než šéfovské místo ještě mohlo oslovit. Navíc i během svého rumunského angažmá zůstane zapůjčeným zaměstnancem České spořitelny s otevřenou možností se do banky vrátit. Na to, že by po návratu do Prahy chtěl znovu usednout na náměstkovské místo s odpovědností za retail, ale nevypadá. Ostatně ani jmenování jeho nástupce Jiřího Škorvagy není jmenováním dočasným, do návratu Škopka do Prahy. Spekulace, kdo stane v čele České spořitelny po Stackovi, by měli skončit v únoru či březnu příštího roku.
Martin Škopek Už jsem chtěl změnu V uplynulém týdnu skupina Erste definitivně získala rumunskou Banca Comerciala Romana. Banku sice měla Erste jistou od prosince minulého roku, kdy za 62 procent jejích akcií nabídla 3,75 miliardy eur, až 12. října však došlo na placení a předání akcií. Krátce poté, co Erste získala nad bankou kontrolu, obměnila dozorčí radu a odtajnila kandidáty do nového představenstva. Na zasedání dozorčí rady 18. října by měl do něj být jmenován také Martin Škopek (39), který doposud řídil z pozice člena představenstva retailové bankovnictví České spořitelny. Retail by měl mít na starost i v BCR.
EURO: Proč přijmete nabídku na přesun do Bukurešti? ŠKOPEK: Těch důvodů je několik. Myslím si, že skupina Erste má stále ještě potenciál na další expanzi a také na hlubší vytěžení dosavadních akvizic. To, co se nám podařilo za sedm let v České spořitelně, je velmi dobrou vizitkou a vstupenkou k tomu, aby se mohl člověk chopit něčeho podobného, možná pro Erste ještě cennějšího. Pokud se všechny předpoklady obchodního plánu BCR naplní, stane se během dvou maximálně tří let vlajkovou lodí Erste.
EURO: BCR by měla ve všech důležitých parametrech předstihnout Českou spořitelnu? ŠKOPEK: Nevím, zda ve všech. V tom nejdůležitějším - ziskovosti - ale ano. (Erste po akvizici uvedla, že koupě BCR bude výrazně ziskovější, než dříve odhadovala. V letošním roce by čistý zisk BCR měl dosáhnout přibližně 250 milionů eur. Do roku 2009 by čistý zisk BCR měl podle odhadů Erste ročně růst o více než čtyřicet procent - pozn. redakce.)
EURO: Mezi pražskými bankéři se říká, že váš odchod do Rumunska je reakcí Erste na nabídku PPF, abyste šéfoval některé z jejích východních akvizic. Je to pravda? ŠKOPEK: Je pravda, že jsem s vedením PPF nějaké rozhovory o možnosti posílit jejich tým vedl. Již další dobu jsem ale s Andreasem Treichlem diskutoval o tom, co dál. V České spořitelně jsem od konce roku 1999 a je jasné, že pokud se skupina rozvíjí tak rychle, je potřeba, aby měl člověk zkušenost a srovnání z několika trhů a ne jenom z jednoho. Jen díky tomu může být nezávislý při rozhodování o dalších strategiích skupiny. Zájmem Andrease Treichla je mít ve skupině manažery, kteří mají zkušenosti ze dvou, raději ale ze tří či čtyř trhů.
EURO: Jak dlouhý kontrakt budete mít v Rumunsku? ŠKOPEK: Zatím nemám nic podepsané. Je to ale natolik velká firma, že nemá cenu tam chodit na rok či rok a půl. Úspěch té banky se může dostavit až za dva tři či více let. Předpokládám, že až dojde na podpis smlouvy, bude se jednat o kontrakt na minimálně dva až tři roky.
EURO: Těší se na přesun do Bukurešti vaše rodina? ŠKOPEK: Nemůžu říci, že se přímo těší. Jak už to bývá, sešlo se nyní více věcí najednou, které je potřeba dát dohromady. Před čtyřmi měsíci se mi rozrostla rodina, což při rozhodování také sehrálo roli. Zatím jsme se dohodli, že mi budou poskytovat podporu na dálku a nebudou mne v prvním roce do Bukurešti doprovázet. Má to logické opodstatnění, protože člověk by se měl minimálně v tom počátečním období maximálně koncentrovat na práci.
EURO: Jaký je rumunský retailový trh? ŠKOPEK: Tamní trh z hlediska produktů, nároků klientů i kupní síly připomíná český v letech 1997 až 1998. Je to trh, který je v těch důležitých produktových řadách, jako jsou hypotéky, kreditní karty či financování aut přes leasing, na rychlé trajektorii růstu, ale z relativně malých čísel. Bankovnictví tam není tak koncentrované jako v Česku. Je tam pět až šest velkých bank, které se všechny snaží posilovat své tržní podíly. Privatizace bankovního sektoru je tam již ukončena, jedinou státní bankou je spořitelna CEC, jejíž odstátnění se také chylí ke konci.
EURO: Kolik lidí si chcete vzít z České spořitelny s sebou? ŠKOPEK: Nad otázkou vytvoření stabilního týmu v Rumunsku nepřemýšlím. Pro každou oblast, kterou bude třeba transformovat, dávám dohromady skupinky expertů v rámci celé skupiny Erste. Hledám lidi s know-how v oblasti karet, mikrofirem, kvality služeb a tak dále. To je to, co mne nyní zajímá více, než abych přemýšlel, kdo tam se mnou půjde na tři čtyři či pět let. Samozřejmě, že nastanou i případy, že se tam někdo rozhodne zůstat déle.
EURO: Proč jste jako svého nástupce v České spořitelně doporučil Jiřího Škorvagu? ŠKOPEK: Je to do určité míry zachování kontinuity. Na druhé straně může určitě přinést inovaci, které jsem já po sedmi letech již nebyl schopen. Volbu jsme samozřejmě konzultovali s Jackem Stackem a Andreasem Treichlem.
Jiří Škorvaga Procházíme nebezpečným obdobím
Jiří Škorvaga (43), dosavadní ředitel úseku Řízení obchodu, nahradí Martina Škopka v pozici člena představenstva České spořitelny odpovědného za retailové bankovnictví. Jeho volba nepředstavuje velkou změnu a vlastně je logická. Škopek se Škorvagou totiž tvořili již v minulosti tým, který hodně věcí řešil společně.
EURO: Co budete jako šéf retailu České spořitelny dělat jinak než Martin Škopek? ŠKORVAGA: Byl jsem blízko všemu, co se v minulosti ve spořitelně dělalo. Společně s Martinem Škopkem jsme řešili, že nám věčně nejdou bankomaty, že naši lidé neumějí jednat s klientem. Tato doba je pryč, nyní budeme řešit jiné problémy. Myslím, že současné období je pro spořitelnu poměrně nebezpečné: máme velmi dobré výsledky a z toho plyne tendence věci zafixovat a moc je neměnit. Potřeba vybudit znovu zaměstnance, aby se rozhlíželi, jak se trh mění a inovovali, je důvodem, proč jsme vyhlásili projekt Banka první volby.
EURO: Budete měnit počet či lokalizaci pobočkové sítě? ŠKORVAGA: Momentálně děláme ve spolupráci s McKinsey & Co. projekt Strategie pobočkové sítě, který má odpovědět na otázku, jak má ve střednědobém horizontu vypadat pobočková síť spořitelny, aby byla i do budoucna naší konkurenční výhodou.
EURO: Zda je poboček nyní moc, či málo, tedy nevíte? ŠKORVAGA: Určitě nebudeme počet poboček snižovat. Budeme ale měnit jejich strukturu. Pobočková síť je velkou nákladovou položkou, jež navíc vyžaduje dynamické změny tak, jak se mění chování lidí. Budeme mít více různých formátů poboček, které se budou lišit podle toho, jakou klientelu v konkrétním místě máme.
EURO: Budete otevírat více poboček v nákupních centrech? ŠKORVAGA: Za ta léta již bezpečně víme, co funguje a co nefunguje. Z hlediska návratnosti je velmi problematické otevírat v nákupním centru zcela novou plnoformátovou pobočku. Naopak víme, že se vyplatí přesouvat do nákupních center pobočky, které jsou v blízkosti obchodního centra.
EURO: V čem bude retail v České spořitelně za tři roky jiný než dnes? ŠKORVAGA: Myslíme si, že trh, který již několik let roste, poroste i v budoucnu. Nepůjdeme tedy určitě cestou redukce nákladů. Chceme být připravení na expanzi trhu. Chceme být také dobře připraveni na moment, kdy se trh začne posouvat od půjčování peněz k investování.
EURO: Kdy podle vás nastane doba, kdy Češi začnou masivně investovat? ŠKORVAGA: Myslím, že budeme překvapeni rychlostí toho, kdy to nastane. Nerad bych se dostal do situace, že jsem tím zaskočen. Změna banky z jednoho modelu do druhého si totiž vyžádá několik let.
