Motokovu by stačily peníze, příchod výrobce traktorů prý není důležitý
O Zetoru Brno, tradičním výrobci traktorů, se již nahlas hovoří jako o jedné ze tří firem, které by měly být přednostně oživeny prostřednictvím vládního revitalizačního programu (EURO 44/1999). Zatím však není jasné, zda se firma ambiciózního projekt u vůbec bude chtít zúčastnit. „Doposud jsme žádný souhlas nedali. Čekáme, až budou zveřejněny konkrétní podmínky revitalizace, říká René Kraus, předseda představenstva Zetoru.
Kraus je i generálním ředitelem akciové společnosti Motokov, která je od loňského července významným akcionářem Zetoru (respektive její dceřiná společnost Motokov International). Zatím má Motokov minoritu (viz graf), ale opční smlouva se státní Kon solidační bankou, druhým rozhodujícím akcionářem, jej zavazuje nejpozději do konce roku 2000 odkoupit i zbylé akcie. Tím by obchodní firma Motokov podnik zcela ovládla.
Nechceme návrat zpět.
Se zařazením do revitalizačního programu nemusí vyslovit souhlas jenom orgány státem zřízené Revitalizační agentury, ale i druhá strana, tedy představenstvo a akcionáři dotčeného podniku. René Kraus říká, že své ano řeknou v tom případě, že navržený plán restrukturalizace nebude v rozporu s tím, co firma v této oblasti sama v posledních měsících učinila. „Ne že bychom pomoc agentury odmítali, ale nechceme začínat opět od samého začátku. Náš progra m restrukturalizace jsme zahájili již v únoru a nyní jsme někde uprostřed či v druhé polovině procesu.
Zetor se potýká s vážnými problémy po celá devadesátá léta. Letos však na podnik finanční krize dolehla s nebývalou silou. Od konce února do konce srpna vůbec nevyráběl. Teprve na začátku září začaly výrobní linky opět opouštět nové traktory. Bylo to poté, co se firmě podařilo dojednat s Komerční bankou speciální program financování. Banka podle svého mluvčího Iva Polišenského poskytuje firmě prostředky pouze účelově - jen na výrobu konkrétní série traktorů. Mohou být použity pouze k hrazení přímých výrobních nákladů, ne už například na staré závazky či odměny manažerů. Na plnění podmínek dohlíží v Brně bankou pověřená inspekční společnost, která schvaluje každou fakturu. Pro peněžní ústav z tohoto úvěrového obchodu vlast ně neplynou žádná rizika, protože projekt je chráněn pojistkou u Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a z menší části jej kryjí v bance složená depozita vlastníků Zetoru.
Na financování výroby první série (tisíc šest traktorů) poskytla Komerční banka 380 milionů korun. Ta se podařila dokončit, ale se zhruba měsíčním zpožděním. V těchto dnech se připravuje výroba druhé série (1500 traktorů), na niž Komerční banka pos kytne asi půl miliardy korun. Zetor chtěl do konce roku stihnout ještě sérii třetí, ale v tuto chvíli se splnění plánu jeví jako zcela nepravděpodobné. Na začátku roku se počítalo s celkovou roční výrobou jedenácti tisíc traktorů, ve skutečnost i to však budou jen necelé čtyři tisíce. Proto i letošní rok bude jeho hospodaření ztrátové.
Další mimořádná hromada.
Zvolený způsob financování sice řeší akutní nedostatek cash flow, ale určitě není systémovým řešením, které by Zetoru umožnilo dlouhodobě přežít. Cílem kroku je jediné - udržet firmu při životě až do příchodu nového strategického partnera. Od něho se očekává, že do podniku přinese nový kapitál. Zda se takového partnera podaří nalézt, není jisté. Bude záležet na tom, jaké mu budou vytvořeny investiční podmínky.
Letošního 25. listopadu se sejde mimořádná valná hromada Zetoru. Její program je poměrně stručný - odsouhlasit snížení základního jmění z nynějších 4,139 miliardy na 2,483 miliardy korun. Důvodem je úhrada ztráty z minulých let, jejíž kumulova ná hodnota již dosáhla 2,72 miliardy korun. Podle šéfa představenstva Krause by ještě na této valné hromadě měl být také deklarován úmysl obou hlavních akcionářů - tedy Motokovu a Konsolidační banky - navýšit opět jmění úpisem nových akcií. O t omto úpisu, jeho hodnotě i lhůtě pro upisování má být rozhodnuto na další mimořádné valné hromadě. Ta by se měla sejít zhruba za dva až tři měsíce po první.
Motokov chce upisovat, banka ne.
Prvotním záměrem je, aby novou emisi akcií upisoval vybraný strategický partner. Zda se vedle něj zúčastní i Motokov a Konsolidační banka, není rozhodnuto. Zatímco Motokov je podle svého ředitele Krause na úpis připraven, Konsolidační banka pouze v krajním případě. „Jen v případě, kdyby to byla jedna z podmínek vznesených vybraným strategickým partnerem a pro Zetor by z toho plynuly nějaké výhody. Jinak s tím nepočítáme, potvrdila postoj Konsolidační banky její vrchní ředitelka Zlata Gröningerová.
Výběr strategického partnera probíhá zatím zcela v režii Motokovu. Konsolidační banka se chce do věci vložit až v závěrečné fázi. Objevují se však dohady, jak aktivně Motokov partnera hledá. Odborový předák brněnského Zetoru Miloš Launa si prý není jist, zda tuto činnost Motokov skutečně bere vážně. „Doba si žádá hledání zahraničních partnerů a bylo by netaktické říkat, že žádného partnera nepotřebujeme. Launa si totiž myslí, že jakákoliv firma z oboru, která má svoji obchodní síť, je pro Motokov přímou konkurencí, a proto bude mít strach nějaký podíl přenechat. „Možná i proto byla dříve ze Zetoru vytlačena firma John Deere, světová jednička ve výrobě traktorů, soudí Launa.
Americká společnost John Deere, vyrábějící zemědělskou techniku, spolu s korejskou Daewoo a domácím Motokovem byly v roce 1996 údajně jedinými z asi dvaceti oslovených firem, které skutečně projevily zájem zúčastnit se výběrového říz ení na nového majitele Zetoru. První dvě od svého záměru nakonec na poslední chvíli upustily a závěrečného kola se zúčastnil již jen Motokov. Klausova vláda v srpnu 1997 přímý prodej české firmě schválila stejně jako rozsáhlou finanční restrukturalizaci Zetoru.
Prodej traktorů Zetor se na celkovém loňském obratu mateřské a. s. Motokov podílel 25 procenty. U Motokovu International, který sdružuje zahraniční afilace, to bylo plných 60 procent, tedy naprosto rozhodující položka. Strach z konkurence disp onující obchodní sítí by tedy mohl být na místě.
Ředitel Motokovu Kraus však důrazně odmítá, že by hledání partnera nemysleli vážně. „Všechny kroky, které nyní činíme, děláme v zájmu strategického partnera. Kraus se ani nebojí, že by partner mohl připravit Motokov o tržby z prodeje tra ktorů. „Loni a letos proběhla ve světě řada fúzí výrobců zemědělské techniky. Většina původních obchodních sítí byla zachována, protože jsou zavedené a mají tradici. Jako příklad „tolerantního partnera, který nebourá zavedený marketing, uvádí firmu Case, dalšího z předních výrobců traktorů.
Hlavní jsou peníze.
Potřebuje vůbec Zetor za partnera firmu z oboru? V tomto se zřejmě pohledy akcionářů neshodují. Předseda představenstva Kraus, zastupující Motokov, uvádí, že informačním memorandem budou osloveny nejen firmy vyrábějící trakt ory, firmy z oborů příbuzných, ale i investiční fondy. „Zetor nepotřebuje strategického partnera z hlediska odbytu, protože odbyt je víceméně zajištěn. Je i technologicky, technicky i kvalitativně na světové úrovni. Partnera potřebuje hlavně kvůli nedostatku kapitálu na rozvoj, tak aby mohl investova t do nových modelů, naznačuje Kraus, že výrobce traktorů nezbytný není. Vrchní ředitelka Konsolidační banky Zlata Gröningerová by však některému ze světových producentů zemědělské techniky, tedy skutečnému strategickému partnerovi, dala přednost.
Otazník visí nad tím, zda Zetor splňuje zásady Evropské unie pro poskytování ozdravné pomoci státem. Český stát jej totiž zachraňoval vlastně již dvakrát. Nejdříve v roce 1994, kdy státní Konsolidační banka odkoupila zhruba 70 procent akcií Zetoru, přebrala jeho závazky, a tak do něj nepřímo investovala asi miliardu korun. V letech 1996 a 1997 pak bylo nejdříve sníženo základní jmění předlužené firmy ze 4,12 miliardy korun na 453 milionů a posléze navýšeno o 3,686 miliardy korun (Konsolidační banka tím kapitalizovala Zetorem nesplacený úvěr). Banka je však toho názoru, že pokud se přestane ve firmě angažovat jako akcionář, o žádnou pomoc státu už do třetice nepůjde. Zařazení do revitalizačního programu není podle vrchní ředitelky Gröningerové pomocí finanční, ale pomocí při vyhledávání p artnera.
Do procesu zachraňování firmy mohou samozřejmě promluvit i více než tři tisícovky zaměstnanců Zetoru. Na konci října, když se nemohli dočkat doplatku srpnových mezd, pohrozili výstražnou stávkou. Stávka sice nebyla, protože peníze dostali, ale odbo rový předák Miloš Launa další protestní akce nevylučuje, protože podnik jim za období od června do září dluží 40 procent mezd. „Nálada ve fabrice je velmi nervózní. Lidé nemají peníze na vánoční svátky, popisuje. Případná stávka by podle předsedy předst avenstva René Krause mohla být důvodem k tomu, aby Komerční banka úvěrování zastavila. Znamenalo by to asi konec Zetoru.