A g r o f e r t
Vedle Chemapolu a Unipetrolu vyrostla v české chemii třetí skupina - holding Agrofert. S Unipetrolem ji nyní spojuje hlavně účast v Lovochemii. S Chemapolem zatím nic. Andrej Babiš, který je vůdčí osobou seskupení, se však netají tím, že se Agrofert zajímá i o firmy Chemapolu.
Zařazení do chemie se zatím Agrofert brání. Jeho představitelé upozorňují, že firma původně vznikla jako velkoobchod pro zemědělské podniky. „Jsme jeden z největších subjektů v českém zemědělství, zdůrazňuje generální ředitel a předseda představenstva mateřské firmy Andrej Babiš.
Vedle zemědělských plodin, jako je obilí, řepka, hrách či mák, však firma od začátku obchodovala i s průmyslovými hnojivy a pesticidy. Přes tyto obchody se dostala i mimo zemědělství a nyní z chemických firem do jejího portfolia patří vedle Lovochemie, která je předním producentem hnojiv, i výrobce základních chemikálií a pigmentů, přerovská Precheza.
Tím však zájem o chemické aktivity nekončí. Agrofert chystá další kapitálový vstup, který nemá se zemědělstvím mnoho společného. Lákají ho Moravské chemické závody ze skupiny krachujícího Chemapol Group a už vloni se zajímal i o kontrolní balík akcií zpracovatele koksárenských dehtů, akciové společnosti DEZA Valašské Meziříčí.
DEZA nebo MCHZ?
Babiš připouští, že na obě investice si zřejmě Agrofert netroufne. Moravské chemické závody jsou podle něj zajímavější, ale ani při konkursu mateřské Chemapol Group není jasné, zda se budou ostravské MCHZ někdy prodávat samostatně. DEZA je naopak na prodej už teď.
Moravské chemické závody Ostrava jsou nyní od konkursu mateřské firmy poměrně vzdálené. Po loňské fúzi totiž nepatří přímo pod Chemapol Group, ale pod dceřinou společnost AliaChem.
Přesto v plánech Agrofertu figuruje ostravský podnik už delší dobu. „Pokud skončí Chemapol Group v konkursu, bude MCHZ na prodej, řekl Andrej Babiš vloni začátkem listopadu. Mohl by si tak vysloužit cenu za jasnozřivost, první návrh na konkurs byl totiž podán až koncem prosince.
Nové výběrové řízení, které znovu nabídne zájemcům majoritní podíl ve společnosti DEZA, by mohlo být vypsáno někdy v květnu. Pozice Agrofertu může být tentokrát lepší než vloni. Minulý soupeř, vsetínský podnikatel Roman Zubík a jeho firma Sezooz, která nakonec nezaplatila, už investovala jinam (koncem roku do nákupu akcií Chemapol Group).
Podíly, které představují kontrolní balík akcií společnosti DEZA, nabízely už vloni investiční fondy. Prodej nakonec ztroskotal i na ceně. Zatímco prodávající (fondy IKS Komerční banky a Spořitelní investiční společnosti) ji tlačily nahoru, protože jde o relativně zdravý podnik, všichni zájemci vycházeli z nízkého kursu akcií na burze.
Nákup za vlastní
V plánovaných akvizicích bude muset Agrofert čelit obecné nedůvěře k domácím investorům a k jejich kapitálovému vybavení. Na otázky, kde na to vezme a zda nebude nákup financovat úvěry, které zatíží kupovanou firmu, odpovídal už při loňském zájmu o společnost DEZA. „Je to vždycky otázka ceny, ale na cenu, kterou považujeme za přiměřenou, máme dostatečné vlastní zdroje, tvrdí Babiš.
Skupina Agrofert má podle něho zhruba dvacetimiliardový obrat a výsledky, které by jí mohly ostatní firmy závidět. Od roku 1996 vykazuje v domácím průmyslu nejvyšší tržby na zaměstnance. Podle hodnocení českých TOP 100 je první i v zisku po zdanění na jednoho zaměstnance. Za loňský rok vykážou její firmy dohromady zisk ve výši 700 až 750 milionů korun.
Cizí zdroje se na financování firmy podílejí, nejsou však v porovnání s obratem vysoké. Ke konci loňského listopadu dosáhly v holdingu Agrofert necelých 1,3 miliardy korun, z toho bankovní úvěry představovaly 579 milionů korun. Obrat holdingu, který zastřešuje chemické i zemědělské dceřiné firmy, se za období leden až listopad vyšplhal k téměř pěti miliardám korun (4,998).
Skupina Agrofert má uspořádání, které není v domácím průmyslu zcela běžné. Mateřskou společností je nyní Agrofert holding a jeho stoprocentním vlastníkem je akciová společnost Agrofert. Tu podle Babiše vlastní portfolioví investoři, hlavně zahraniční. Akcionářem je například švýcarská soukromá obchodní firma Ameuropa. Dalšími podílníky jsou však i podniky, s jejichž výrobky Agrofert obchoduje. Například Spolana Neratovice nebo slovenský podnik Duslo Šala.
Holding kolem obchodu
Majetkovou strukturou připomíná Agrofert dřívější podniky zahraničního obchodu. Pokud jde o bývalé „pézetky , není to jediná vazba. Holding podle Babiše řídí lidé, kteří v těchto organizacích působili. „Podnikání začínalo obchodem, se kterým měli největší zkušenosti lidé ze Zempa (později Agropolu) a Koospolu, vysvětluje Babiš. Také on přišel z bratislavského Petrimexu.
Zatímco podíly v zemědělských firmách navyšoval Agrofert na nynější majoritu postupně a už od roku 1995, do chemie vstoupil oklikou. Spolu s managementem Lovochemie založil firmu Agrobohemie, která se ucházela o podíl tohoto podniku (Lovochemie) prodávaný ve veřejné soutěži. Získala ho však konkurenční firma (Proferta Nymburk), a nynější zhruba padesátiprocentní podíl si tak musel Agrofert zajistit později. Lovochemii nyní vlastní přes Agrobohemii dohromady s holdingem Unipetrol.
Scénář privatizace s pomocí managementu využil Agrofert i v přerovské Precheze. V tomto moravském podniku byl úspěšnější. Firma Precolor, kde má Agrofert většinový podíl, ve veřejné soutěži zvítězila. V roce 1996 koupila třiapadesát procent akcií Prechezy a nyní už firmu ovládá téměř stoprocentně.
Pozice většinového vlastníka je natolik silná, že se rozhodl ukončit veřejné obchodování s akciemi. Ve zdůvodnění tohoto kroku firma Precolor uvedla, že ke konci minulého roku držela 90,3 procenta akcií Prechezy. Výsledky obou chemických podniků, v nichž má Agrofert přes své dceřiné společnosti podíl, jsou poměrně dobré. V Lovochemii se podařilo dostat během loňského roku firmu z červených čísel i přesto, že domácí odbyt hnojiv dále klesá. Výroba se díky exportu zvýšila o jedenáct procent. Precheza odhaduje loňský hrubý zisk na zhruba 144 milionů korun.
