Trh si žádá krev, a takové puštění žilou je zdravé. Vytvoří totiž příležitosti pro dobré nákupy. Nynější poklesy na akciových trzích jsou spíše korekcí. Otázkou je, jak bude rychlá a jak hluboká. Doba je vhodná pro nákup hedge fondů a pro investice do akciových fondů.
Předseda představenstva Pioneer Asset Management a Pioneer investiční společnost Roman Pospíšil Trh si žádá krev, a takové puštění žilou je zdravé. Vytvoří totiž příležitosti pro dobré nákupy. Nynější poklesy na akciových trzích jsou spíše korekcí. Otázkou je, jak bude rychlá a jak hluboká. Doba je vhodná pro nákup hedge fondů a pro investice do akciových fondů.
Koncem loňského roku měli všichni makléři a analytici plnou hlavu toho, zda ten letošní bude pro české akcie znamenat ještě růst nebo už naopak pokles. Začátek roku dal všem pořádnou ránu – přišel razantní pád. Ptám se proto opět: jaký bude ten letošní rok?
Český akciový trh je v porovnání s okolními – polským, maďarským nebo ruským – stále ještě poměrně drahý. Na začátku roku přišly pesimistické odhady, které se momentálně potvrzují, často se začíná hovořit o recesi ve Spojených státech, která by se samozřejmě přelila i do Evropy. Amerika sice už není tak dominantní, ale pořád je to čtvrtina světa, která má vliv. Světový trh nyní prožívá silné emoce, je nervózní a bojí se.
Emoce trhu dokáží hodně. Co se tedy stane v případě, že by recese opravdu nastala?
Ne vždy znamená samotná recese velký tlak na pokles akciových trhů. Hlavní propad většinou přichází před ní. Vývoj cen akcií je vždy trochu napřed, je citlivý na makročísla, která příchodu recese začínají nasvědčovat. Pro investory je ale důležité, že pokles trhu je v určitém okamžiku vždy dobrý pro nákup. A pokud se podíváme zpět v čase, tak poslední recese končily tím, že se ceny akcií vrátily na hodnotu, kterou měly před jejím vypuknutím. Pokud skutečně nastane recese, tak bude mít podle mého názoru podobný vývoj jako ta z roku 2001, tedy dvě čtvrtletí poklesu a pak už začátek růstu.
Z čeho analytici vycházejí, když hovoří o příchodu recese či o zpomalení ekonomického růstu?
Jsou to očekávání dalšího poklesu spotřeby ve Spojených státech. Jak víme, Fed, který zde plní roli centrální banky, už přistoupil ke snížení základní úrokové sazby o tři čtvrtě bodu. Na rozdíl od Evropské centrální banky, která si hlídá jen inflaci, se Fed kromě inflace stará také o ekonomický růst. Je tedy otázkou, jaké kroky podnikne dál, nicméně lze očekávat, že bude více podporovat ekonomický růst než hájit nízkou inflaci.
Takže vše by mělo směřovat k tomu, aby z případné recese světová ekonomika a kapitálové trhy rychle vybruslily?
Myslím, že ekonomická situace uvnitř firem obchodovaných na burze je v pořádku. Z tohoto úhlu pohledu tedy důvody pro pád cen akcií nejsou. Nicméně trh si žádá své a pokles akciových trhů podle mého názoru ještě chvíli potrvá. Nakonec si myslím, že takové puštění žilou je zdravé. Vytvoří totiž příležitosti pro to, aby se znovu začalo nakupovat – za zajímavé ceny.
Je nyní rozumné začít se blíže zajímat o státní dluhopisy?
Pokud by ve Spojených státech začala recese, tak určitě stoupne zájem o tamní státní dluhopisy, ostatně ten roste už nyní. Nicméně Evropu naopak čeká mírné zvyšování úrokových sazeb, v Česku zřejmě již po zasedání bankovní rady 7. února, a to o čtvrt procentního bodu. Určitě lákavý bude peněžní trh, kde úroky porostou rychleji než u bankovních vkladů. Zajímavé tedy budou investice do fondů peněžního trhu. Z mého pohledu rozhodně zajímavější než do termínovaných vkladů.
A jak to bude s akciovým trhem za velkou louží?
To v současnosti asi nikdo nemůže říci s jistotou. Přišly skandály se Citigroup a Morgan Stanley, nervozita roste, a ta na trh vždycky působí negativně. Z pohledu hodnoty firem a jejich hospodářských výsledků jsou nyní americké akcie relativně levné, ale případný pokles spotřeby by s firmami mohl „zamávat“ a ceny akcií by pak mohly ještě klesat.
Tak hluboký pokles v lednu, měsíci, kdy se tradičně každým rokem nakupuje a ceny akcií rostou, je velmi nezvyklý. Co způsobilo tuto výjimku?
Je to skutečně velmi netradiční. Nynější pokles je způsoben jak trvajícími obavami z americké krize takzvaných sub-prime hypoték, tak špatnými makroekonomickými zprávami. Zásadní vliv na vývoj trhů bude mít také chování centrálních bank.
Podle údajů ratingové agentury Standard & Poor’s nebyl od konce druhé světové války žádný třetí rok volebního období amerického prezidenta zaznamenán pokles akciových trhů. A to je pro George Bushe právě ten letošní. Zafunguje třeba?
Myslím, že nikoliv. Je to již jeho druhé volební období – stejný člověk tedy bude uplatňovat stejný přístup k monetární politice. Pokud to statisticky zatím vždy zafungovalo, může na tom něco být, ale zatím růstové tendence nevidím.
Jak se v takové nejistotě má chovat průměrný investor? Má se držet jen fondů peněžního trhu?
Podle mého názoru jsou zajímavé tři typy investic. Investor, který má strach, by se měl držet fondů, o kterých hovoříte. Ti, kteří mají možnost a chuť kupovat si takzvané hedge fondy, těm bych doporučil některý z kvalitních fondů hedge fondů, teď je trh přesně pro ně. Čekat lze roční výnosy na úrovni dlouhodobých výnosů akcií, možná i více, a přitom s malým rizikem. Třetím typem je pak nákup akciových fondů pomocí pravidelných měsíčních investic. To je přístup, na kterém dlouhodobě zpravidla nelze prodělat.
Tedy akciové fondy v rozumné míře?
Zcela jistě bych nyní nikomu nedoporučil nakoupit tyto fondy třeba za polovinu jeho volného kapitálu. To rozhodně ne. Takový čas je tehdy, pokud jsou akciové indexy po velkém propadu opravdu hodně nízko, což nastává tak jednou za deset let. Ale jednoduchost pravidelné menší investice funguje spolehlivě.
