Zásadní kniha k poznání příčin globální recese
Když se dnes někde objeví sousloví „finanční krize“, může vyvolat spíše únavu nebo znechucení. Rýpat se v událostech, které před čtyřmi lety začaly postupně rozkládat globální finanční systém, už není atraktivní a nebudí žádné vyhrocené emoce. Přesto, nebo možná právě proto je teď ta nejvhodnější chvíle podívat se za zástěnu mediálního bombardování a ptát se, co, kdo a proč finanční krizi minulých let způsobil.
Běh do schodů
Je samozřejmě trochu problematické, když se o něco takového pokouší novinář. Právě žurnalisté byli zpočátku obviňováni z toho, že svými kauzami a kauzičkami destabilizují trhy, a zhoršují tak finanční katastrofu. Jiná věc ovšem je, pokud je tím novinářem Charles Gasparino. Kromě toho, že pravidelně přispívá do významných finančních týdeníků (Newsweek, Forbes), deníků (New York Post, Wall Street Journal) a prošel televizními stanicemi CNBC a Fox Business Network, je tento téměř padesátiletý hlasatel také jedním z nejuznávanějších odborníků na finanční trhy a osobní přítel některých nejvýše postavených bankéřů z Wall Streetu.
Právě to dělá z jeho nejnovější knihy s názvem Sellout (Výprodej), označovanou mnohými jako ekonomický bestseller roku, výjimečný příběh. Už z názvu se dá soudit, že kniha vypovídá o tom, jak se celý finanční sektor ve Spojených státech postupně zaprodal vysoce rizikovým investicím, na které nebyl připraven. Což o to, je to dostatečně známý příběh, o kterém už vyšlo hodně knih. Jde navíc o historii obsahující nespočet událostí, jmen jedinců i firem, které dohromady tvoří propletený labyrint. Gasparino ovšem postupuje s chirurgickou přesností, hovoří lidsky (jako správný publicista) a zároveň jde pod povrch.
Gasparinovo vyprávění nezačíná na prahu 21. století, ale už více než o dvacet let dříve. Do příběhu nás uvádí zdánlivě nevinná příhoda v investiční společnosti Solomon Brothers, kde se dva finanční makléři vsadili o to, kdo dříve vyběhne několik desítek pater výškové budovy. Informace o sázce se rozšířila po dalších pobočkách společnosti po celých státech a sázky začaly posílat i další manažeři, díky čemuž se v banku obyčejného závodu do schodů nakonec nastřádalo několik stovek tisíc dolarů.
Nejen Gordon Gekko
Solomon Brothers byla jednou z firem, která stála na počátku nového trendu – obchodování s hypotečními zástavními listy. Byznys, který původně začal jako okrajová záležitost, se v průběhu 80. let minulého století postupně zvětšoval. Gasparino vůbec popisuje tuto dekádu, nazvanou jím samotným jako „velká party na Wall Streetu“, coby nejdůležitější období pro vývoj kultury na americkém kapitálovém trhu.
„Být tehdy na Wall Streetu byla práce snů. Když trhy rostou, zvětšuje se zadlužování, a s pomocí finanční páky se obchodovalo samo,“ popisuje Gasparino a odkazuje na známou osobnost Michaela Milkena ze společnosti Drexel Burnham. Milken, vynálezce takzvaných „junk dluhopisů“ (extrémně levné dluhopisy s velkým výnosem, ale zároveň obrovským rizikem), byl symbolem Wall Streetu osmdesátých let a není náhodou, že se s pestrou řádkou svých obvinění a následně i odsouzení k několika letům za mřížemi stal předlohou pro filmového Gordona Gekka.
Jak ale autor „Výprodeje“ upozorňuje, tehdejší doba nebyla jen obdobím Milkena. Na pozadí jeho kauzy se totiž právě tehdy rozhořel plamenný zápas o co největší výnosy bez ohledu na následky. Hon za maximálními zisky navíc bankéři prováděli „na dluh“, který dosahoval obrovských rozměrů. Gasparino tento fakt přičítá skutečnosti, že většina velkých investičních firem vstoupila na burzu a jména jako Goldman Sachs, Morgan Stanley nebo Merril Lynch se stala veřejně obchodovanými společnostmi. Jejich manažeři už na burzách nesázeli peníze nadřízených majitelů, ale anonymních investorů.
Kultura Wall Streetu osmdesátých let, pokud se takové slovo dá vůbec použít, vyústila v roce 1987 v jednu ze známých krizí. Gasparino zajímavě popisuje, jak se na tehdejším propadu trhů podílely také dluhopisy zajištěné hypotékami. Přestože tento druh byznysu zahrnoval tehdy „jen“ několik miliard a ztráty autor vyčísluje na stovky milionů (v porovnání s dnešními čísly poměrně směšnou částku), už tehdy může pozorný čtenář říct – „bože, jak v tom vůbec mohli pokračovat!“ Koneckonců tehdejší katastrofa téměř ukončila kariéru Larryho Finka, jednoho z průkopníků v obchodování s hypotečními dluhopisy. Fink, tehdy mladý nezkušený hazardér, se však z vlastních chyb poučil a postupem času se stal jedním z nejuznávanějších rizikových manažerů. Jeho BlackRock je dnes pravděpodobně největší investiční společností na světě.
Příběh se opakuje
Ostatní se ale nepoučili. Ba co víc, sekuritizace hypoték (jejich přeměna na dluhopisy a prodej investorům) se využívala ve stále větší míře. Jak Gasparino dál popisuje ve svém „finančním hororu podle skutečné události“, vzorec se opakuje. Domácnost si vezme půjčku na dům. Firma, která hypotéku poskytla, ji prodá bance a ta ji nabídne investorům. Všichni jsou šťastní, všichni bohatnou, pokud ovšem náhodou neklesají ceny nemovitostí a dluhopisy neztratí ze dne na den na ceně. To se nestalo zdaleka jen jednou. Kromě zmíněného roku 1987 se to přihodilo také v roce 1994 a 1998 a pokaždé byly následkem obrovské ztráty. Gasparino ale není tak naivní, aby veškerou vinu sváděl jen na bankéře, kteří mají ostatně vydělávání peněz v popisu práce, a to i v případě rizikových investic typu hypotečních dluhopisů. Asi v půlce knihy se na scénu dostává administrativa prezidenta Clintona, který v rámci volební kampaně sliboval „levné bydlení pro obyčejné lidi“ (Gasparino přesto uznává, že Clinton a jeho lidé měli šlechetnou myšlenku, na mizerném provedení se podílela i nastupující Bushova vláda). Docílil toho založením dvou agentur známých pod zkratkou Fannie a Freddie. Jejich úlohou bylo za hypotéky ručit tak, aby podnikatelský sektor ochotněji půjčoval méně majetným občanům. Tehdy se na scénu dostávají takzvané subprime hypotéky a dál už příběh známe. Zadlužili se obyčejní lidé, zadlužily se velké banky, zadlužily se i Fannie a Freddie. V dalších částech už kniha nabývá obrysů antické tragédie, protože víme, co se musí stát, víme, že bublina musí prasknout. Je jen otázkou času, jak rychle a s jakými následky.
Krize s lidskou tváří
Co je ovšem na Gasparinově popisu nejvíce strhující, je způsob, jakým ho vypráví. Jsou zde osobní příběhy nejvýše postavených lidí. Dostaneme se do nejbližší vzdálenosti k Jimmy Cayneovi, šéfovi padlé banky Bear Stearns, který v kanceláři kouřil marihuanu, miloval bridge a poslední měsíce před krizí ho jeho zaměstnanci skoro neviděli. Poznáme Stana O’Neala, ředitele Merril Lynch, který se coby průměrný Afroameričan probojoval do nejvyšších pozic s cílem potlačit diskriminaci na Wall Streetu, ale na své cestě se také stal bezohledným a chamtivým bankéřem. Autor popisuje i obyčejné lidi, například detektiva Steva Davise, který přímo v terénu odhaluje nekalé praktiky prodejců hypoték, kterým v poslední instanci už ani nevadilo, že jejich klienti půjčku nikdy nesplatí. Přitom všem Gasparino nepřestává být ekonomem a velmi věcně popisuje mechanismy, které v nechvalně proslulých bankách probíhaly. Z knihy je zkrátka jasně vidět, že za finanční krizí nestála jedna nebo dvě příčiny, ale šlo o celý koloběh vzájemně propojených událostí, které jako by ani nikdo neřídil. Sledujeme sobectví nejbohatších lidí planety, kteří se navíc – jak z knihy vyplývá – často na své posty dostali s velkým přispěním náhody, ale nemůžeme je soudit, vidíme-li je takto z blízka. Gasparino to nemusí nikde říct nahlas, ale všichni ti viníci skutečně jsou jen ozubenými koly ve velkém stroji na dluh, který musel jednou vybouchnout. Sellout je tak více než co jiného sociologicko-ekonomickou studií, kterou by z četby neměl vynechat nikdo, kdo se o finanční krizi alespoň trochu zajímá. Kromě toho, že se tak příjemně a živě čte, popisuje všechny události tak důkladně, že k našim vědomostem o ekonomických krizích (které nejsou kdovíjaké) přispívá Gasparino v tuto chvíli více než kdejaká soustava grafů a rovnic.
Sellout: How Three Decades of Wall Street Greed and Government Mismanagement Destroyed the Global Financial System
(Výprodej: Jak tři dekády chamtivosti Wall Streetu a špatného hospodaření vlády zničily globální finanční systém)
Autor Charles Gasparino
Vydal HarperCollins Publishers, 2009
Rozsah 530 stran
