Soukromé firmy vyplácejí raději odměny závislé na výkonu pracovníka Jistotu třináctých platů mají jen zaměstnanci veřejné správy a také pracovníci větších podniků se silnými odbory. Ty většinou prosadí fixní odměnu přímo do kolektivní smlouvy. Menší či modernější firmy dávají přednost pružnějším formám motivačních bonusů.
Soukromé firmy vyplácejí raději odměny závislé na výkonu pracovníka
Jistotu třináctých platů mají jen zaměstnanci veřejné správy a také pracovníci větších podniků se silnými odbory. Ty většinou prosadí fixní odměnu přímo do kolektivní smlouvy. Menší či modernější firmy dávají přednost pružnějším formám motivačních bonusů.
„Třinácté platy? Nic takového u nás nikdy nebylo,“ říká majitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard. Přesto zaměstnanci peníze navíc dostávají. „V říjnu jsme rozdávali tzv. věrnostní odměny. Jejich výše závisí na počtu odpracovaných let v naší firmě. No a v nejbližší době se zaměstnanci mohou těšit na odměny vánoční. O jakou částku však u jednotlivých lidí půjde, je v rukou příslušného vedoucího. Takže odměna naše pracovníky motivuje k co nejlepším výkonům,“ pochvaluje si majitel. Jeho situace je o to jednodušší, že v pivovaru Bernard neexistují odbory. Pojem „třináctý plat“ neznají ani v Eurotelu. Roční odměna, vyplacená až v únoru podle výsledků hospodaření, se sice měsíční mzdě přibližuje, přesto i ona nechává prostor pro promítnutí hospodářského výsledku do její výše. A pokud by firma skončila v červených číslech? „Tak by se žádné peníze navíc nevyplácely,“ stručně shrnul mluvčí Jan Kučmáš. Osobní motivaci v Eurotelu představují čtvrtletní prémie. Ty totiž závisejí zcela na individuálním výkonu. Za zbytečný anachronizmus považuje třinácté platy například Jiří Doležal ze společnosti Bohemia Finance. Podle jeho názoru tento přežitek stále přiživuje systém odměn ve státní správě. „Třinácté platy? To zní nárokově,“ odmítl tuto formu prémií i regionální ředitel České obchodní banky Zdeněk Štěpánek. Podle jeho slov mají mít prémie motivační charakter. A tuhle podmínku tradiční třinácté platy v žádném případě nesplňují. Obecně lze tedy říci, že ačkoliv se ve většině firem zaměstnanci určitého finančního předvánočního příspěvku dočkají, podniků, kde ho mohou automaticky nárokovat, je čím dál méně. Vzhledem k silným odborům k nim patří například OKD, ale kupodivu už ne České dráhy. Podle loňského výzkumu poradenské společnosti Pricewaterhouse Coopers od fixních odměn, poskytovaných plošně a automaticky, ustupuje stále více firem. Ze vzorku 160 podniků neposkytovalo pevné třinácté platy šestašedesát procent. Ke slovu se naopak stále více dostávají variabilní bonusy závislé na výkonu pracovníka i hospodářském výsledku firmy. Svou roli hraje v některých podnicích i nemocnost - například v Plzeňském Prazdroji budou letošní předvánoční odměny dosahovat zhruba padesáti procent platu. To však platí jen pro ty zaměstnance, kteří za uplynulých šest měsíců odpracovali alespoň 120 dní. Kdo tento limit, byť kvůli nemoci, nesplnil, dostane poměrně méně. Jiná situace panuje ve státní správě. Koho platí stát, ten se svých předvánočních prémií dočká ze zákona. Učitelé, úředníci, ale například i politici se o své peníze obávat nemusejí. Například u učitelů je to také jeden z mála způsobů, jakým mohou být odměněni nad rámec nevelkých mezd. Jak je možné, že zaměstnanci veřejných služeb a státní správy mají nárok na třináctý plat upraven zákonem, zatímco pracovníci ve firmách ne? Vysvětlení je jednoduché - v podnikové sféře platí zákon o mzdě, zatímco ve veřejné o platu. Zákon o mzdě termín třináctý plat nezná. Vše záleží na dohodě vedení se zaměstnanci, ať už prostřednictvím kolektivní smlouvy anebo bez ní. Potom je jasné, že podnikatelé preferují takové bonusy a odměny, které za prvé odpovídají výsledkům hospodaření a za druhé motivují. Naopak zákon o platech má existenci tzv. třináctého a čtrnáctého platu pevně zakotvenou a zaměstnanci je dostat musejí ber kde ber. V Evropě se situace liší stát od státu. Například Británie s něčím takovým nepočítá vůbec. Ve Francii či v Německu naopak odbory kvůli třináctým platům často vyhlašují stávky. Poslední z nich proběhla koncem listopadu ve Francii pod taktovkou autodopravců. Kvůli výši třináctých platů ale například v loňském roce stávkovali i němečtí listonoši.