TŘINEC ZVÍTĚZIL

Hra o největší haly v republice je u konce

Dlouholeté hrátky o nejmodernější část kladenské Poldi – gigantickou huť Dříň – je zřejmě u konce. Třinecké železárny, zatím poslední zájemce o největší haly v republice, minulý týden složily dvacetiprocentní zálohu na koupi podniku a zároveň předložily bankovní záruku na zbytek kupní ceny. Na konto konkursních správců Dříně tak přišlo 53 milionů korun, tedy pětina z kupní ceny 265 milionů. Správci proto mohli podepsat s Třineckými železárnami takzvanou smlouvu o smlouvě budoucí, která má kupujícímu zaručit, že stát za čas převede provoz do jejich majetku. Spor se Spontanem. Proč si Třinecké železárny nemohly koupit dříňskou huť přímo? Záležitost souvisí se složitou minulostí celé Poldi Kladno. „Konečnou kupní smlouvu zatím nelze uzavřít kvůli nárokům firmy Spontan, která se domáhá vydání majetku, říká konkursní správce huti Tomáš Pelikán. Spontan totiž odkoupil v roce 1997 akcie zkrachovalé Poldi Steel od lichtenštejnské Blax Corporation. Ta je zase získala od firmy ProWin, která je za patnáct milionů korun koupila od rodiny Stehlíků. Bývalý ředitel Poldovky vlastnil spolu se svým synem kontrolní podíl v Poldovce od roku 1993 do roku 1997. Když stát poslal ocelárny do konkursu, rozhodli se Stehlíci rychlým prodejem za výše uvedenou směšnou cenu zamlžit vlastnické vztahy k továrně. To se jim podařilo – spor se Spontanem se totiž potáhne minimálně ještě několik měsíců. „Firmě Spontan se daří závěr soudního jednání úspěšně oddalovat. Proti dvěma usnesením obchodního soudu se odvolala, naposledy loni v srpnu proti podjatosti jednání. Vrchní soud zatím další termín neurčil, říká Tomáš Pelikán. „Dokud se spor nevyřeší, nemohu jakkoli o prodeji majetku rozhodovat, a prodej se tak může uskutečnit pouze na základě smlouvy o smlouvě budoucí. Uspěl Kapitál. Podpisem smlouvy o smlouvě budoucí je podle Pelikána definitivně ukončeno výběrové řízení vypsané konkursními správci na budoucího vlastníka Poldi–Dříně už loni v létě. Proces se však táhl půl roku – do hry totiž opět vstoupil Vladimír Stehlík. Přihlásil se do soutěže jako vážný zájemce a konkursní správci ho museli z tendru vyloučit. Osoby spojené s krachem prodávané firmy se totiž podle zákona nesmějí soutěže účastnit. Ve výběrovém řízení pak uspěla malá firma s názvem Kapitál, která se do té doby zabývala mimo jiné erotickými službami. Za huť nabídla 622 milionů korun, její projekt se přitom nápadně podobal nabídce Vladimíra Stehlíka. Kapitál však v termínu nesložil dvacetiprocentní zálohu ani neprokázal bankovní garance. V opakované soutěži správců zvítězila v prosinci Mossei International Holding s nabídkou 404 milionů korun, kterou však potkal stejný osud. Také její zástupci se podezřele často objevovali na mítincích bývalého majitele Stehlíka. Vysoký vklad. „Smlouva o smlouvě budoucí je nyní pro Třinec dostatečnou garancí, aby do huti mohl investovat, míní Tomáš Pelikán. Podle podnikatelského záměru chtějí železárny do huti v následujících pěti letech vložit 670 milionů korun. S modernizovanou výrobní základnou zde v roce 2005 hodlají vyrábět tři sta tisíc tun válcované oceli ročně. Třinecké železárny přitom již třetím rokem provozují Poldi–Dříň na základě nájemní smlouvy. Loňský rok zde například se sedmi sty pracovníky vyválcovaly zhruba 170 tisíc tun oceli.